Zahradní a krajinářský architekt ve městě
Zahradní a krajinářský architekt se překvapivě neomezuje na zahrady, ale čím dál častěji se dnes věnuje městu. Čím to je? Spolupracují představitelé našich měst s krajinářskými architekty? Jak upravit město, aby bylo příjemné k životu?
Kdo vlastně zahradní architekt je? „Předně tvůrce nebo spolutvůrce prostoru, zejména v exteriéru. Ve své práci spojuje prvky člověkem vytvářené, tedy architekturu, s prvky přírodními. Snaží se dialog mezi člověkem a místem,“ říká zahradní a krajinná architektka Barbara Adámková.
Sídelní kaše bez výrazu
V dnešní době se zahradní architekti věnují i městu. Tato praxe je třeba na západě zcela běžná – zahradní architekti jsou součástí týmů, které se věnují urbánnímu rozvoji. „V našich podmínkách je ale tento přístup stále spíše výjimkou,“ říká Barbara Adámková. A to se odráží v podobě jak městské, tak předměstské krajiny. Právě suburbánní krajina je velmi problematická, její rozvoj není v současné době příliš pozitivní. „Řada lidí už určitě někdy slyšela termín sídelní kaše, který označuje oblast kolem velkých měst a znamená, že v této části se městská zástavba rozředila do jakési podoby, která nemá žádnou koncepci, žádný výraz a vůbec nefunguje správným způsobem,“ přibližuje Barbara Adámková.
Dalšími aktuálními tématy zahradních krajinářských architektů jsou obytné ulice, rozvoj systému zeleně, alternativním uplatněním rostlin ve městě nebo konverze prázdných areálů těžkého průmyslu.
Hostem Studia Leonardo byla Barbara Adámková ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.