Zamyšlení Leo Pavláta: Osmdesát let od říšského pogromu

4. listopad 2018

Noc z 9. na 10. listopadu 1938 provází v dějinách označení říšský pogrom. Při protižidovském násilí v Německu, v obsazeném Rakousku a okupovaném českém pohraničí bylo zavražděno 91 osob.

Fakta o oné hrůzné noci jsou známá. Při protižidovském násilí v Německu, v obsazeném Rakousku a okupovaném českém pohraničí bylo zavražděno 91 osob, zničeno nejméně 267 synagog, vypleněno více než 7500 židovských obchodů, domů a bytů. 21 000 Židů bylo deportováno do koncentračních táborů, odkud byli propuštěni až poté, co se zavázali odevzdat majetek Říši a emigrovat. Ne dost na tom, stát zneplatnil poškozeným pojistky a na základě mimořádné daně z židovského majetku si vymohl přibližně jednu miliardu 200 miliónů říšských marek.

To vše mělo být odplatou „za nepřátelský postoj židovstva“ poté, co mladistvý potomek židovských běženců spáchal v Paříži atentát na německého diplomata. Akce vydávaná za spontánní přitom byla pečlivě naplánována. Násilí vedly bojůvky SA a Hitlerjugend, hasiči směli jen dohlížet, aby se od vypalovaných výstavných synagog z 19. století, symbolů židovské emancipace a asimilace, požár nerozšířil.

Státní teror a loupení, vystupňovaná právní zvůle – to vše je považováno za milník v dějinách zločinného Hitlerova hnutí. Jako takový předěl je také ona noc, nazývaná též podle střepů z rozbitých výloh nocí „křišťálovou“, každoročně připomínána.

Hovořit o minulosti je však zjevně jednodušší než si leccos připustit v současnosti. V květnu 2016 přijala Mezinárodní aliance pro paměť holocaustu pracovní definici antisemitismu, kterou si zatím osvojilo 31 zemí včetně České republiky. Dokument mimo jiné eviduje projevy antisemitismu ve vztahu k Izraeli, přičemž jako jeden z nich výslovně zmiňuje „kolektivní obviňování Židů za akce státu Izrael“. Definice rovněž uvádí, že „trestné činy jsou považovány za antisemitské tehdy, pokud je cíl útoku vybrán proto, že je židovský nebo se židy spojený“.

Židovská hvězda zdobí vstup

A jaká také může být skutečnost? Německý odvolací soud loni v lednu rozhodl, že pokus o zapálení synagogy ve Wuppertalu v červenci 2014 byl jen projevem „protiizraelského protestu“, za což tři Palestince potrestal podmínečným odsouzením. A s pokusem o zapálení synagogy, tentokrát ve švédském Göteborgu loni v prosinci, se letos v září po svém vyrovnal i příslušný odvolací soud. Dva Palestinci a jeden Syřan byli sice po činu odsouzeni k vězení 15 až 24 měsíců, ale jeden z palestinských útočníků, který nemá ve Švédsku trvalý pobyt, nebude podle posledního verdiktu vypovězen. Jeho útok prý byl motivován jako pomsta Izraeli. A ten by prý mohl muže vydaného na palestinská území podrobit „nelidskému a nehumánnímu zacházení a trestu“.

I takové zprávy je dobré mít na paměti v týdnu, kdy od říšského pogromu uplyne 80 let.

Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.

autor: Leo Pavlát
Spustit audio