Zbořený Kostelec: Opora Přemyslovců
Malebná příroda, snadný přístup a skutečně působivé pozůstatky zdí dávají tušit velkolepost původního sídla. Zbořený Kostelec by neměl při vašem poznávání zřícenin středních Čech scházet.
Pokud pojedete autem z Prahy, budete na místě za necelou hodinu. Jen se nenechte zmást stejnojmennou vesnicí, která sice leží přímo pod hradem, ale obě místa rozděluje Sázava. Ve své knize Hrady, zámky a tvrze království Českého na tento fakt upozorňuje také August Sedláček: „V podkraji Sázavy bývá často lučné údolí, z něhož se na místech některých návrší vlnitým způsobem zdvíhají, kdežto jinde se byty lidské tulí za stromoví. Mnohá návrší korunována jsou zámky a zbořenými hrady. K těmto patří také Kostelec, ležící proti vsi Kostelci přes řeku. Tento hrad stojí na opyši vysokého návrší lesnatého. Hradečnice, která se táhne od Babic a Řebnic k jihozápadu nad samou Sázavou sráznou skalnou horou, ve vrchu se končí. Místo toto pro založení hradu velmi výhodné také osazeno a podle středověkého způsobu náležitě opevněno. Vrch překopán jest hlubokým a širokým příkopem; z vyházené země nasypán nad příkopem vysoký a mohutný val, objímající hrad v podobě půlměsíce, ale není všude stejně vysoký a široký. Kromě toho a hradeb bylo k hradu venkovské opevnění a to na vršku, kterému se říká "na baště."
Počátky hradu
Zbořený Kostelec patří k hradům, které o svých dějinách mnohé prozradily, ale stále mají svoje tajemství. Hrad patrně založil Václav II. jako náhradu za ztracený sousední Týnec nad Sázavou, odkud vede i nejsnazší cesta. Zalistujete-li Ilustrovanou encyklopedií českých hradů prof. Tomáše Durdíka, můžete se dočíst, že do psané historie vstoupil až v roce 1342, kdy ho získal Oldřich Medek z Valdeka. „V roce 1356 byl Karlem IV. vykoupen, ale již příštího roku se opět dostal do zástavy. Majitelé se zde pak rychle střídali. Až v roce 1449 byl hrad jako sídlo loupežného Kuneše Rozkoše z Dubé, který Kostelec držel od roku 1443, neúspěšně obležen a až při další obležení byl následujícího roku dobyt Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka. Ten nechal posléze pobořený hrad výrazně obnovit.“ Ovšem tato obnova nebyla ve znamení nového rezidenčního sídla. Kostelec se stal vojenským opěrným bodem pro značné množství vojáků.
Zrození přídomku „zbořený“
Hrad byl ve své minulosti mnohokrát přestavován. V současné chvíli nemůžeme detailně popsat celý stavební vývoj, ale můžeme nabídnout teorie o proměnách jména. August Sedláček pátral v době, kdy zde ještě hrad nestál: „Není pochyby, že jméno Kostelec pochází od kostelce čili chrámu z kamene postaveného a hradbou zavřeného, kterýž byl lidovou pevností, a že tudy jméno samo ukazuje, že tu byl před hradem, než ještě založen byl, opevněný kostel. Bylť sice ve čtrnáctém století farní kostel ve vsi Kostelci i na protějším břehu řeky Sázavy a v rovině, ale není víře podobno, že by odtud byl přenesen název Kostelce na nově založený hrad, a spíše se zamlouvá, že hrad podržel do jméno, které měla hora před jeho založením. Podle prof. Tomáše Durdíka se přídomek zbořený do jména dostal v 15. století: „Jako součást Zdeňkova (míněn je zde Zdeněk Konopišťský) majetku byl hrad obležen (pozůstatky obléhacích prací včetně tábora se v nepoškozeném stavu dochovaly až donedávna) a dobyt vojsky krále Jiřího Poděbradského v roce 1467. Hrad byl pak záměrně zbořen, podkopávání zdí je v jeho areálu velmi názorně patrno. Získal tak své dnešní jméno.“
Další zajímavosti o Zbořeném Kostelci najdete v premiérovém článku Hrad základní sítě mocenských opor Přemyslovců. Za týden se s cyklem Putování po stopách středověkých hradů a tvrzí středních Čech vrátíme do areálu hradu Zlenice nazývaného též Hláska.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
