Ze všech mikroorganismů na planetě zná věda stále jen zlomek, říká mikrobioložka

„Když se nad tím zamyslíme, tak vlastně máme více mikroorganismů než více vlastních buněk,“ uvedla ve Studiu Leonardo specialistka na potravinářskou mikrobiologii a biologii životního prostředí Kateřina Demnerová.

Tyto mikroorganismy ovlivňují náš život, a dokonce se uvažuje i o tom, že jejich složení může ovlivnit i nervovou činnost, včetně činnosti mozku.

Zatímco například obávaných pesticidů a herbicidů přítomných v našem životním prostředí se můžeme zbavit tak, že je prostě přestaneme vyrábět, tak mikroorganismy tu byly, jsou a budou vždy, vysvětlila mikrobioložka.

„Předpokládáme, že ze 100 % mikroorganismů na celé zeměkouli věda poznala mezi 1 až 10 %. Když se nad tím zamyslíte, kolik jich známe a kolik jich neznáme, tak je to fascinující. Nevíme, co ještě většina mikroorganismů dělá, a co pro nás znamenají.“

Současná věda sice dokáže zkoumat genom mnoha mikroorganismů, ale nedokáže je kultivovat. „My víme, že tento mikroorganismus existuje, ale ještě nenastala doba, abychom měli takové metody, kterými ho naočkujeme na misku a zjistíme, co dělá,“ konstatovala Demnerová.

Čtěte také

Jeden z hlavním problémů, které světové mikrobiologické laboratoře v současnosti řeší, je rezistence mikroorganismů vůči antimikrobiálním látkám.

„To má aplikaci u antibiotik na různá onemocnění nebo při potlačení mikroorganismů tam, kde je nechceme.“

Problémem je, že mikroorganismy mají poměrně krátkou generační dobu, za ideálních podmínek se pomnoží během několika minut, a jsou velice adaptabilní na změny prostředí.

„Když dostanete antibiotika, a léčbu přerušíte s tím, že je vám dobře, tak se může velice snadno stát, že se onemocnění vrátí, a mikroorganismy, které opět působí v té druhé fázi, budou daleko odolnější vůči antibiotiku než ty původní, protože mají schopnost mezi sebou rezistenci na antibiotikum přenášet.“

Této rezistence se oprávněně bojíme, potvrdila mikrobioložka. „Kdyby se našel multirezistentní kmen, který by se šířil, tak budeme na tom jako na začátku, než byla objevena antibiotika, a lidé budou umírat na běžné choroby, které už teď skoro neřešíme.“

„Už pár případů bylo, ale vývoj jde dál, a hledají se nové a nové látky,“ uklidnila aspoň částečně obavy Kateřina Demnerová.

Hostem Studia Leonardo byla specialistka na potravinářskou mikrobiologii a biologii životního prostředí Kateřina Demnerová. Pořad připravila Jana Olivová, moderuje Martina Spěváčková.