Země předběhla svou dobu
Počet planet podobných Zemi v celém současném vesmíru bere dech. Přesto 92 % planet tohoto typu ve vesmíru teprve vznikne.
„Zlatý věk“ pro vznik nových hvězd má náš vesmír už za sebou. „Čas planet“ na svůj zenit teprve čeká. Vyplývá to z analýz dat nasbíraných Hubbleovým vesmírným teleskopem a vesmírnou sondou Kepler, které provedli Peter Behroozi a Molly Peeplesová ze Space Telescope Science Institute v americkém Baltimoru. Ve studii zveřejněné ve vědeckém časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society spočítali, že v naší galaxii i mimo ni zbývá ještě obrovské množství materiálu, z kterého mohou vznikat nové planety.
Záběry oblohy pořízené Hubbleovým vesmírným teleskopem nabízejí pohled do vzdálených oblastí vesmíru a tím i do jeho dávné historie. Vyplývá z nich, že hvězdy vznikaly rychlým tempem v době před 10 miliardami lety. Dnes už se tvoří mnohem pomaleji. Základní stavební materiál pro vznik nových planetárních systémů byl ale zatím vyčerpán jen z malé části. Zbývající plyny vystačí k tvorbě nových hvězd a planet na velmi dlouhou dobu.
Z dat nashromážděných sondou Kepler je zřejmé, že se v naší galaxii vyskytuje velké množství planet velikosti Země. Mnohé z nich krouží kolem mateřské hvězdy ve vzdálenosti, která dovoluje na povrchu planety existenci vody v kapalném skupenství. Počet takových planet se může v Mléčné dráze pohybovat kolem jedné miliardy. Značná část není tvořena plyny, jako Jupiter či Saturn, ale horninami podobně jako Mars nebo Země.
V pozorovatelném vesmíru odhadují astronomové počet galaxií na sto miliard. Pokud je v každé z nich tolik planet jako v Mléčné dráze, dosahuje celkový počet planet podobných Zemi ve vesmíru závratných čísel. Přesto Behroozi a Peeplesová odhadují, že je to pouhých 8 % z celkového počtu planet, které vzniknou za celou dobu existence vesmíru. Drtivá většina planet podobných Zemi se bude vytvářet v budoucnu. Velmi čile budou nové planety vznikat kolem hvězd vytvářejících se v malých tzv. trpasličích galaxiích či naopak v kupách galaxií tvořených tisíci galaxií. V Mléčné dráze už mnoho hvězd a planet vznikat nebude, protože stavební materiál je tu z valné části vyčerpán.
Země se podle Behrooziho a Peeplesové objevila ve vesmíru velmi časně – s první dvanáctinou celkového počtu planet pozemského typu - a předběhla „hlavní sezónu“ vzniku planet ve vesmíru. Oba astronomové to považují pro naši civilizaci za šťastnou okolnost. Dnes jsou ve vesmíru stále ještě jasné stopy po velkém třesku a my z nich můžeme poměrně snadno vyčíst, jak náš vesmír vznikl a jak se vyvíjí. Za bilion let se v důsledku expanze vesmíru stopy po velkém třesku „vypaří“ a civilizace vzniklé v této době to budou mít s pochopením vzniku vesmíru mnohem složitější.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
