Zemětřesení na Měsíci

5. říjen 2012

Zemětřesení se nevyskytuje jen na Zemi. Otřesy Měsíce měřily už expedice Apollo a své seismometry chystají i nové sondy.

Na otázky spojené s nitrem Měsíce odpověděl Českému rozhlasu Leonardo Trevor Sorensen z Laboratoře kosmických letů Havajské univerzity.

Trevor Sorensen

Jak dobře známe nitro Měsíce?
Opravdu toho není příliš mnoho, co bychom o nitru Měsíce věděli. Nevíme jistě, z čeho přesně se měsíční jádro skládá, jestli je roztavené nebo ne. To v současné době není známo. Záznamy seismometrů, které na Měsíc umístily mise Apollo, nepodaly přesvědčivé závěry. Jestli ale chceme poznat nitro Měsíce, zjistit, jak se Měsíc coby kosmické těleso vyvíjel, bez seismometrů se neobejdeme. Geofyzikům nezbývá, než zdůrazňovat, že potřebujeme mnohem přesnější informace, abychom určili podmínky v měsíčním nitru.

Proč byly seismometry z misí Apollo nedostatečné?
Každá z misí Apollo zanechala na Měsíci malou seismometrickou stanici, která pracovala po několik let a posílala naměřená data zpět k Zemi. Problém ale je, že všechny ty detektory byly rozmístěny poměrně blízko rovníku Měsíce a navíc jen na přivrácené straně. Abychom ale dokázali vyšetřit jádro Měsíce, musíme být schopni zaznamenat ty otřesy, které prochází právě samotným nitrem. K tomu musíme mít seismometry i na odvrácené straně Měsíce.

Plánuje se umístění nových seismometrů?
Mnoho států, třeba Spojené státy, Japonsko nebo Evropská kosmická agentura, plánují vyslat na Měsíc přistávací moduly. U většiny z nich se předpokládá, že budou vybaveny seismometry. Například Velká Británie plánuje kosmickou sondu s názvem MoonLITE [Můnlajt], která ponese celkem čtyři závrtná pouzdra. Každé z nich se zavrtá několik metrů hluboko do povrchu Měsíce a pomocí seismometrů bude sledovat měsíční otřesy. MoonLITE i některé další plánované sondy se budou soustředit především na polární oblasti Měsíce, odkud dosud nemáme žádné záznamy. Existují i plány na umístění seismometrů na odvrácenou stranu Měsíce, ale k tomu je zapotřebí mít na oběžné dráze kolem Měsíce satelit, aby přeposílal naměřená data k Zemi.

Liší se nějak seismometry používané na Zemi a na Měsíci?
Pozemské seismometry jsou stavěné na podstatně jiné podmínky, než které panují na Měsíci. Země má veliké roztavené jádro, zatímco Měsíc, pokud ho má také roztavené, určitě není tak veliké, jako na Zemi. Měsíční seismometry jsou menší, ale na druhou stranu musí být citlivější, než pozemské. Všechna pevná kosmická tělesa se otřásají, nejen Země. Jen příčiny jsou různé. V případě Země jsou hlavním zdrojem otřesů děje, které probíhají pod povrchem planety – pohyb magmatu a s tím související pohyb litosférických desek a sopečná činnost. Na Měsíci se nepohybuje kůra, není tam žádný ekvivalent pohybu zemských litosférických desek. Většina měsíčních otřesů je způsobena dopady meteorických tělísek z vesmíru, která se střetávají s Měsícem.

Představa vědců o nitru Měsíce

Hrozí od měsíčních otřesů nebezpečí pro budoucí dlouhodobý pobyt člověka na Měsíci?
Nevěřím tomu, že by existovalo takové nebezpečí. Jedině snad, že by lidská výprava byla zasažena dopadající planetkou nebo meteoroidem přímo. Otřesy Měsíce jsou skutečně velmi malé, vždyť detektory jsou schopny zaznamenat i tak nepatrnou událost, jako je dopad části nosné rakety. To je na Zemi nemyslitelné, u nás by se to zcela ztratilo v šumu a skrylo mezi mnoha jinými silnějšími otřesy. Takže pokud nějaké nebezpečí budoucím astronautům na Měsíci hrozí, nebude to ze strany otřesů povrchu Měsíce.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.