Zemřel John Houbolt, klíčový člověk kosmického programu Apollo

23. duben 2014

Inženýr John Houbolt byl autorem schématu přistání prvních lidí na Měsíci v rámci amerického pilotovaného programu Apollo. Již v roce 1960 začal navrhovat a prosazovat techniku setkání dvou kosmických lodí na oběžné dráze kolem Měsíce. Tak to nakonec i proběhlo, když se setkala mateřská loď Apollo a přistávací měsíční modul.

Pro přistání lidí na Měsíci se nabízely celkem 3 základní varianty:

Tou první (Direct mission) byl přímý let kosmické lodi ze Země na Měsíc, přičemž by na Měsíci přistávala prakticky celá kosmická loď, která přilétla od Země. Z Měsíce by se v tomto případě vydal k Zemi návratový modul, který by zamířil přímo k Zemi, bez nějakých delších manévrů na oběžné dráze kolem Měsíce.

Porovnání tří variant pro přistání lidí na Měsíci

Druhou variantou (Earth orbit rendezvous) byl start dvou menších raket ze Země, které by dohromady zkompletovaly velkou kosmickou loď na oběžné dráze kolem Země a zbytek cesty by se pak už odehrával podle první varianty.

Se třetí variantou (Lunar orbit rendezvous) přišel právě John Houbolt. Spočívala právě v tom schématu, které nakonec NASA v letech 1969-72 prakticky uskutečnila. Mateřská loď i měsíční přistávací modul odstartují společně v jedné poměrně velké raketě a před cestou k Měsíci se předepsaným způsobem spojí. Po příletu k Měsíci tato spojená dvojice přejde na oběžnou dráhu kolem něj a nakonec se od mateřské lodi oddělí lunární přistávací modul. Zpáteční cesta probíhá analogicky, po startu přistávacího modulu z Měsíce se obě tělesa spojí, posádka z něj přejde do mateřské lodi, přistávací modul je zahozen a nastává návrat k Zemi. Je zřejmé, že v tomto případě není na Měsíci přistávající loď nijak zatěžována zásobami paliva pro cestu k Zemi.

Logo

Pokud tyto tři varianty porovnáme z finančního hlediska, první je jasně nejdražší (vyžaduje mimo jiné nejvíce zásob paliva a největší nosnou raketu), třetí je naopak finančně nejvýhodnější. Pokud jde o bezpečnostní a logistickou složitost, vypadají poměry opačně. Houboltovou zásluhou bylo, že uměl najít technicky, bezpečnostně a logisticky schůdný způsob realizace třetí varianty a také ho prosadit, což nebylo odborně ani lidsky jednoduché. Tím ušetřil agentuře NASA možná až desítky miliard dolarů. A nedopustil možnost, že by se tehdy z důvodu finanční náročnosti jiné varianty pilotovaný let k Měsíci vůbec neuskutečnil.

John Houbolt zemřel 15. dubna 2014 ve věku 95 let.

autor: Pavel Vachtl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.