Zemřel otec myšlenky kosmických slunečních elektráren
29. května 2014 zemřel ve věku 90 let Peter Glaser, inženýr českého původu, který začátkem 70. let rozvinul ve Spojených Státech koncepci družicových slunečních elektráren.
Tento významný průkopník kosmonautiky se narodil na našem území - v roce 1923 v Žatci. V roce 1948 přesídlil do USA. Do historie se zapsal hlavně tím, že si v roce 1973 nechal patentovat princip a jednotlivé komponenty kosmické sluneční elektrárny, zejména bezdrátový mikrovlnný přenos energie z kosmu do pozemních přijímacích stanic. Její základní koncept ale veřejně představil už v roce 1968. Od konce 60. let také spolupracoval na konkrétních řešeních problémů pro NASA, zejména v rámci pilotovaného měsíčního programu Apollo a později i v rámci letů amerického raketoplánu.
Věnoval se také obecným návrhům v oblasti rozvoje kosmického průmyslu a osidlování blízkého kosmického okolí Země, společně s takovými osobnostmi, jakými byli Gerard K. O'Neill, tvůrce koncepcí orbitálních kosmických ostrovů a lunární průmyslové základny, a Krafft Arnold Ehricke, propagátor kolonizace a industrializace blízkého kosmického prostoru kolem Země.
Podstatou kosmických slunečních elektráren (Solar Power Satellites, powersats) je velká soustava fotovoltaických panelů o ploše mnoha čtverečních kilometrů na vhodné oběžné dráze kolem Země, například v Lagrangeových bodech soustavy Země-Měsíc, na geosynchronní dráze nebo na polární dráze synchronizované se Sluncem. K přenosu energie na Zemi navrhl Glaser využít svazek mikrovlnného záření o vlnové délce 10-15 cm, přičemž na Zemi by přijaté mikrovlnné záření zpracovávalo pole složené z tzv. rectenn. Rectenna je přijímací anténa, integrovaná s usměrňovačem elektrického proudu.
Projektům družicových elektráren se Glaser věnoval průběžně až do svého odchodu do důchodu v roce 2005. Spolupracoval na tomto poli se společnostmi Arthur D. Little, SunSat, PowerSat Corp., ale i s NASA. V poslední době se projekty slunečních družicových elektráren přeci jen trochu přiblížily realitě. Jejich uskutečnění je však závislé na mnoha okolnostech, z nichž nejdůležitější je patrně cena dopravy jednoho kilogramu užitečného nákladu na oběžnou dráhu. Aby byly kosmické sluneční elektrárny rentabilní, musela by se tato cena snížit minimálně na dvacetinu až padesátinu cen dnešních.
Zdroje: Popular Science, New York Times, Space.com
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
