Žena, která rozbíjela atomy. Příběhy slavných: Marie Curie-Skłodowská

Tatínek byl respektovaným profesorem matematiky a fyziky. Sympatizoval ale s povstalci, kterým se nelíbila ruská nadvláda nad částí Polska. Když bylo povstání potlačeno, protloukal se v podřadných zaměstnáních. Maminka, která vedla soukromou dívčí školu a penzión, zemřela, když bylo Marii 10 let. Aby otec uživil pět dětí, pronajímal byt studentům. Soukromí skončilo.

Na svatbu čekala pět let. Marně

Marie Curie-Skłodowska uměla číst už ve čtyřech letech. Četla i tatínkovy odborné publikace. Studium na gymnáziu ukončila dosažením zlaté medaile. Ženy tehdy v Polsku dál studovat nemohly. Aby sama umožnila studium v zahraničí sestře Broně, nastoupila jako guvernantka.

Když v rodině, kam nastoupila, nejstarší syn Kazimír zjistil, že dokonale tančí, vesluje, umí jezdit na koni a řídit bryčku, a navíc je chytrá a vzdělaná, zamilovali se do sebe. Bylo jí 19 let. Na svolení Kazimírových rodičů ale čekali pět let. Marně.

Konečně Paříž... a Pierre Curie

Na jaře roku 1890 se jí splnil sen. Mohla bydlet u sestry a studovat na pařížské Sorboně. Tam do jejího života vstoupil Pierre Curie. Vyučoval fyziku a chemii a poskytl jí laboratoř na pokusy. Vzájemně se obdivovali, ale pořád byli jen přátelé. Pierre se bál, že se Marie vrátí do Polska.

Po jednom návratu ji požádal o ruku. Za dva roky se narodila Irene (rovněž nositelka Nobelovy ceny). Marii zaujaly výzkumy francouzského fyzika Henriho Becquerela, který zjistil, že uranové soli vysílají neznámé paprsky. Později tento jev pojmenovala radioaktivita.

První nobelovka přišla v 36 letech

Když s manželem objevili aktivní látku v uranové rudě, vzpomněla si na svou vlast a pojmenovala ji polonium. Další prvek pak pokřtili radium. V roce 1930 přišla zpráva ze Stockholmu, aby si s manželem přijeli převzít Nobelovu cenu. Marii Curie-Skłodowské bylo 36 let. Získala ocenění jako první žena na světě.

Za rok se narodila druhá dcera Eva. Pierre byl jmenován řádným profesorem. Na přednášce ve Stockholmu poprvé vysvětlil světu, že radium může úspěšně zasáhnout do boje s rakovinou, ale v rukou zločinců může znamenat nebezpečí. Nikoho tehdy nenapadlo, že ani ne za rok zasáhne rodinu tragédie.

Roku 1906 byl Pierre Curie při přecházení ulice smrtelně zraněn projíždějící drožkou. Bylo mu teprve 46 let. Marie vychovávala dvě malé děti, pracovala jako univerzitní profesorka. Vybudovala laboratoř hodnou Pierrových neuskutečněných snů. Druhou Nobelovu cenu, tentokrát za chemii, získala v roce 1911.

Zemřela na následky výzkumu

Když vypukla první světová válka, začala pomáhat zraněným vojákům tím, že uvedla do praxe mobilní rentgenové přístroje. V knize tehdy napsala, že podobný vývoj prodělá jednou i využití radioaktivních prvků v lékařství. Její věštecká slova se vyplnila.

V jejím chorobopisu se píše: aplastická zhoubná anémie rychlého průběhu. Leukémie. Způsobená zřejmě zářením materiálů, se kterými pracovala bez ochranných prostředků. Bylo jí 66 let. O rok později vyšel její poslední spis. Vedle jména autorky zářil z vazby název Radioaktivita.

r_2100x1400_dvojka.png