Zjišťujeme, že žirafy ze západní Afriky vymizely. Je třeba konat, vyzývá vědec
V roce 1985 bylo na světě asi 163 tisíc žiraf, ale v loňském roce už jen necelých 100 tisíc. Co je příčinou poklesu počtu těchto zvířat zejména v západní Africe? Hostem Magazínu Leonardo byl vědec a fotograf Tomáš Jůnek z České zemědělské univerzity.
„Příčinami jsou hlavně ztráta životního prostředí díky lidské činnosti,“ uvedl odborník. „Zejména to, že v mnoha lokalitách, kde žirafy přirozeně žily, dnes operuje Al-Šabáb, Boko Haram a podobné bojůvky.“
Stejně nepřehledná situace je i v jižním Súdánu, kde nejen žirafy, ale veškerá velká zvěř, která poskytuje maso místním lidem, ubývá překvapivým tempem. „Populace velkých zvířat klesla o desítky procent, někde až o 90 %.“
„Odborná veřejnost tušila, že k vymírání žiraf dochází a že výsledky budou překvapivé,“ konstatoval Jůnek.
Podle něj všichni předpokládají, že žirafa do Afriky prostě patří a je přítomná v každém národním parku. „Ale teď zjišťujeme, že žirafy z celé západní Afriky vymizely, a vědcům to dává jen další důkaz, že je třeba konat.“
„Západní Afrika má ten problém, že pás savan, ve kterých žijí tato zvířata, je poměrně úzký. Příroda zde zůstává v ostrůvkách, které jsou od sebe vzdáleny třeba tisíc kilometrů, a jsou odděleny pro zvířata neprostupnou půdou, takže jednotlivé populace nejsou schopny mezi sebou komunikovat.“
Zásadním faktorem přispívajícím k úbytku je i lov. „Pokud nemáte co jíst nebo potřebujete financovat svojí válku, pak zabíjíte slony pro slonovinu, velká zvířata pro maso, abyste uživili vlastní rodinu nebo armádu.“
„Žirafy se v Africe lovily nejen pro maso. Z jejich oháněk se vyráběly nitě a náramky, používaly se v tradiční africké medicíně, z kůže se vyráběly štíty a tak dál. Žirafa má tedy velké využití i pro původní domorodé obyvatele Afriky,“ popsal jednu z vícero příčin úbytku žiraf Tomáš Jůnek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.