Zlepšeme pšenici a zachraňme banán!

„Pšenice patří mezi nejdůležitější plodiny na světě kvůli své roli při zajištění dostatku potravin na světě,“ uvádí genetik.

Už jen samotný rodokmen pšenice je zajímavý, díky němu má velmi složitou dědičnou informaci. „Postupně se křížily tři různé druhy trav, do kterých byste nikdy neřekli, že nás budou jednou živit, a výsledkem je pšenice, kterou pěstujeme.“

Právě díky křížení je genom pšenice složitější než genom člověka. „Genom pšenice je představován asi 17 miliardami písmen, zatímco genom člověka má jen 3 miliardy,“ upřesňuje Doležel.

Jaroslav Doležel a moderátorka Veronika Paroulková |foto: Marián Vojtek

Tato dědičná informace je ale nyní přečtena a šlechtitelé mohou používat ty nejmodernější metody molekulární biologie a genomiky, aby proces šlechtění urychlili.

Proč vůbec chceme pšenici ještě vylepšit? „Třeba kvůli zvýšení výnosů a tedy i zvýšení odolnosti vůči chorobám a škůdcům. V poslední době ale i kvůli změně klimatu,“ vysvětluje vědec.

„Banánovník patří mezi nejdůležitější potraviny v oblasti vlhkých tropů, kde je základní potravinou. Momentálně se šíří jedna velmi zhoubná choroba, která může zničit veškeré plantáže aspoň toho typu banánu, který známe z obchodů.“

Doležel byl také prvním, kdo rozluštil genom banánovníku. Proč ale zrovna exotický banán? Je vážně ohrožen chorobou, dodává odborník.

Jak může věda při záchraně banánovníků pomoci? „Přečtení dědičné informace umožní mnohem efektivnější šlechtění a dává naději, že se podaří vyšlechtit odolné odrůdy,“ říká genetik.

„Pracujeme i s řadou jiných rostlin, momentálně se snažíme dokončit čtení dědičné informace hrachu a doufáme, že Gregoru Mendelovi, který s hrachem pracoval, ji nadělíme k výročí,“ doufá Jaroslav Doležel.