Ztratili jsme nejosvědčenější trik našich prapředků: mobilitu, varuje antropolog

21. říjen 2016

Kanadský antropolog a dokumentarista Niobe Thompson se ve své filmové trilogii Vznik druhu (Great Human Odyssey) zaměřuje mimo jiné na klíčový okamžik lidstva, kdy se lidská populace zmenšila na několik tisíc jedinců. Více o této události prozrazuje v Magazínu Leonardo.

„Jak můžeme vyčíst z genetických záznamů současné populace, v minulosti došlo k jejími poklesu na několik málo jedinců,“ vysvětluje vědec.

Vědcům se zatím příčinu této změny nepodařilo prokázat. „Máme za to, že to mělo co do činění se změnami klimatu. To začalo být mimořádné proměnlivé a nestabilní. Asi před 190 tisíci lety nastalo takzvané šesté mořské izotopové stádium, tedy období rozsáhlého sucha.“

"V té době se celé vnitrozemí Afriky, tedy tehdejší domov lidského druhu, výrazně vysušilo a ochladilo. „Donedávna jsme předpokládali, že lidská populace žila na jednom místě ve východní Africe.“ Nové objevy z jižní Afriky ale tuto domněnku vyvracejí.


„V posledním desetiletí se ale podařilo učinit objevy na pobřeží jižní Afriky, ze kterých je patrné, že přesně v době, kdy se lidská populace přiblížila svému vyhynutí, začali lidé žít na pobřeží a obživu si shánět v moři. Podle naší hypotézy to byl zvláště přísun mořských plodů, který náš druh zachránil před vyhynutím.“

Budeme i my schopni se přizpůsobit novým měnícím se klimatickým podmínkám? „Všichni víme, že jako druh čelíme ohromným výzvám,“ souhlasí Thompson. „Třeba, že namísto 7 miliard nás na Zemi bude brzy 10 miliard.“

„Ukazuje se, že lidská schopnost přizpůsobit se, byla v minulosti neuvěřitelná. Čím více porozumíme tomu, jak flexibilní naši předkové byli, tím víc si jich budeme vážit,“ radí vědec.

Jedním ze zaručených triků našich předchůdců bylo se přemisťovat a přizpůsobovat se nejen měnícímu prostředí, ale prostředí úplně novému.

„Tedy hledání nových příležitostí za nejbližším kopcem, v doposud nepoznané krajině nebo na druhém břehu oceánu. To je trik, který se nám dnes už nenabízí,“ konstatuje antropolog.

Podle něj jsou příčiny jasné: Země je přelidněná a státy mají své hranice. „To je pro lidský druh nová situace, ve které jsme se nikdy předtím neocitli.“

„Ztratili jsme nejosvědčenější trik: mobilitu. Takže se musíme naučit žít tam, kde jsme, a to je daleko složitější výzva než migrace,“ shrnuje Niobe Thompson.

autoři: Tereza Burianová , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.