Analytik Bahenský: Odpověď Izraele na útok Íránu je nevyhnutelná. Zájem o eskalaci konfliktu ale nemá

18. duben 2024

Válečný kabinet v Tel Avivu zatím nerozhodl, jakým způsobem odpoví na víkendový útok Íránu na stát Izrael. Vláda premiéra Netanjahua jednala o několika variantách, přičemž ve všech případech mělo jít o bolestivý protiúder, který by však nezažehl válku. Musí ale odvetný úder vůbec přijít? Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský ještě přiblíží českou muniční iniciativu, podporu Severoatlantické aliance svému východnímu křídlu v Pobaltí i vývoj války na Ukrajině.

„Vzhledem k současné izraelské vládě je odpověď nevyhnutelná. Stejné to ale bylo i z pohledu Íránu, kdy tlak veřejného mínění a zájem státu zachovat si reputaci vedl k odvetě. Je tedy nevyhnutelné, že k nějaké reakci Izraele dojde. Ani jeden ze států však nemá zájem o eskalaci konfliktu. Nemluvě o tom, že na tom nemají zájem ani jiné země, jako jsou třeba Spojené státy,“ míní v pořadu Jak to vidí... bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský.

Klid v regionu?

Víkendový íránský útok na židovský stát, který Izraeli pomohlo odrazit třeba i Jordánsko, se ale samozřejmě podle analytika odráží v už tak napjaté bezpečnostní situaci na Blízkém východě.

Čtěte také

„Blízkovýchodní politika je složitá v tom, že tam neexistují dva jasné tábory. Celá řada arabských států rozhodně nejsou fanoušky Íránu a jeho iniciativ. Třeba Saúdská Arábie vedla po dlouhou dobu s Íránem proxy konflikt v Jemenu. Zároveň řada států, jako třeba Jordánsko, jsou spojenci Spojených států. Na druhé straně, i když došlo k normalizaci vztahů s Izraelem, je pro tyto státy nyní obtížné z hlediska veřejného mínění spolupracovat s Izraelem napřímo.“

Podíl těchto států na obraně Izraele proto Bahenský vysvětluje tím, že na jedné straně hrálo roli zachování přátelských vztahů s Izraelem a se Spojenými státy, zároveň ale šlo i o zabránění masivní regionální eskalaci. „Z jejich pohledu to tedy mohlo být tak, že pokud zabrání tomu, aby íránský útok přinesl větší ztráty, sníží tím šanci na to, že to následně povede k rozhoření regionální války.“

Proč ne Ukrajina?

V případě úspěšného odražení 300 íránských raket a dronů se však vkrádá otázka, proč se takto efektivně nedá pomoci při sestřelování ruských raket a dronů, které dopadají na Ukrajinu. Podle Bahenského jsou však důvody nasnadě.

Čtěte také

„Za prvé Rusko neútočí na Ukrajinu přes několik neutrálních nebo víceméně přátelských států, nad jejichž územím by bylo možné rakety a drony sestřelovat. V druhé řadě Izrael do ochrany proti raketám, střelám a dronům investoval obrovské prostředky i třeba s americkou pomocí po mnoho let. Jeho schopnosti jsou tedy nesrovnatelně větší. A nakonec je nutné brát v potaz, že protiraketová obrana Izraele se v případě tohoto jednoho útoku už vyčerpala. Je tedy otázka, zda by to bylo i nadále udržitelné, protože hlavní problém Ukrajiny je, že útokům čelí pravidelně už dva roky.“

V kombinaci těchto věcí je tedy situace na Ukrajině a na Blízkém východě nesrovnatelná. „Severoatlantická aliance by samozřejmě mohla sestřelovat drony a rakety přímo nad ukrajinským územím, to by ale z mého pohledu bylo velmi nebezpečně blízko tomu, co by se dalo označit jako přímé zapojení do války,“ dodává Vojtěch Bahenský.

autoři: Jan Burda , Vojtěch Bahenský , opa
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.