I letos jsou - podobně jako loni - v Angolské republice Češi, kteří pracují na projektu Zahraniční rozvojové spolupráce ČR, ilegálně. Z pohledu angolského imigračního úřadu jsou zařazeni do stejné kategorie jako přistěhovalci z Konga, kteří v Angole bez povolení státu, jen po dohodě s tradičními lokálními autoritami, provozují diamantové doly a vyvážejí drahé kameny, a jiní dobrodruzi.
Proces získání pracovního víza v Angole ne připomíná příběh o Alence v Říši divů, která se pořád, navzdory všem získaným zkušenostem, nestačí divit, jak že je ta králičí nora hluboká. Angolská realita je daleko dokonalejší než nejabsurdnější momenty Hellerovy Hlavy XX. Takové situace by člověk nikdy nevymyslel, ty se tu zkrátka stanou.

Letos nabídne CZVB na trhu práce svoje první absolventy, středoškolsky vzdělané zemědělské techniky. Je jich sedmnáct, prošli čtyřletým sítem a vytrvali z původních takřka sto padesáti. Sami studenti, inspirováni termíny, které se ve škole naučili, s humorem mluví o přírodním výběru, míře úmrtnosti, biologickém odpadu a boji o přežití. Pro nevyvážené a zbídačené základní školství byli především bezprostředně po válce na střední školy příjímáni studenti bez nutných základních znalostí.

Centrum zemědělského vzdělávání v Kuitu získalo v loňském roce pro svoji praktickou výuku prostor na pozemcích přilehlých ke klášteru dominikánských sester v Kunje, předměstí Kuita. Dříve tu bylo nádraží na vytížené železniční lince spojující angolské pobřeží s vnitrozemskými sousedy Angoly, dnes tu jsou sklady soukromých dopravců, kteří vlak nahradili ruskými kamazy, a velkoobchod s potravinami, patřící Brazilcům a provozovaný Filipínci. Kromě toho se v Kunje takřka na zelené louce staví keramička na výrobu dlaždic, která už tu ovšem dávno stála za časů Portugalců.

Kuito je hlavní město provincie Bié, která se nachází uprostřed Angoly. Mapa provincie má tvar připomínající srdíčko. Kuito je město velké pouze jako Čáslav, ale žije v něm něco kolem 200 000 lidí. Takže tu člověk nikdy není sám. Provincie Bié byla během občanské války téměř dokonale zničena. Říká se, že to byla nejpostiženější provincie v celé Angole, nicméně si nejsem jistá, jestli si to Biané nevymysleli a trochu nepřehánějí. Válce je již tři roky konec, ale je stále živá v celém okolí.

Sobotní den se příliš nevydařil. Ačkoliv jsem slavila svátek, od rána se mi nedařilo cokoliv dodělat či dokončit. Prostě den blbec. No nic, večer jsme si všichni sedli, popili vínko a dali si něco na zub. Dostala jsem výborné karamely, a ty mi byly osudné.

Uprostřed páté vyučovací hodiny probíhá praktická část testu z informatiky. Celá učebna je plná studentů a všech osmnáct počítačů je zapnutých. Studenti mají za sebou teoretickou část, ve které odpovídali na otázky spojené s fungováním počítače a jeho hardwarem. Nyní mají za úkol napsat krátký text ve Wordu a předvést jeho jednoduché formátování. Celá učebna je neobvykle tichá, je slyšet jen ťukání do klávesnic, klikání myší a tlumené šeptání napovídajících.

V Angole skončil školní rok 2006, což je příležitost se na chvíli zastavit a bilancovat. V českém Centru zemědělského vzdělávání provincie Bié se na závěrečné zkoušky ze všech předmětů připravovalo necelých 100 studentů, rozdělených do tří ročníků. Ne všichni napoprvé uspěli, někteří budou muset ještě zkoušky z nejzáludnějších předmětů opakovat příští týden, aby mohli postoupit do dalšího ročníku.

Součástí výuky na střední zemědělské škole jsou i praktické hodiny týkající se chovu drůbeže. V letech 2004 - 2005 probíhala stavba školní drůbežárny a koncem roku 2005 se do ní přestěhovalo hejno slepic hybridního typu DOMINANT CZ D 109 a rodičovské hejno dovezené z České republiky. Jedná se o typ slepic vyšlechtěných pro extenzivní podmínky chovu, vhodných i do teplých klimatických oblastí.

V loňském roce byl zprovozněn školní pozemek v těsné blízkosti budovy školy, na kterém studenti druhého ročníku IMA vykonávají povinnou praxi z rostlinné výroby a zelinářství. Na 100 metrech čtverečních každý rok obnoví osm dílčích polí, na kterých pěstují různé druhy zeleniny, luskovin i obilnin nejen místních odrůd, ale i odrůd dovezených z České republiky. Cílem je ukázat a vysvětlit rozdíl mezi různými druhy plodin, ale i mezi jednotlivými varietami, vyšlechtěnými na různé klimatické podmínky světa.

Již třetím rokem se v Kuitu otevřely dveře přízemní školní budovy, ve které sídlí Střední zemědělská škola, financovaná českou vládou. Již třetím rokem do Angoly zavítali čeští zemědělští odborníci z Institutu tropů a subtropů, aby zde pokračovali v aktivitách, které jejich kolegové v roce 2004 započali. V současné době se v Angole nachází pět českých realizátorů, kteří společně s devíti Angolany zajišťují chod školy.