Angola je z hlediska ekonomických příležitostí v současné době bez jakýchkoliv pochybností jednou z nejperspektivnějších zemí afrického kontinentu. Více než čtyřicet let trvající ozbrojený konflikt, který měl v letech 1961 až 1975 podobu národněosvobozeneckého boje proti portugalské nadvládě, a poté, až do počátku roku 2002, podobu občanské války, tuto zemi z hlediska infrastruktury a výrobních kapacit prakticky zničil. Tradice zemědělské i průmyslové výroby je přitom v zemi silná, a proto lze očekávat eminentní zájem zahraničních investorů o účast na poválečné obnově země, která je 17krát větší než Česká republika a podle posledních odhadů má k 15 mil. obyvatel. Přes veškerou chudobu má Angola významné zásoby ropy a diamantů, které v současné době představují rozhodující příjmy státního rozpočtu a potažmo zdroje financování investičních projektů poválečné éry, která v mnohém připomíná ekonomickou obnovu Evropy po skončení II. světové války. Současný stav, tedy faktická neexistence domácího průmyslu, v jistém slova smyslu atraktivitu angolského národního trhu paradoxně ještě zvyšuje, neboť země dováží prakticky všechno.

V současné fázi upevňování dosud křehkého a v nezávislé Angole zatím nepoznaného míru mají zásadní význam všechny iniciativy vedoucí k národnímu usmíření. Proto by měla být angolské vládě ze strany mezinárodního společenství poskytnuta podpora v úsilí zajistit důstojné a plnohodnotné znovuzačlenění válečných uprchlíků, invalidů a bývalých vojáků UNITA do společnosti.

Více než čtvrtstoletí od osamostatnění z portugalské nadvlády v roce 1975 zuřila v Angole občanská válka. Teprve v dubnu roku 2002 svitla Angolanům naděje na mír, když vláda a povstalecké hnutí UNITA podepsali dohodu o ukončení nepřátelství, která v průběhu minulého roku přerostla v uzavření míru. Zemi však čeká dlouhá cesta ke stabilitě a obnově zdecimované ekonomiky. Během konfliktu zemřelo přes milion obyvatel, další čtyři miliony vyhnaly boje z domovů. Desítky tisíc lidí nyní čelí hladomoru. Podvýživa a nedostatečná hygiena nahrávají zákeřným nemocem. Velkým rizikem je i množství nevybuchlých min.