Vraťte se zdraví a krásní

Oblíbený sport na rekreacích - ping pong - Foto:  Archiv ČRo

Oblíbený sport na rekreacích - ping pongFoto:  Archiv ČRo

„Ideální dovolená je ta, na které dostaneme se do nové krajiny, do nového příjemného prostředí, na které děláme věci, které v městě neděláme, ale přitom máme pohodlí a stravu, na něž jsme zvyklí."

Tato slova pronesl ve třicátých letech v jedné ze svých rozhlasových přednášek na téma dovolená doktor Vladimír Vondráček.  

V té době jsme se teprve učili jak nakládat se svým volným časem. Důležitým impulsem přitom bylo uzákonění osmihodinové pracovní doby v prosinci roku 1918 a pak zákonné úpravy podmínek pro čerpání dovolené, přijaté o dva roky později. 

Volný čas také významně ovlivnil přesun zaměstnanosti od zemědělství do průmyslu. V meziválečném období vznikají první cestovní kanceláře, které se zaměřují hlavně na Jugoslávii, ale v jejich nabídce byla i exotičtější místa jako Egypt. Podstatná část lidí, ale trávila své volno v tuzemsku. 

Letní byty a tramping 

Tématem dovolených se brzy po svém vzniku začal zabývat Československý rozhlas. U mikrofonu se střídali především lékaři, kteří se snažili připravit zejména městské posluchače na záludnosti venkova. 

Takto to dělal například doktor Vladimír Vondráček: „V našich venkovských hostincích neumějí nic jiného než vařit vepřovou, telecí, hovězí, kuře a husu. Žaludky a střeva jsou pak orgány, které nejvíce na dovolenou doplácejí.“. I přes tato „nebezpečí“ byl český a moravský venkov nejčastějším cílem dovolené. Na venkov se jezdilo na letní byty. Letní byty fungovaly tak, že se domácí rodina odstěhovala na půdu a světnici přenechala za úplatu hostům z města tzv. letňákům či lufťákům. 

Masivnějším hnutím, zejména kvůli finanční dostupnosti, se však stal tramping. „Někteří trempové si postupně stavěli objekty na víkendové přebývání, což byl zárodek chataření a chalupaření,“ vysvětluje historik Masarykova ústavu Martin Franc. Tento fenomén se naplno rozvinul až v šedesátých letech. Před tím jsme absolvovali období kolektivně organizovaných dovolených. 

Výběrová rekreace 

Dovolené na podnikových zotavovnách nejsou výdobytkem politického převratu v roce 1948. Základy k výběrové rekreaci položili už nacisté v období protektorátu: „Nacisté potřebovali získat si loajalitu zaměstnanců, kteří pracovali v průmyslu, a proto pro ně pořádali různé volnočasové aktivity,“ připomíná Martin Franc. 

Po válce se staly odborářské dovolené opravdovým fenoménem. Jejich síla byla v tom, že dovolenou dostávali lidé za odměnu a navíc se na ní potkávali s lidmi z dalších profesí a různého postavení. Jedna věc ale byla podle historika France nedotažená: „Vybraný člověk se takové dovolené zúčastňoval samostatně, což rozbíjelo systém rodinného trávení dovolené.“ 

Chataření a chalupaření 

Místem pro trávení rodinné dovolené, ale i volných víkendových dní se tak staly chaty a chalupy. Chalupaření, tedy vlastnictví kamenných domů, bylo na rozdíl od chataření zpočátku omezeno určitými zákonnými předpisy: „Zákon neznal pojem chalupa a nárok na chalupu – tedy na další druh bydlení měl v padesátých letech nárok pouze velmi omezený okruh lidí – umělci, vědci, veřejně činné osobnosti, funkcionáři a to bylo všechno,“ vysvětluje historik Martin Franc. 

První chalupářské oblasti vznikly v Sudetech, kde se nepodařilo trvale osídlit všechny objekty po odsunutých Němcích. Chalupaření posílil také pokračující masivní odliv obyvatel z venkova a přinutil představitele místních samospráv k tomu, aby nebránili užívání prázdných objektů pro rekreační účely. Chataření a chalupaření je v mnoha podobách oblíbené i v současné době. Stejně jako cesty do zahraničí. 

Zahraniční dovolená 

Zahraniční dovolená pro nás byla někdy nedostupná z finančních důvodů, jindy z důvodů politických. Nejčerstvěji jsou v naší paměti zapsány peripetie spojené s výjezdem do západních zemí v době totality. Vzpomíná spisovatel Hynek Jurman: „Na jednom setkání brněnské pobočky svazu spisovatelů jsme probírali možnost zájezdu do Vídně. Dlouhé měsíce jsme vyřizovali výjezdní doložky a devizové přísliby a nakonec nám výjezd nepovolili. Národní umělec Jaromír Tomeček tehdy pronesl větu: A to by nešlo jako dříve, že by maminka spíš uvařila oběd, my sedli na vlak a jeli do Vídně, jak to bejvávalo?“ Možné to bylo až po otevření hranic v roce 1990, kdy začaly doslova nájezdy českých turistů do nejatraktivnějších míst Evropy. 

Dnes se situace sice uklidnila, ale přesto u nás touha po zahraniční dovolené stále roste. Z údajů Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR vyplývá, že v roce 1993 cestovalo na zahraniční dovolenou 16% obyvatel České republiky, v roce 2000 to bylo necelých třicet procent a v roce 2011 už 40%. Přesto stále rádi kombinujeme pobyt v zahraničí s dovolenou na chatě či chalupě. 

Příležitostí pro strávení naší dovolené máme tedy velkou spoustu. Možná vám při výběru letošní dovolené pomohou slova Dr. Vladimíra Vondráčka, která pronesl v rozhlasovém vysílání v roce 1938: „Dovolená, má-li býti pořádnou dovolenou, musí znamenat radikální změnu života, ovšem k lepšímu.“ Něco na tom asi bude. 

Autor:  Petr Hladík

Nové články v rubrice

  •  Audio

    17. listopad 1989 aneb Paralelní světy

    „Komunismus nám neudělal tu radost, abychom do něj mohli silou shromážděných davů strčit a on by se hřmotně svalil jako socha diktátora. Komunismus postupně rezignoval. Nebyla to exploze, nýbrž imploze: pomalé hroucení...

     
  •  Audio

    Emil Hácha - V hodině dvanácté

    Je ve smutném šestiletém období Protektorátu Čechy a Morava něco, co jednouše a výstižně charakterizuje osudy mnoha lidí? Ano – je to příběh prezidenta Emila Háchy. Dobrý pozorovatel v něm najde vše, čím tehdy lidé...

     
  •  FotogalerieAudio

    EXPO 58 - Úspěch navzdory

    Miliony tun ocele a úspěšná kolektivizace zemědělství – to si od roku 1958 ve svém novoročním projevu sliboval tehdejší československý prezident Antonín Novotný. Rok 1958 se ale do historie zapsal docela jinak – jako...

     

O archivu

Tento web vám nabízí to nejzajímavější, co má Český rozhlas ve svém archivu.


Jelikož se historie rozhlasu nejednou významně protnula s událostmi osudovými pro celou zemi, snažíme se z bohatého fondu ukázat co nejvíce.

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas