Čím jsme to žili30. října  2015 v 16:18  

Čím jsme to žili v říjnu 1990 aneb Bezpočet zneklidňujících otázek

Berlín Braniborská brána - Foto:  Wikipedia Commons

Berlín Braniborská bránaFoto:  Wikipedia Commons

Celou řadu zneklidňujících otázek, které vyvolávalo dění na domácí politické scéně a v celé společnosti v říjnu 1990, vyslovil s pro něj tak příznačnou přesností prezident Václav Havel v projevu, který pronesl u příležitosti oslav státního svátku 28. října. Tomuto okamžiku však v průběhu října onoho roku přecházela celá řada významných událostí. V mezinárodní sféře to bylo znovusjednocení Německa, k němuž došlo 3. října.

Pád berlínské zdi - listopad 1989 - Foto: Creative Commons (CC BY 3.0)

Pád berlínské zdi - listopad 1989Foto: Creative Commons (CC BY 3.0)

Snímkem Braniborské brány v Berlíně, která se stala symbolem spojení obou částí Berlína, ale také obou dosud oddělených částí Německa, připomínám, že 3. října se dovršil proces znovusjednocení Německa, které bylo rozděleno od roku 1949. Přesně řečeno – došlo k připojení Německé demokratické republiky a Západního Berlína ke Spolkové republice Německo, která se tak rozšířila o 6 spolkových zemí, jimiž jsou Berlín, Braniborsko, Durynsko, Meklenbursko, Přední Pomořansko, Sasko a Sasko-Anhaltsko. Po pádu berlínské zdi v listopadu 1989 se události vyvíjely velmi živelně. S tak rychlým procesem připojení NDR nepočítala ani západoněmecká vláda, přestože to bylo jejím dlouhodobým cílem. Od 3. října pak začala v obou částech Německa platit západoněmecká marka. 

 

Sjednocení Německa-3.10.

Vložit na svůj web

Operace bude bolestivá
Hovory v Lánech, v nichž promlouval prezident Havel, se staly jedním z nejposlouchanějších pořadů Českého rozhlasu. 7. října prezident ve svých Hovorech velmi přesně charakterizoval současnou českou společenskou situaci. Je opravdu zajímavé poslechnout si dnes, po 25 letech, kritickou, ale poměrně optimistickou vizi Václava Havla o vývoji naší situace. Jeho odhadem tehdy bylo, že ona bolestivá operace bude trvat přibližně dva roky. 

 

Václav Havel - Hovory v Lánech 7.10.

Vložit na svůj web

Další oběti arabsko-izraelského konfliktu
Ve třech úryvcích z Rozhlasových novin přibližujeme nové vzplanutí konfliktu mezi Palestinci a izraelskými bezpečnostními sbory. Násilí plodí násilí, zaznělo ve stanovisku českého ministerstva zahraničních věcí. Konflikt v oblasti Jeruzaléma ještě více zkomplikoval situaci v této oblasti, kde stále narůstalo napětí po iráckém vpádu do Kuvajtu. 

 

Konflikt na středním východě-Izrael-Palestina-10.10.

Vložit na svůj web

 

Pokračování konfliktu v Izraeli 12.10.

Vložit na svůj web

 

Reakce izraelské vlády-14.10.

Vložit na svůj web

Zeď nářků, Jeruzalém - Foto:  Wikipedia Commons

Zeď nářků, Jeruzalém. Foto: wikipedia commons 

Nobelova cena míru putovala do Sovětského svazu
Na Nobelovu cenu míru byli v roce 1990 jmenováni dva kandidáti – Václav Havel a Michail Gorbačov. Dostal ji druhý jmenovaný. O okolnostech udělení ceny a o reakcích na toto rozhodnutí nás informoval zpravodaj Čs. rozhlasu v norském Oslu. 

 

Udělení Nobelovy ceny míru - 15.10.1990

Vložit na svůj web

Oslo - zámek - Foto: Creative Commons (CC BY 3.0)

Oslo, hlavní město Norska - zámek. Foto: creative commons 

Proměna Občanského fóra
V Občanském fóru se už od jara 1990 začaly projevovat neshody v otázce dalšího směřování tohoto hnutí. Do sporů se několik měsíců po červnových parlamentních volbách vložil Václav Klaus, který razil názor, že OF je potřeba přeměnit na jasně definovaný politický subjekt s pevnější hierarchií, který by byl schopen prosadit potřebné reformy. Klaus problém transformace Občanského fóra definoval jako střet mezi pravicí a levicí. 13. října byl Václav Klaus zvolen předsedou OF. Tím na dlouhou dobu získal rozhodující vliv na českou politiku. Zprávy a komentáře Rozhlasových novin naznačují rodící se konflikt mezi pojetím politiky tak, jak ji představoval Václav Havel, a směřováním, jehož vůdčí osobností se stal Václav Klaus.
První dva příspěvky jsou koncipovány téměř jako dementi případného rozkolu. Třetí příspěvek pochází z tiskové besedy, kterou poprvé ve své funkci předsedy OF uspořádal Václav Klaus 19. října. Z něj už vyplývá názorová odlišnost obou vůdčích politiků zcela zřetelně. 

 

V.Klaus v čele OF-poznámka RN z 15.10.

Vložit na svůj web

 

Náznak roztržky Havel-Klaus

Vložit na svůj web

 

Tisková beseda OF - V.Klaus-19.10.

Vložit na svůj web

V.Klaus a Vl.Železný-tisková beseda OF 19.10.90 - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Václav Klaus a Vladimír Železný (mluvčí OF) na tiskové besedě 19. října 1990. Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu 

Důl Barbora - obrázek z roku 1911 - Foto: Public domain

Důl Barbora - obrázek z roku 1911Foto: Public domain

Neštěstí na dole Barbora
V důsledku výbuchu metanu, k němuž došlo 18. října na dole Barbora v Karviné, zahynulo jedenadvacet horníků. Bylo to jedno z největších důlních neštěstí, k němuž v tomto revíru došlo. Práce na této šachtě však po nutné opravě pokračovala ještě 12 let. Poslední směna z dolu vyfárala 16. prosince 2002. Dnes jsou zachovány dvě těžní věže, přičemž v okolí bývalého dolu, který byl postupně zasypán, vznikla průmyslová zóna. 

 

Neštěstí na dole Barbora-19.10.

Vložit na svůj web

Saddam Hussein - Foto: Public domain

Saddam HusseinFoto: Public domain

Mírové řešení krize v Perském zálivu se nerýsuje
O dramatické situaci v oblasti Perského zálivu, o krizi, kterou vyvolal Saddam Hussein přepadením Kuvajtu, poreferoval v ČsRo londýnský zpravodaj Karel Kyncl. 

 

Krize v Perském zálivu-poznámka Karla Kyncla

Vložit na svůj web

Schválena malá privatizace
Takzvaná „malá privatizace“ byla právně zakotvena ve vládním zákoně o převodech vlastnictví státu na jiné osoby. Federální shromáždění zákon schválilo 25. října 1990. Malá privatizace, která umožňovala vznik soukromých malých podniků, obchodů, provozoven…, byla veřejností přijata velmi pozitivně. Rozběhla se v lednu následujícího roku a formálně skončila v roce 1994. „Velká ozdravná operace“, jak malou privatizaci nazval její duchovní otec Tomáš Ježek, byla prvním krokem na cestě od centrálně plánované ekonomiky k tržnímu hospodářství. 

 

Schválení malé privatizace-25.10.

Vložit na svůj web

Výročí vzniku republiky – oslava i znepokojivé otázky
U příležitosti oslav výročí vzniku Československa pronesl projev prezident republiky Václav Havel. Uvádíme z něj podstatnou část. Projev byl naplněn vědomím velké odpovědnosti za další cestu státu, který se po 40 letech vymanil z nedemokratického režimu, ale také vážnými obavami z dalšího vývoje a z problémů, které na konci října už dávno překlenuly počáteční euforii, jež vládla po listopadovém převratu v roce předchozím. 

 

Naléhavé otázky prezidenta Havla - 28.10.1990

Vložit na svůj web

Václav Havel při projevu - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Prezident Václav Havel při projevu. Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu 

Nové články v rubrice

O archivu

Tento web vám nabízí to nejzajímavější, co má Český rozhlas ve svém archivu.


Jelikož se historie rozhlasu nejednou významně protnula s událostmi osudovými pro celou zemi, snažíme se z bohatého fondu ukázat co nejvíce.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace