Portréty17. prosince  2012 v 09:10  

Antonie Hegerlíková: Jsem šťastná žena

A.Hegerlíková při natáčení v pražském rozhlasovém studiu -1966 - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

A.Hegerlíková při natáčení v pražském rozhlasovém studiu -1966Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Toto prohlášení připomínající poslední větu Babičky Boženy Němcové je ale v této verzi ještě pozitivnější, protože ho jeho autorka směřovala ke svému vlastnímu životu. Tento výrok patří herečce Antonii Hegerlíkové, která nás opustila 11. prosince ve věku 89 let.

Antonie Hegerlíková-30.léta - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Antonie Hegerlíková-30.létaFoto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Ona slova pronesla herečka v posledních letech svého dlouhého a plodného života, když rekapitulovala vlastní profesní dráhu, ale i svůj soukromý osud. Vědělo se o ní, že se v poměrně pozdním věku, bylo jí 70, podruhé v životě provdala. Vzala si tehdy herce Karla Fridricha. Poté, kdy její manžel v roce 2003 zemřel, žila s dcerou z prvního manželství a s jejím mužem. A k tomu v oné rekapitulaci dodávala: „Mám jednoho báječného vnuka, skvělého fotografa Jana Vágnera, a pak neuvěřitelné sluníčko, pravnučku Aničku. Jsem šťastná žena.“ 

A.Hegerlíková a O.Krejča-1950 - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

A.Hegerlíková a O.Krejča-1950Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Profesní dráhu herečky, která se narodila 27. listopadu 1923 v Bratislavě, média v posledních dnech – v souvislosti se smrtí oblíbené umělkyně – často rekapitulovala. Proto připomeňme jen základní data. Antonie Hegerlíková vystudovala dramatické oddělení Státní hudební konzervatoře (1939-1943), kde ji učily slavné osobnosti českého divadla – herci Anna Iblová, Vladimír Hlavatý, režiséři Frejka a Salzer, scénograf Tröster…
Na rozdíl od jiných herců byla angažována jen u malého počtu divadel, přičemž v případě Divadla na Vinohradech šlo o angažmá životní. Působila zde od roku 1946 do roku 2004. 

 

Z mého života-A.Hegerlíková vypráví o svém dětství-úryvek

Vložit na svůj web

Hegerlíková-Sedmero Krkavců-Jerneková - Foto: Česká televize

Hegerlíková-Sedmero Krkavců-JernekováFoto: Česká televize

Podobně pozitivně jako svůj soukromý život hodnotila A. Hegerlíková (v rozhovoru pro FDb.cz) i svoji hereckou kariéru: „Měla jsem neuvěřitelné štěstí, hraji již 66 let, osmapadesát sezón jsem odehrála ve „svém“ milovaném Divadle na Vinohradech. Zahrála jsem si královny i služky, intelektuálky i hlupačky, panny i nevěrnice, bordelmamá i andělské bytosti. Hrála jsem i almaru – opravdu skříň. Můj nesplněný herecký sen je Falstaf.“
Ze strohé řeči statistiky uveďme pouze tato čísla: za celý život vytvořila Antonie Hegerlíková 357 divadelních rolí, z toho 207 v Divadle na Vinohradech; hrála ve 27 filmech a téměř ve tří stovkách televizních inscenací. 

Z natáčení hry Jeřabí klín-1972 - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Z natáčení hry Jeřabí klín-1972Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Na těchto stránkách nás však logicky nejvíce zajímá rozhlasové působení hereččino. Statistika říká, že hrála ve více než 400 rozhlasových inscenacích a rozhlasových četbách. Ve vztahu k rozhlasu máme také autentický výrok Antonie Hegerlíkové (ze stejného interwiev), který je opět založen na ryze pozitivní zjištění: „I v tomto ohledu jsem měla obrovské štěstí. Režisér Jan Fuchs se mnou natočil v roce 2000 rozhlasový medailon o mé práci v rozhlase. A udělal pro mne skvělou věc, vypsal mi některé hry a pásma, které jsou uchovány ve „zlatém“ fondu ČR. A velmi mi pomohly ohlasy posluchačů, kteří nelenili a poslali mi poděkování za vyslechnutý pořad a dcera mi je založila do archivu.“

Některé rozhlasové role ze zmíněného „Fuchsova“ seznamu:  

 

Vyžeňte lvy-hra-A.Hegerlíková-Antonie-1998

Vložit na svůj web

Některé rozhlasové role ze zmíněného „Fuchsova“ seznamu:
1955 Julius Zeyer : Radúz a Mahulena – inscenace, role : královna
1956 A.N.Ostrovskij : Bez věna – inscenace, role : Larisa
1958 Jaroslav Vrchlický : Šárka – rozhlasová kompozice
1958 Lion Feuchtwanger : Vdova Kapetová – monodrama, role : vdova Kapetová
1959 Vítězslav Nezval : Podivuhodný kouzelník
1959 F.M.Dostojevskij : Idiot – inscenace, role : Nastasja Filipovna
1963 K.M.Čapek-Chod : Turbína
1964 J.A.Benda : Medea – scénický melodram
1968 G.B.Shaw : Pygmalion, paní Pearsová
1969 „Kde končí svět - Na paměť Jana Palacha“ – pásmo (přetočeno z desky,
recitují : A. Hegerliková, R. Lukavský, J. Tříska, V. Voska)
1970 Vojtěch Cach : Paní Kalafová – inscenace, role : paní Kalafová
1970 Karolina Světlá : Černý Petříček – četba
1970 A.N.Ostrovskij : Horoucí srdce
1970 F.G.Lorca : Dům Bernardy
1983 „Básník mého srdce“ – Antonie Hegerliková uvádí verše Langstona Hughese
1984 „Verše, které mám ráda“, o básnících hovoří a recituje A. Hegerliková
1884 Růžena Nasková : Jak šel život – četba na pokračování
1990 „Melodie mého mládí“ – o setkání s hudbou hovoří Antonie Hegerliková
1994 Jean Anglade : Zapomenuté jablko – četba na pokračování
1996 „Paměti babičky Kavalírové“ – četba na pokračování
1998 "Vyžeňte lvy!" - hra na motivy Apokryfů Karla Čapka - role Antonie - zvuková ukázka, úryvek ze hry
1997 „Paměti babičky Kavalírové“ – četba na pokračování
2000 „Zadáno pro Antonii Hegerlikovou“ – medailon
2005 „Rok v dopisech“ – cyklus
2006 „Rok v dopisech“ – cyklus 

Nové články v rubrice

  • 20. prosince  2013 v 11:08     Audio  rubrika: Portréty

    O ladovských Vánocích…

    …plných zasněžených střech, sáňkujících dětí a dalších idylických výjevů spojených s dávnou představou, že o vánočních svátcích musí přece sněžit…o tom všem si letos nejspíš necháme opět zdát (jak nás o tom přesvědčují...

     
  • 10. března  2014 v 09:17     Audio  rubrika: Portréty

    Pablo Picasso ve sbírkách Archivu Českého rozhlasu

    Málokterý umělec se mohl za svého života těšit takové úctě a obdivu jako Pablo Ruiz Picasso (1881-1973). Tento všestranně nadaný výtvarník je považovaný za nejvýznamnějšího malíře 20. století a také za spoluzakladatele...

     
  • 25. října  2012 v 11:39     Audio  rubrika: Portréty

    Existuje mnohé, co jsme nepoznali aneb Za Ivo Budilem

    „Věříte, že existuje něco mezi nebem a zemí?“ zeptala se Jana Klusáková někdejšího redaktora pořadu Meteor Ivo Budila v rozhovoru, natočeném v roce 1996. A on odpovídá: „Existuje mnohé, co jsme nepoznali, ale nejdřív bychom to měli poznat.“

     

O archivu

Tento web vám nabízí to nejzajímavější, co má Český rozhlas ve svém archivu.


Jelikož se historie rozhlasu nejednou významně protnula s událostmi osudovými pro celou zemi, snažíme se z bohatého fondu ukázat co nejvíce.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas