Portréty10. července  2015 v 13:52  

Jít za svým snem… vzpomínka na Danu Medřickou

Jsou herci, kteří propadli touze po prknech, jež znamenají svět, už v dětském věku. Mezi takové patřila i Dana Medřická, která v jednom rozhlasovém pořadu vzpomíná na to, že sen o herecké dráze se jí v hlavě zrodil poté, kdy jako dítě navštívila představení Zeyerovy hry Radúz a Mahulena. A za splněním svého snu pak šla důsledně. Stala se z ní posléze jedna z nejlepších a nejpřesvědčivějších hereček, kterou česká jeviště kdy měla.

D.Medřická při natáčení hry Kremelský orloj-1947 - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

D.Medřická při natáčení hry Kremelský orloj-1947Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Přitom cesta za oním snem nebyla snadná ani přímočará. Rozhodně ji v tom nepodporoval její otec, který si přál, aby dcera měla praktičtější a „solidnější“ povolání. Dana nesměla jít na konzervatoř, namísto toho vystudovala dívčí gymnázium v Praze v Dušní ulici. Pak se vrhla konečně do studia na herecké konzervatoři, ale nedokončila ho. Soukromě studovala herectví u slavné herečky Národního divadla Anny Suchánkové. Začala hrát divadlo v holešovické Uranii a malostranské Umělecké besedě. V roce 1940 získala první profesionální angažmá – v Zemském divadle v Brně. 

 

D.Medřická v pořadu Básník mého srdce

Vložit na svůj web

Dana Medřická v rozhlasovém studiu - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Dana Medřická v rozhlasovém studiuFoto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Jenomže nacisti brněnské divadlo v roce 1941 zavřeli. Dana Medřická odešla do plzeňského divadla. O dva roky později se vrátila do pražské Uranie. Po válce pak přešla do Městských divadel pražských. V roce 1960 se stala členkou činohry Národního divadla v Praze. Zde působila až do své předčasné smrti v roce 1983. Jednou z nejúspěšnějších rolí, které v době svého mládí ztvárnila, byla její nezapomenutelná Slávka Hlubinová ze Šrámkova Měsíce nad řekou. Hrála ji v Plzni i v Praze… konečně pak v Krškově slavném filmu. 

 

Dana Medřická o Slávce Hlubinové

Vložit na svůj web

Dana Medřícká s Janou Drbohlavovou-natáčení hry Linka důvěry-1966 - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Dana Medřická s Janou Drbohlavovou při natáčení Stehlíkovy rozhlasové hry Linka důvěry (1966); foto- Archivní a programové fondy Českého rozhlasu 

S R.Hrušínským-Rozmarné léto-1981 - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

S R.Hrušínským-Rozmarné léto-1981Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Kdybychom měli připomenout alespoň několik slavných rolí Dany Medřické, které ztvárnila buď na scéně Městských divadel pražských, nebo na scéně Národního divadla, pak bychom neměli zapomenout na její Amélii ze hry Eduarda de Filippa Neapol, město miliónů, Lízu z Nashova Obchodníka s deštěm, Blanche z Williamsovy Tramvaje do stanice touha, La Ponciu z Lorcova Domu doni Bernardy, či Matku Kuráž ze stejnojmenné hry Brechtovy. 

Vrcholem její tvorby se pak stala postava Eržiky Orbánové z Örkenyho Kočičí hry. V době, kdy vedení Národního divadlo svěřilo úlohu v této nepřeíliš známé hře herečce, která pro své nekompromisní postoje a názory nebyla u normalizačního vedení ND v oblibě, nikdo netušil, že se inscenace (premiéru měla v roce 1974) stane divácky nejúspěšnějším titulem v celé historii Národního divadla. Kočičí hra s Danou Medřickou a Vlastou Fabianovou dosáhla do roku 1982 celkem 403 repríz. 

 

D.Medřická a J.Hálek v rozhlasové nahrávce Gogolovy Ženitby

Vložit na svůj web

Jako Tekla v Gogolově Ženitbě-1982 - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Dana Medřická jako Tekla v rozhlasové adaptaci Gogolovy Ženitby - 1982 

Řadu nezapomenutelných rolí vytvořila Dana Medřická také ve filmu, v televizních inscenacích a celé řadě rozhlasových nahrávek. Z nich přinášíme několik fotografií a tři zvukové ukázky.
Dana Medřická se narodila před pětadevadesáti lety 11. července 1920 v Praze. Zde také zemřela 21. ledna 1983 ve věku šedesáti dvou let. 

Nové články v rubrice

  • 10. března  2014 v 09:17     Audio  rubrika: Portréty

    Pablo Picasso ve sbírkách Archivu Českého rozhlasu

    Málokterý umělec se mohl za svého života těšit takové úctě a obdivu jako Pablo Ruiz Picasso (1881-1973). Tento všestranně nadaný výtvarník je považovaný za nejvýznamnějšího malíře 20. století a také za spoluzakladatele...

     
  • 25. října  2012 v 11:39     Audio  rubrika: Portréty

    Existuje mnohé, co jsme nepoznali aneb Za Ivo Budilem

    „Věříte, že existuje něco mezi nebem a zemí?“ zeptala se Jana Klusáková někdejšího redaktora pořadu Meteor Ivo Budila v rozhovoru, natočeném v roce 1996. A on odpovídá: „Existuje mnohé, co jsme nepoznali, ale nejdřív bychom to měli poznat.“

     
  • 27. května  2011 v 15:58     Audio  rubrika: Portréty

    Básník z nejmilovanějších - Jaroslav Seifert

    Několika archivními nahrávkami si dnes připomeneme jediného českého nositele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta. Pod Seifertovým jménem se každému v prvním okamžiku jistě vybaví jeho básnická tvorba.

     

O archivu

Tento web vám nabízí to nejzajímavější, co má Český rozhlas ve svém archivu.


Jelikož se historie rozhlasu nejednou významně protnula s událostmi osudovými pro celou zemi, snažíme se z bohatého fondu ukázat co nejvíce.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace