Portréty10. března  2014 v 09:17  

Pablo Picasso ve sbírkách Archivu Českého rozhlasu

Pablo Picasso před obrazem „Pár“ (foto: Roberto Otero 1970) - Foto: Museo Picasso, Malaga

Pablo Picasso před obrazem „Pár“ (foto: Roberto Otero 1970)Foto: Museo Picasso, Malaga

Málokterý umělec se mohl za svého života těšit takové úctě a obdivu jako Pablo Ruiz Picasso (1881-1973). Tento všestranně nadaný výtvarník je považovaný za nejvýznamnějšího malíře 20. století a také za spoluzakladatele kubismu a techniky koláže. Jeho zcela novátorská, invenční tvorba prošla během desetiletí mnoha směry a byla inspirována moderními malíři i starými mistry. Picasso býval nazývaný andělem i ďáblem krásy a géniem ošklivosti.

Pablo Picasso se narodil do rodiny Josého Ruize Blasca a jeho manželky Marie Picasso-Lopezové, jejíž dívčím jménem signoval své obrazy. Vyrůstal v Barceloně a od roku 1904 natrvalo přesídlil do Paříže, kde také vytvořil svá nejhodnotnější díla. Především jmenujme olejomalbu Avignonské slečny (1907), která je považovaná za první obraz kubismu, a expresionistické plátno Guernica (1937), které reagovalo na nacistické vybombardování starobylého baskického městečka stejného jména. Tento velkoformátový obraz, který je dnes chloubou Muzea královny Sofie v Madridu, se stal celosvětovým symbolem nesmyslnosti válečného běsnění. Nejznámější prací z malířova pozdního období je pak spanilá Holubice míru, která byla vybrána za znak pro První mezinárodní mírovou konferenci v Paříži v roce 1949. 

Souborný katalog Picassových prací obsahuje přes 13 tisíc obrazů, 100 tisíc grafických listů, desítky tisíc knižních ilustrací a několik set soch i drobných keramických plastik. Nejznámější díla z jeho plodné výtvarné činnosti uchovávají Picassova muzea v Paříži, Barceloně, Malaze a Antibes. Vzácná kolekce Picassovy rané tvorby ze sbírek dr. Vincence Kramáře je trvale vystavována také v Národní galerii v Praze. 

Podzim svého života strávil Picasso na jihu Francie. Tehdy již patřil k světově proslulým celebritám. Pobýval ve vyhlášených letoviscích na riviéře v Saint Raphaelu, Antibes, Cannes, Aix-en- Provence a v Mougins, kde v roce 1973 zemřel. Do své milované vlasti se nikdy nevrátil, neboť byl zapřísáhlým odpůrcem autoritářského režimu generála Francisca Franka. 

V Archivu Českého rozhlasu se dochovalo pro propagační účely několik reprodukcí Picassovy Holubice míru a především zvuková ukázka pořízená v Paříži krátce před malířovou smrtí, ve které se vyznává ze své lásky k jižní Francii, která mu tolik připomínala jeho rodné Španělsko. 

 

Picasso vzpomínky

Vložit na svůj web

Zajímavým dokumentem je také úsměvná vzpomínka herce Zdeňka Dítěte z roku 1983, ve které vypráví o tom, jak získal od proslulého malíře podpis za krabičku českých cigaret, když se „náhodně“ setkali na koridě ve francouzském městečku Fréjus. 

 

Picasso a Zdeněk Dítě

Vložit na svůj web

O tom, co se stalo novináři, který se v roce 1979 vypravil bez oficiálního pozvání na vernisáž celoživotního díla Pabla Picassa v Paříži za účasti francouzského prezidenta Valéry Giscarda d´Estainga, se dozvíte ve třetí ukázce od redaktora Rudolfa Převrátila, bývalého zahraničního zpravodaje Československého rozhlasu v Paříži. 

 

Picasso vernisáž 1979

Vložit na svůj web

Autor:  Tomáš Bělohlávek

Nové články v rubrice

  • 27. května  2011 v 15:58     Audio  rubrika: Portréty

    Básník z nejmilovanějších - Jaroslav Seifert

    Několika archivními nahrávkami si dnes připomeneme jediného českého nositele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta. Pod Seifertovým jménem se každému v prvním okamžiku jistě vybaví jeho básnická tvorba.

     
  • 18. září  2013 v 16:20     Audio  rubrika: Portréty

    Josef Vinklář: Herec by měl být ve všedním životě svůj

    „Herec by měl být ve všedním životě svůj, aby mu zbylo dost sil, až se večer rozevře opona. Možná je to tím, že mám své kořeny na vesnici. To vesnické klukovství strašně pomáhá nehrát si na důstojnost. Neoblékat si...

     
  • 7. srpna  2013 v 14:59     Audio  rubrika: Portréty

    Oldřich Nový: Polibek operety

    „Políbit ruku vám a říci děkuji“, „Oči tmavohnědé“, „Dívka v modrém“, „Škoda že nejste kouzelník“, „Když žena řekne ne“… „Jen pro ten dnešní den“ … a další a další známé písně. Všechny patří do oné éry, která nebyla...

     

O archivu

Tento web vám nabízí to nejzajímavější, co má Český rozhlas ve svém archivu.


Jelikož se historie rozhlasu nejednou významně protnula s událostmi osudovými pro celou zemi, snažíme se z bohatého fondu ukázat co nejvíce.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace