Portréty7. srpna  2015 v 11:34  

Umělec mnoha talentů – EFB

Emil František Burian v rozhlas. studiu - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Emil František Burian v rozhlas. studiuFoto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Tato tři písmena jsou iniciálami natolik charakteristickými, že snad ani není třeba dodávat, že řeč na této archivní stránce bude dnes o Emilu Františku Burianovi. Narodil se 11. června 1904 v Plzni, zemřel pak (v pouhých 55 letech) 9. srpna 1959. Máme-li vyjmenovat umělecké oblasti, do kterých (a velmi významně!) zasáhl, pak musíme na prvním místě uvést divadlo, dále pak film, hudbu, ale také rozhlas.

Mnohostrannost Burianova uměleckého působení byla nepochybně dána prostředím, do kterého se narodil. Jeho otec Emil Burian byl operním zpěvákem, stejně tak jeho strýc Karel, který dosáhl v oboru operního zpěvu ještě mnohem většího věhlasu, nežli Emilův otec. Karel byl předním a světově uznávaným tenoristou časů před první světovou válkou. A tak není divu, že i Emil František projevil pěvecký talent. Na přiloženém zvukovém snímku zpívá píseň Má panna je v Panama sama, která pochází z filmu Zlaté ptáče (1932 – režie: Oldřich Kmínek). 

 

Má panna je Panama sama-zpívá E.F.Burian

Vložit na svůj web

E.F.Burian vystudoval na pražské Státní konzervatoři a následně na Mistrovské škole skladbu u slavného skladatele J.B. Foerstera (absolvoval v roce 1927). Hned poté se vrhl do tehdy bouřlivě se rozvíjejícího společenského života. V té době se formovala česká umělecká avantgarda. Burian se stal členem spolku Devětsil a tomu v letech 1927-1930 věnoval nejen devět, ale všechny svoje síly – působil především v Osvobozeném divadle (jako režisér, herec, hudebník, autor, dramaturg a skladatel), později v divadle Dada, v Moderním studiu a vedle toho jako rozhlasový komentátor. 

 

E.F.Burian o voicebandu-ukázka z recitace

Vložit na svůj web

E.F.Burian při rozhlasovém natáčení - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

E.F.Burian se svým souborem - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

E.F.Burian se svým souboremFoto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

S neobyčejnou vitalitou a invencí se vrhal do dalších a dalších uměleckých aktivit. Režíroval i šéfoval Národnímu divadlu v Brně, byl řežisérem v Olomouci, spolupracoval s Národním divadlem v Praze, založil sdružení Přítomnost (1924), ale především – v letech 1927 – 1941 - vedl recitační soubor Voiceband. Na záznamu hovoří E.F.Burian o principech, na nichž Voiceband vznikl. V druhé části pak zazněla ukázka z tvorby recitačního souboru. 

 

Řekněte krásná švagrová - zpívá E.F.Burian a Helena Hanzlíková

Vložit na svůj web

Vrcholem předválečného uměleckého snažení E.F.Buriana bylo založení vlastního avantgardního divadla D 34. V něm hrál, režíroval, šéfoval, působil jako dramaturg, skladatel, scénograf, redaktor divadelního časopisu a také jako vedoucí herecké školy. Divadlo působilo do roku 1941. Nejslavnější inscenací se stala Nezvalova Manon Lescaut z roku 1940, v níž hlavní úlohy hráli Marie Burešová (Manon) a Vladimír Šmeral (rytíř des Grieux). 

 

Manon Lescaut - úryvek - M.Burešová a Vl. Šmeral

Vložit na svůj web

V březnu 1941 Němci divadlo D zavřeli, Burian byl zatčen a v letech 1941-45 byl zavřen v koncentračních táborech v Terezíně, Dachau a v Neuengamme. Věznění téměř nepřežil. Po návratu se znovu vrhl do divadelních aktivit. Obnovil někdejší „Déčko“, v letech 1951-55 vedl Armádní umělecké divadlo. – Z jeho poválečných inscenací byla patrně nejpůsobivější adaptace Shakespearova Romea a Julie, tragédie, kterou upravil a inscenoval s podtitulem „Sen jednoho vězně“. 

 

E.F.Burian- Co chci od autorů? 1958

Vložit na svůj web

Josef Henke, E.F.Burian v rozhlasovém studiu - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Rozhlasový režisér Josef Henke a E.F.Burian v rozhlasovém studiu. Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu. 

V poválečné etapě se Burian výrazně angažoval při prosazování levicových směrů umění. Kromě šéfování divadelních souborů (vedl postupně tři divadla v Brně, později byl ředitelem Divadla v Karlíně), stihl působit ještě v roli šéfredaktora časopisu „Kulturní politika“; po jisté období byl poslancem Národního shromáždění. Byl členem Levé fronty, Národní fronty i KSČ (1923 – 1959). Čím více se však angažoval společensky a politicky, tím více se ukazovalo, že jeho umělecká tvorba je už za svým zenitem. Především za svůj přínos českému avantgardnímu divadlu v meziválečném období je právem považována za jednoho z nejvýznamnějších umělců první poloviny 20. století 

 

Moje blues - zpívá E.F.Burian

Vložit na svůj web

E.F.Burian - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Nové články v rubrice

  • 25. října  2012 v 11:39     Audio  rubrika: Portréty

    Existuje mnohé, co jsme nepoznali aneb Za Ivo Budilem

    „Věříte, že existuje něco mezi nebem a zemí?“ zeptala se Jana Klusáková někdejšího redaktora pořadu Meteor Ivo Budila v rozhovoru, natočeném v roce 1996. A on odpovídá: „Existuje mnohé, co jsme nepoznali, ale nejdřív bychom to měli poznat.“

     
  • 27. května  2011 v 15:58     Audio  rubrika: Portréty

    Básník z nejmilovanějších - Jaroslav Seifert

    Několika archivními nahrávkami si dnes připomeneme jediného českého nositele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta. Pod Seifertovým jménem se každému v prvním okamžiku jistě vybaví jeho básnická tvorba.

     
  • 18. září  2013 v 16:20     Audio  rubrika: Portréty

    Josef Vinklář: Herec by měl být ve všedním životě svůj

    „Herec by měl být ve všedním životě svůj, aby mu zbylo dost sil, až se večer rozevře opona. Možná je to tím, že mám své kořeny na vesnici. To vesnické klukovství strašně pomáhá nehrát si na důstojnost. Neoblékat si...

     

O archivu

Tento web vám nabízí to nejzajímavější, co má Český rozhlas ve svém archivu.


Jelikož se historie rozhlasu nejednou významně protnula s událostmi osudovými pro celou zemi, snažíme se z bohatého fondu ukázat co nejvíce.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace