Portréty15. listopadu  2013 v 14:40  

Vladimír Šmeral: Rytíř Des Grieux i Lenin

V.Šmeral a J.Patocka-natáčení dramatizace Máchova Kata-1965 - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

V.Šmeral a J.Patocka-natáčení dramatizace Máchova Kata-1965Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Co spojuje hrdinskou postavu z romantické veršované hry a známého revolucionáře? Ve skutečnosti jistě nic. Jen to, že v obou případech jde o dramatické postavy, které ztvárnil – v různých dobách - jeden a týž herec. Tím hercem byl Vladimír Šmeral, jehož výročí narození – už 110. – si pamětníci připomněli letos 16. října. Rozpětí rolí, které Vladimír Šmeral ztvárnil (a je přirozeně mnohem větší, nežli příměr naznačuje) dává tušit, že šlo o herce mnohotvárného a mnohostranného. Ve velkém počtu svých rolí podával vynikající výkony. Některé stránky jeho působení byly ovšem problematické.

Vladimír Šmeral-civilní snímek-1941 - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Vladimír Šmeral-civilní snímek-1941Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Vladimír Šmeral se narodil – jako celá řada našich herců – na Moravě. Bylo to v roce 1903 ve vesničce Drásov nedalo Tišnova. V Tišnově také absolvoval měšťanku. Další studentská léta ho zavedla na brněnskou vyšší elektrotechnickou průmyslovku. Poté, co na ní zdárně maturoval, odhodlal se jít na brněnskou státní konzervatoř, na její dramatický obor. Zde se stal jeho obdivovanou osobností tehdejší učitel konzervatoře básník Jiří Mahen. O tom, jak si svého učitele vážil, hovoří Šmeral na prvním zvukovém záběru, který je součástí této stránky. Snímek pochází z roku 1960. Z této Šmeralovy vzpomínky na vlastní herecké začátky slyšíme nejen úctu vůči prvnímu učiteli, poznáváme v ní i první stopy Šmeralova buřičského založení. Jakkoli mu nevydrželo po celý život, přesto určilo jeho jednání a do značné míry i jeho kariéru v době předválečné. Vždy spontánně inklinoval k levicové avantgardě. 

 

Vzpomínka Vl. Šmerala na J.Mahena

Vložit na svůj web

 

Vl. Šmeral-o vlastní cestě k levici

Vložit na svůj web

Vl.Šmeral-v rozhlasovém studiu-1941 - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Vl.Šmeral-v rozhlasovém studiu-1941Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Osudovým momentem pro další vývoj Šmeralovy umělecké dráhy bylo jeho brněnské setkání s Emilem Františkem Burianem. Toho o něco později následoval do Prahy. Šmeral se stal vzápětí jedním z protagonistů Burianova Déčka, hrál v té euforické době plné tvůrčího napětí, jež se z jeviště přenášelo na diváky, většinu hlavních úloh. Sám vzpomínal často na Benjamina z Nezvalových Milenců z kiosku 

 

Vzpomínka na Burianovo Déčko

Vložit na svůj web

Nezvalova Manon se Šmeralem jako rytířem Des Grieux a s Manon, již hrála Marie Burešová, se stala legendární inscenací divadla D41. V těžkých okupačních dobách získala neobyčejnou popularitu. Premiéru měla v roce 1940 a dosáhla 130 repríz. 

 

Manon Lescaut-úryvek

Vložit na svůj web

Na konci okupace byl Šmeral zatčen a uvězněn v koncentračním táboře.
V roce 1945 nastoupil do angažmá ve Vinohradském divadla. Zůstal v něm až do své smrti v roce 1982. Prošel za oněch téměř čtyřicet let všemi proměnami, jež divadlo absolvovalo, hrál bezpočet významných, ale i méně podstatných rolí. Pod vedením Jiřího Frejky vytvořil například Čackého ve vynikající inscenaci Gribojedovova Hoře z rozumu, titulní roli v Jiráskově Janu Husovi, markýze Pozza v Schillerově Donu Carlosovi, hrál Cyrana z Bergeracu. V 50. letech ovšem také vytvářel ochotně celou řadu komunistických funkcionářů a vůdců. Za všechny si uveďme jeho Lenina z rozhlasového nastudování Pogodinova Kremelského orloje. 

 

Pogodin-Kremelský orloj-Šmeral v roli Lenina-úryvek

Vložit na svůj web

V.Šmeral-oslava 75. narozenin-1978 - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

V.Šmeral-oslava 75. narozenin-1978Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Kromě idealizovaných funkcionářských postav vytvořil Šmeral celou řadu jejich protikladů – a sice drsné a cynické despoty a fanatiky. Vrcholnou kreací v tomto směru je jeho inkvizitor z Anouilhovy hry Skřivánek a pak postava fanatického žalobce v procesech s čarodějnicemi z Vávrova filmu Kladivo na čarodějnice.
V archivu Českého rozhlasu bychom mohli nalézt neobyčejné množství záznamů jeho hlasu. A slyšeli bychom ho tu v rolích dramatických, tu v četbách, anebo při přednesu poezie. Uvést bychom mohli ovšem také nemálo jeho projevů tak zvaně „společensky angažovaných“. Za všechna jeho vystoupení však na závěr vybírám hercova slova, jež natočil pouhý rok před svou smrtí. I tato „živá slova“ jsou angažovaná, avšak v jiném smyslu, nežli nás v první chvíli napadne. Jsou vyznáním půvabu českého jazyka, jsou výzvou k obraně jeho hodnot. Toto Šmeralovo angažmá stojí za to zvlášť dnes připomenout. Bylo jeho celoživotním krédem. 

 

Šmeral-vyznání obdivu vůči českému jazyku

Vložit na svůj web

Nové články v rubrice

  • 20. prosince  2013 v 11:08     Audio  rubrika: Portréty

    O ladovských Vánocích…

    …plných zasněžených střech, sáňkujících dětí a dalších idylických výjevů spojených s dávnou představou, že o vánočních svátcích musí přece sněžit…o tom všem si letos nejspíš necháme opět zdát (jak nás o tom přesvědčují...

     
  • 10. března  2014 v 09:17     Audio  rubrika: Portréty

    Pablo Picasso ve sbírkách Archivu Českého rozhlasu

    Málokterý umělec se mohl za svého života těšit takové úctě a obdivu jako Pablo Ruiz Picasso (1881-1973). Tento všestranně nadaný výtvarník je považovaný za nejvýznamnějšího malíře 20. století a také za spoluzakladatele...

     
  • 25. října  2012 v 11:39     Audio  rubrika: Portréty

    Existuje mnohé, co jsme nepoznali aneb Za Ivo Budilem

    „Věříte, že existuje něco mezi nebem a zemí?“ zeptala se Jana Klusáková někdejšího redaktora pořadu Meteor Ivo Budila v rozhovoru, natočeném v roce 1996. A on odpovídá: „Existuje mnohé, co jsme nepoznali, ale nejdřív bychom to měli poznat.“

     

O archivu

Tento web vám nabízí to nejzajímavější, co má Český rozhlas ve svém archivu.


Jelikož se historie rozhlasu nejednou významně protnula s událostmi osudovými pro celou zemi, snažíme se z bohatého fondu ukázat co nejvíce.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas