Portréty11. srpna  2016 v 11:17  

Za básníkem všedního dne

Hradec Králové-Gymnázium J. K. Tyla - průčelí - Foto: Wikimedia Commons, Tomáš Srb

Hradec Králové-Gymnázium J. K. Tyla - průčelíFoto: Wikimedia Commons, Tomáš Srb

Královehradeckému gymnáziu, jež je zasvěceno Josefu Kajetánu Tylovi, vděčí česká společnost za výchovu celé řady vynikajících osobností. V dobách, kdy fungovalo ještě jako jezuitské a později státní rakouské gymnázium, v něm kromě J. K. Tyla vystudovali také Karel Jaromír Erben, Alois Jirásek, Karel Čapek (ten byl ovšem ve čtvrtém ročníku vyloučen) a také například Alois Rašín. Gymnázium dostalo ve 20. letech novou budovu, která byla – v období 1925-1927 – postavena v konstruktivistickém stylu podle návrhu architekta Josefa Gočára. Mezi slavnými absolventy tohoto gymnázia nás dnes bude zajímat osobnost básníka, prozaika, dramatika, příležitostného herce a také divadelního režiséra – Jiřího Šotoly. Všechny tyto profese zastával samozřejmě v pozdějších dobách, nežli na gymnáziu studoval – maturoval zde ve válečném roce 1942.

Jiří Šotola pocházel z východočeského kraje. Narodil se 28. května 1924 v obci Smidary, kterou bychom nalezli několik kilometrů severně od města Nový Bydžov. Hned po maturitě byl totálně nasazen. Musel pracovat jako pomocný dělník ve slévárně v Plotišti nad Labem, což je dnes předměstí Hradce Králové. Přestože hned po maturitě začal studovat dramatické oddělení Státní konzervatoře, studia mohl dokončit - vzhledem k uzavření škol, jež se týkalo i konzervatoře- až v roce 1947. Pak se vrhl na studium činoherní režie na pražské DAMU, kde ho učil slavný režisér Jiří Frejka. Školu skončil v roce 1951. Souběžně s režií ovšem stihl studovat ještě estetiku a filozofii na Filozofické fakultě UK. Tyto obory ovšem nedostudoval. Vrhl se totiž do tvůrčí praxe. 

Praxe v případě Jiřího Šotoly znamenala působnost v roli divadelního režiséra a dramaturga. Nejprve se vrátil tam, kde studoval střední školu – do Hradce Králové (1949-50). Pak zůstal ve východních Čechách, jen změnil město – v letech 1950-1951 pracuje v divadle v Trutnově. Poté odchází na dva roky na severní Moravu (do šumperského divadla, kde působil v sezóně 1951-52). Pak ho neminula základní vojenská služba (1952-54). Po návratu z vojny se začal věnovat výhradně literární činnosti. Zastával post redaktora v různých časopisech (Československý voják, Květen, Kultura, Kulturní tvorba, Literární noviny). V letech 1964-1967 byl prvním tajemníkem Svazu československých spisovatelů. Z tohoto období Šotolova kulturního „funkcionářství“ pocházejí dva archivní zvukové snímky, které na této stránce uveřejňujeme. 

 

Konference z roku 1964 - úvodní slovo Jiří Šotola

Vložit na svůj web

Starší ze snímků byla natočen v srpnu roku 1964. Jiří Šotola tehdy – coby první tajemník Svazu čs. spisovatelů – zahajoval Mezinárodní konferenci o protifašistické literatuře, která se konala na Tálech, na středním Slovensku v době oslav 20. výročí Slovenského národního povstání.
Druhý snímek byl nahrán v Čs. rozhlase 25. března 1966, kdy se Jiří Šotola zúčastnil tzv. Diskusní tribuny Zrcadla kultury, jež byla věnována rozvoji naší kultury. 

 

Diskusní tribuna Zrcadla kultury-25.3.1966 - hovoří Jiří Šotola

Vložit na svůj web

Karel Šiktanc - další člen skupiny básníků kolem časopisu Květen - Foto: Creative Commons (CC BY 3.0), Ondřej Lipár

Karel Šiktanc - další člen skupiny básníků kolem časopisu KvětenFoto: Creative Commons (CC BY 3.0), Ondřej Lipár

Za postoje v konci 60. let, zejména za jeho působení v čele Svazu čs. spisovatelů, byla Šotolovi v roce 1970 zakázána jakákoli publikační činnost. V roce 1975 napsal však do týdeníku Tvorba sebekritickou stať, v níž svoji činnost ve spisovatelském svazu přehodnotil. Poté směl literární i dramatické texty znovu publikovat. 

Miroslav Holub - Jana Koubková 1989 - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Miroslav Holub - Jana Koubková 1989Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Šotola začal psát poezii ihned po válce. Jeho první sbírkou byl „Náhrobní kámen“, vydal ji v roce 1946. Stal se poté jedním z nejdůležitějších členů autorské skupiny, která se konstituovala kolem časopisu Květen. Tato skupina zahrnovala později slavná jména českého básnického nebe – patřil sem Miroslav Holub, Karel Šiktanc, Josef Brukner, Miroslav Florian… 

Časopis Květen byl založen v roce 1955. Po proslulém 2. sjezdu Svazu československých spisovatelů (konal se v dubnu 1956) se časopis stal významnou platformou pro mladé autory, kteří začali cílevědomě odmítat postupy socialistického realismu, jež byly až do té doby oficiální a oktrojovanou formou veškeré umělecké tvorby. „Květňáci“, jak si říkali, začali prosazovat věcný a střízlivý pohled na realitu, používali volnější veršové formy a akcentovali složitost, rozpornost světa, pohlíželi na neradostné a bolestné souvislosti lidského života. Časem svoji tvorbu sami začali označovat jako „poezii všedního dne“. V roce 1957 se Jiří Šotola stal šéfredaktorem Května. Časopis vedl až do roku 1959, kdy bylo jeho vydávání zakázáno. Namísto Května byl o něco později vydáván časopis Plamen. 

Jiří Šotola napsal v 70. a 80. letech několik úspěšných rozhlasových her, současně připravil několik adaptací prozaických látek pro rozhlas. Jmenujme alespoň některé: Přátelé od Kajetánů, Svoji jsou svoji, Pankrác Budecius, Páně Liebeltův špaček, Páně Kobercova ženitba, Noční dostavník, Nejlepší pérák pod sluncem… 

Z básnické tvorby Jiřího Šotoly si zde máme možnost poslechnout nahrávku jedné z básní, jež byla zařazena do úspěšné sbírky Hvězda Ypsilon (z roku 1962). Jde o sbírku, která shrnuje básně s tématem stárnutí, smrti i koloběhu života. Uvedená báseň se jmenuje Na smrt Karla Hynka Máchy, v roce 1968 ji v rozhlasové nahrávce recitoval Vladimír Ráž.
Jiří Šotola zemřel 8. srpna 1989 v Praze. 

 

Na smrt K.H.Máchy - báseň Jiřího Šotoly

Vložit na svůj web

Karel Hynek Mácha - portrét Jana Vilímka - Foto: cs.wikipedia.org

Karel Hynek Mácha - portrét Jana Vilímka. Volné dilo 

Nové články v rubrice

  • 10. března  2014 v 09:17     Audio  rubrika: Portréty

    Pablo Picasso ve sbírkách Archivu Českého rozhlasu

    Málokterý umělec se mohl za svého života těšit takové úctě a obdivu jako Pablo Ruiz Picasso (1881-1973). Tento všestranně nadaný výtvarník je považovaný za nejvýznamnějšího malíře 20. století a také za spoluzakladatele...

     
  • 25. října  2012 v 11:39     Audio  rubrika: Portréty

    Existuje mnohé, co jsme nepoznali aneb Za Ivo Budilem

    „Věříte, že existuje něco mezi nebem a zemí?“ zeptala se Jana Klusáková někdejšího redaktora pořadu Meteor Ivo Budila v rozhovoru, natočeném v roce 1996. A on odpovídá: „Existuje mnohé, co jsme nepoznali, ale nejdřív bychom to měli poznat.“

     
  • 27. května  2011 v 15:58     Audio  rubrika: Portréty

    Básník z nejmilovanějších - Jaroslav Seifert

    Několika archivními nahrávkami si dnes připomeneme jediného českého nositele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta. Pod Seifertovým jménem se každému v prvním okamžiku jistě vybaví jeho básnická tvorba.

     

O archivu

Tento web vám nabízí to nejzajímavější, co má Český rozhlas ve svém archivu.


Jelikož se historie rozhlasu nejednou významně protnula s událostmi osudovými pro celou zemi, snažíme se z bohatého fondu ukázat co nejvíce.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace