Přísaháme při památce Stalina…

J. V. Stalin (1949) - Foto:  Bundesarchiv,  Bild 183-R80329 / CC-BY-SA

J. V. Stalin (1949)Foto:  Bundesarchiv, Bild 183-R80329 / CC-BY-SA

„Tuto hudbu zařadit v případě úmrtí státníka“. Tento pokyn byl napsán u několika magnetofonových pásů, které míval po ruce inspektor v režii rozhlasového vysílacího pracoviště. Taková situace nastala 5. března 1953.

Toho dne na následky mozkové mrtvice zemřel Josip Visarionovič Stalin. Zpráva se dostává okamžitě na první stránky černě orámovaných novin, rozhlasy hrají smuteční hudbu. Ve východní části světa visí státní zástavy na půl žerdi. Kult osobnosti vykreslil obraz Stalina jako nedotknutelného a nezastupitelného vůdce. 

Smuteční hudba tehdy zněla z většiny rozhlasových stanic ve střední a východní Evropě, ale například i v Číně. Ale následující hudba je už záznamem z 9. března 1953, kdy se v Moskvě konal velkolepý Stalinův pohřeb. 

Až o mnoho let později byly zveřejněny detaily o posledních dnech Stalinova života. O jeho paranoie, že mu lidé, sloužící po dlouhá léta usilují o život. Mladá radioložka Lydie Timašuková navrhla uspořádat soutěž k nalezení prostředků, které by prodloužily život Soudruha Stalina, ale nepodařilo se. 

Už od podzimu 1952 začal Stalin obviňovat ze spiknutí i své lékaře a byl odhodlán získat od nich přiznání za každou cenu. V lednu 1953 byla zveřejněna šokující zpráva s vykonstruovaným obviněním devíti lékařů. 

Atmosféra strachu kolem Stalina zesílila, a to mu paradoxně ukrátilo život. V noci 2. března velkého vůdce ranila mrtvice. Stráž se ho bála vyrušit a nechala Josipa Visarionoviče o samotě v kritickém stavu více než 24 hodin. Když za ním přišli lékaři a jeho blízcí soudruzi, už nebyl schopen komunikovat. 5. března večer Stalin zemřel. 

Ve dnech smutku se na Václavském náměstí v Praze konala tryzna, na které předseda československé vlády Viliam Široký - opět jménem veškerého lidu - pronesl přísahu teď už mrtvému Stalinovi. 

 

Tryzna na Václavském náměstí

Vložit na svůj web

Autor:  Bronislava Janečková

Nové články v rubrice

  • 21. srpna  2015 v 11:37     Audio  rubrika: Reportáže politika

    To datum!

    To datum se vrylo do paměti všech, kteří byli tehdy už na světě (a vnímali ho), to datum si (snad) zapamatují i ti, kteří se o něm učili pouze ve škole, to datum se už (vzdor tomu, že nás od něj dělí bezmála 50 let) přiřadilo...

     
  • 10. června  2015 v 15:49     Audio  rubrika: Reportáže politika

    Abychom nezapomněli… (ještě návrat do doby Pražského povstání)

    „Pražské a mimopražské povstání je krásný a nesmazatelný list našich dějin na konci druhé světové války a nebude nikdy vytržen z mysli dnešního pokolení ani z pamětí pokolení budoucích.“ Tato slova pronesl rok po skončení války, tedy v květnu 1946, jeden z těch, kteří se na dění v průběhu povstání aktivně podíleli, jedna z jeho vůdčích osobností, byť osobností, na kterou se později poněkud pozapomínalo...

     
  •  Audio

    Návrat do roku 1935

    Po soustředěných a urputných návratech do roku 1989 soustřeďme se v dalších vydáních webové stránky Archivních a programových fondů Českého rozhlasu na návraty další, nyní však v širším historickém záběru. Z perspektivy...

     

O archivu

Tento web vám nabízí to nejzajímavější, co má Český rozhlas ve svém archivu.


Jelikož se historie rozhlasu nejednou významně protnula s událostmi osudovými pro celou zemi, snažíme se z bohatého fondu ukázat co nejvíce.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas