Československé státní aerolinie v éře první republiky (1923-1938)

V meziválečném Československu provozovala leteckou dopravu kromě ČSA také Československá letecká společnost. - Foto:  Letiště Praha

V meziválečném Československu provozovala leteckou dopravu kromě ČSA také Československá letecká společnost.Foto:  Letiště Praha

České aerolinie (ČSA) patří mezi letecké společnosti s nejdelší tradicí provozu nejen v Evropě, ale i na světě. V letošním roce oslaví již 90. výročí svého založení. To je o důvod víc, abychom si připomněli krátkým příběhem jejich bohatou meziválečnou historii v letech 1923-1938.

Československé státní aerolinie (ČSA) byly oficiálně založeny 6. října 1923 z iniciativy tehdejšího Ministerstva veřejných prací. Společnost byla od počátku budovaná jako ryze státní firma. Hlavním cílem aerolinií měla být přeprava osob a zboží na vnitrostátních linkách. 

 

Československé státní aerolinie v éře první repuliky

Vložit na svůj web

Společnost zahájila pravidelný letecký provoz na své první lince mezi Prahou a Bratislavou dne 29. října 1923 ve 12:35. Stroj Aero-14 (Brandenburg) pilotoval Karel Brabenec, první šéfpilot ČSA. Letadlo vezlo redaktora brněnských Lidových novin Václava Königa, který se stal prvním cestujícím v historii ČSA. 

Létání jen pro dobrodruhy 

Jaro 1937: letiště Ruzyně je dostavěno - Foto:  Letiště Praha

Jaro 1937: letiště Ruzyně je dostavěnoFoto:  Letiště Praha

Cestování letadlem na počátku 20. let patřilo nejenom ke zcela výjimečným společenským událostem, ale také k velmi zajímavým dobrodružstvím. První cestující, kteří využili služeb ČSA, museli podstoupit povinnou „předletovou anabázi“. Každého pasažéra bylo třeba nejprve zvážit, obléci do teplého kožešinového overalu, bot, nasadit mu kuklu, brýle a rukavice a nakonec ovázat šálou a usadit ho za pomocí zřízenců do úzkých útrob aeroplánu, takže takto ustrojený cestující, který navíc většinou seděl na pytlích s poštou, nebyl k rozeznání od pilota. V některých případech bylo třeba zahnat pocit strachu před odletem douškem tvrdého alkoholu. 

První aeroplány neměly ještě kryté kabiny, protože se věřilo, že pilot má mít kontakt se vzduchem. Při každém jednotlivém letu byl pasažér vystaven nejen silnému proudu chladného větru, ale také úmornému hluku motoru a častými úniky oleje. Po příletu do cílové destinace se nejednou přihodilo, že letištní zřízenci museli odnést na kost promrzlého cestujícího ke kamnům, aby pomalu „roztál“. To, v jakém stavu se civilní letecká doprava nacházela na začátku 20. let, nejvýstižněji charakterizují následující slova. „Spěcháš-li, jeď vlakem. Máš-li dost času, jeď autem. A jestliže ti vůbec nezáleží na tom, kdy přijedeš, leť letadlem.“ (Jaromír Strejček a kol., Léta létání). 

Nejdřív pouze za humna 

Létalo se zásadně za dobrých povětrnostních podmínek, za denního světla a pouze v období od jara do podzimu. Až do počátku 30. let se chod aerolinií přes zimu pravidelně přerušoval.
ČSA v letech 1923-1930 provozovaly pouze vnitrostátní dopravu. Ojediněle vypravily také letadla za hranice republiky během speciálních letů. Není jistě bez zajímavosti, že když Tomáš G. Masaryk trávil odpočinek na svém letním sídle v Topoľčiankách, letadla ČSA mu dopravovala poštu jako zvláštní kurýrní letka.
Do začátku třicátých let se podařilo propojit nejdůležitější města v zemi sítí leteckých linek. ČSA postupně spojily Prahu s Bratislavou, Košicemi, Brnem, Mariánskými Lázněmi, Užhorodem a Karlovými Vary. V posledním mírovém roce byla otevřena trať do Liberce. 

Na palubách letadel ČLS, konkurenčního podniku ČSA, bylo možné cestovat např. do Amsterodamu, Londýna, Curychu či Marseille. - Foto:  Letiště Praha

Na palubách letadel ČLS, konkurenčního podniku ČSA, bylo možné cestovat např. do Amsterodamu, Londýna, Curychu či Marseille.Foto:  Letiště Praha

Počátky mezinárodního provozu 

První mezinárodní linku otevřely ČSA v roce 1930 do Záhřebu. O tři roky později expandovaly do rumunské Kluže a Bukurešti, tehdejší Paříže východu. Zřízení těchto tratí souviselo se zahraniční orientací Československa na státy tzv. Malé dohody. Linka do Záhřebu byla v roce 1933 prodloužena na základě poptávky až do Sušaku u Rijeky, tehdejší oblíbené prázdninové destinace české smetánky na jugoslávské riviéře. Zajímavostí je, že na tuto trať nasazovaly ČSA hydroplán britské výroby Saro Cloud, který přistával přímo na hladině třpytícího se Jadranu. Bylo to jediné obojživelné letadlo v dějinách naší civilní letecké dopravy. 

Od poloviny 30. let začíná skutečná expanze ČSA na zahraničním trhu, neboť společnost získala oprávnění pro provoz na velmi lukrativních trzích. V roce 1935 začínají letadla vlajkového dopravce nalétávat bývalé císařské město Vídeň a díky navázání diplomatických styků se Sovětským svazem vypravují o rok později první cestující do bělokamenné Moskvy. V roce 1937 rozšiřují svůj perimetr jižním a západním směrem. Nově nabízejí klientům spojení do Klagenfurtu, Terstu a „královny Adrie“ Benátek. Zároveň expandují i do Bruselu. V roce 1938 se podařilo ČSA získat přepravní koncesi do Paříže, Říma, Budapeště a Štrasburku. 

Komfort a obliba létání na vzestupu 

Herci Jindřich Plachta a František Černý, milovníci létání - Foto:  Letiště Praha

Herci Jindřich Plachta a František Černý, milovníci létáníFoto:  Letiště Praha

ČSA v letech 1923-1937 vypravovaly všechny své domácí i zahraniční spoje z letiště Prahy - Kbely. Od 5. dubna 1937 pak začaly s odbavováním z nově vybudovaného mezinárodní letiště v Praze - Ruzyni, které ve své době patřilo technicky k nejmodernějším letištím v Evropě. 

S Československými státními aeroliniemi v meziválečném období cestovala celá řada významných osobností. Již v roce 1923 využili spoj do Bratislavy hudební skladatel Oskar Nedbal a malíř a spisovatel Adolf Hoffmeister. Později byli častými hosty na palubách ČSA také herci Jindřich Plachta, František Černý, Nelly Gaierová, Ferenc Futurista, Fanda Mrázek, zpěvačka Ljuba Hermannová, operní pěvkyně Slávka Procházková a Jára Pospíšil. Velmi často létal také slavný hudební skladatel Jaroslav Ježek. 

Webový speciál Archivu ČRo o dějinách letectví a kosmonautiky (foto NASA) - Foto: Vladimír Staněk

Autor:  Tomáš Bělohlávek

Nové články v rubrice

  • 6. května  2015 v 11:08     Audio  rubrika: Reportáže umění

    Stěhování, které je zaznamenáno v Guinessově knize rekordů

    Jde o stěhování, které je zapsáno nejen v té „obyčejné“ knize, ale dokonce ve zlaté knize Guinessových rekordů tisíciletí! Ano, naše republika v ní má zápis za zcela ojedinělou a světově nevídanou akci – za přestěhování...

     
  • 3. července  2015 v 12:40     Audio  rubrika: Reportáže umění

    MFF Karlovy Vary z archivní perspektivy

    Nový ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech poutá už tradičně pozornost médií především s ohledem na to, kdo na něj přijede ze slavných zahraničních hvězd. Za druhé pak proto, že tento ročník festivalu...

     
  • 2. prosince  2016 v 10:01     Audio  rubrika: Reportáže umění

    Pohled "branou Šumavy" – exkurz do Klatov

    V rozhlasovém archivu je zachován mnohadílný cyklus, v němž na počátku 70. let minulého století provázel posluchače po mnoha významných místech českých krajů historik prof. Vladimír Kovářík. Cyklus se jmenoval „Odkazy“ a v části, jež byla vysílána 26. ledna 1970, zavedl Kovářík spolu s redaktorem Milanem Navrátilem posluchače do Klatov.

     

O archivu

Tento web vám nabízí to nejzajímavější, co má Český rozhlas ve svém archivu.


Jelikož se historie rozhlasu nejednou významně protnula s událostmi osudovými pro celou zemi, snažíme se z bohatého fondu ukázat co nejvíce.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace