Reportáže umění20. října  2016 v 11:18  

Naše kulturní „tání“ začalo v Bruselu

Bruselské Atomium - detail - Foto: Jiří Hubička

Bruselské Atomium - detailFoto: Jiří Hubička

Pokud se říká, že 60. léta znamenala po politicky „tuhých“ letech 50. postupné tání atmosféry, částečné uvolnění svobody tvorby a také projevu (a říká se to po pravdě), pak je nutno upřesnit – toto tání dostalo první zřetelný impulz už v roce 1958, kdy se konala světová výstava v Bruselu.

Atomium - symbol Expa 58 - Foto: Jiří Hubička

Atomium - symbol Expa 58Foto: Jiří Hubička

Pro Expo 58 se stalo nejvýraznějším symbolem Atomium, slavný model základní buňky krystalové mřížky železa, který – zvětšen 150 miliardkrát – byl postaven na bruselské plošině Heysel (západně od centra). Měl původně sloužit jako hlavní emblém světové výstavy a po jejím ukončení měl být rozebrán. Nestalo se tak a z Atomia je dnes jeden z nejslavnějších monumentů hlavního města Belgie. 

Karel Pech - civilní fotografie - Foto:  archiv Národního divadla

Karel Pech - civilní fotografieFoto:  archiv Národního divadla

Pro ty, kteří mají rádi čísla: konstrukce Atomia (navrhl ji Ing. André Waterkeyn) dosahuje výšky 102 metrů, tvoří ji 9 koulí o průměru 18 metrů, jež jsou uspořádány do tvaru krychle. Ta má hranu v délce 29 metrů. Propojení koulí je zajištěno 20 chodbami, které mají průměr 3 metry. A poslední číslo: model atomu váží 2400 tun. – Mnohem pestřejší formou informoval kdysi nejen o Atomiu, ale o světové výstavě v Bruselu vůbec, o naší účasti pak zvlášť v rozhlasovém pořadu s názvem „Ještě jednou o Bruselu“, herec a reportér Karel Pech

 

O Atomiu - část pořadu Karla Pecha

Vložit na svůj web

Karel Pech připravil zprávy o Expu 58 pro cyklus Věda a technika dětem. Vysílal se v Československém rozhlase 15. 9. 1958 a Pech v pořadu představil a několikrát uvedl melodii, která se později stala znělkou výstavy. Jde o melodii z tehdy slavného britsko - amerického filmu Most přes řeku Kwai (v originále se písni říká „The River Kwai March“, původně se ovšem jmenovala "Colonel Bogey March"). Hvízdanou melodii si můžete poslechnout v další ukázce z pořadu Karla Pecha. (Spolu s ním hovoří Zdeněk Řehoř.) 

 

Znělka světové výstavy z roku 1958 - část pořadu Karla Pecha

Vložit na svůj web

Manneken pis, další ze symbolů Bruselu - Foto: Jiří Hubička

Manneken pis, neboli čurající chlapeček - další ze symbolů Bruselu. Foto: Jiří Hubička 

Katedrála sv.Michala a sv.Guduly - Foto: Jiří Hubička

Katedrála sv.Michala a sv.GudulyFoto: Jiří Hubička

Obrázek čurajícího chlapečka se stává předzvěstí další části Pechovy reportáže z Bruselu. Tehdy zavedl mladé posluchače do ulic nočního města. Jakkoli v této části reportáže hovoří Pech a jeho dva hosté spíše o nočním dopravním ruchu, my si připomeneme několika fotografiemi další pamětihodnosti tohoto hlavního města Belgie, současně také hlavního města Vlámského společenství a Valonsko-bruselské federace. 

 

Karel Pech o zajímavostech bruselské dopravy-1958

Vložit na svůj web

Bruselské muzeum - Foto: Jiří Hubička

Bruselské muzeumFoto: Jiří Hubička

V roce 1958 se Brusel stal na půl roku ovšem také hlavním městem světa…to proto, že světová výstava Expo 58 byla jednou z nejslavnějších výstav, první skutečně velká a obsahově bohatá výstava po skončení druhé světové války. Navštívilo ji tehdy 42 milionů lidí. 

Dnes, jak známo, je Brusel do značné míry hlavním městem Evropy. Sídlí v něm důležité instituce Evropské unie, je také sídlem NATO. 

Brusel-před budovou Evropské komise - Foto: Jiří Hubička

Brusel - před budovou Evropské komise. Foto: Jiří Hubička 

Čs. pavilon na Expu 58 Brusel - Foto: Wikimedia Commons

Čs. pavilon na Expu 58 BruselFoto: Wikimedia Commons

Jakkoli Karel Pech spolu se Zdeňkem Řehořem přibližují tehdejší československý pavilón na Expu 58 prostřednictvím maličkostí, drobností….(to proto, že o hlavních kvalitách pavilónu pojednávalo už mnoho reportáží odvysílaných v předchozí době), my si zde Pechovy „drobnosti“ trochu rozšíříme o další informace o československém pavilónu. 

 

O českém pavilonu - část pořadu K.Pecha

Vložit na svůj web

Letenské sady-restaurace Praha EXPO 58 - dnes kancelářská budova - Foto: Creative Commons (CC BY 3.0), Michal Kmínek

Letenské sady-restaurace Praha EXPO 58 - dnes kancelářská budovaFoto: Creative Commons (CC BY 3.0), Michal Kmínek

Československý pavilón byl na Expu 58 velice úspěšný. V hodnocení všech pavilónů získal prestižní Zlatou hvězdu a ještě dalších třináct ocenění. Po celou dobu trvání Expa ho navštívilo 6 miliónů lidí. Hlavní expozice, jež nesla název „Jeden den v Československu“ byla dílem architekta Jindřicha Santara. Ten pro výtvarnou podobu využil práce vynikajících výtvarníků – mimo jinými to byli Jiří Trnka, Antonín Kybal, Stanislav Libenský a Jan Kotík. Čs. pavilon byl tvarově jednoduchý, ale ve své době neobyčejně moderní. Velkou oblibu si získala restaurace, která navazovala na pavilon- a to jak svou architektonickou podobou, tak kvalitou pokrmů, jež se zde podávaly. (Restaurace byla po skončení Expa 58 převezena do Prahy. V Letenských sadech sloužila nejprve v duchu svého původního určení, později byla proměněna na kancelářské prostory.) 

Laterna magica- z inscenace Kouzelný cirkus - Foto:  archiv Národního divadla

Laterna magica- z inscenace Kouzelný cirkusFoto:  archiv Národního divadla

Na Expu v Bruselu měla světovou premiéru později slavná Laterna magika (ilustrační foto je z inscenace Kouzelný cirkus, která měla sice premiéru později – až v roce 1977 – ale stala se nejhranější inscenací této originální scény v celé její historii). Součástí Expa byla také filmová přehlídka, v níž zvítězil film Karla Zemana Vynález zkázy

To jsou jen nejznámější díla, jež byla na Expu uvedena v premiéře a s velkým úspěchem. Celé přípravě expozice byla věnována velká pozornost a pamětníci dokládají, že i vedení státu, jež dosud vládlo stále v tuhém stalinském režimu, dalo umělcům a dalším tvůrcům expozice poměrně velkou a do té doby nebývalou volnost. Proto můžeme konstatovat, že bruselské Expo 58 odstartovalo postupnou liberalizaci života v Československu. Onen proces vrcholil rokem 1968, kdy byl ovšem nekompromisně ukončen srpnovou okupací našich zemí. 

Bruselské náměstí - Foto: Jiří Hubička

Domy na bruselském hlavním náměstí. Foto: Jiří Hubička 

Nové články v rubrice

O archivu

Tento web vám nabízí to nejzajímavější, co má Český rozhlas ve svém archivu.


Jelikož se historie rozhlasu nejednou významně protnula s událostmi osudovými pro celou zemi, snažíme se z bohatého fondu ukázat co nejvíce.

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas