Reportáže umění2. prosince  2016 v 10:01  

Pohled "branou Šumavy" – exkurz do Klatov

Jezuitský kostel v Klatovech, Černá věž, s níž sousedí klatovská radnice - Foto: Jiří Hubička

Jezuitský kostel v Klatovech, Černá věž, s níž sousedí klatovská radniceFoto: Jiří Hubička

V rozhlasovém archivu je zachován mnohadílný cyklus, v němž na počátku 70. let minulého století provázel posluchače po mnoha významných místech českých krajů historik prof. Vladimír Kovářík. Cyklus se jmenoval „Odkazy“ a v části, jež byla vysílána 26. ledna 1970, zavedl Kovářík spolu s redaktorem Milanem Navrátilem posluchače do Klatov.

Kostel Neposkvrněného početí panny Marie a sv. Ignáce - Foto: Jiří Hubička

Kostel Neposkvrněného početí panny Marie a sv. IgnáceFoto: Jiří Hubička

V první pasáži svého zasvěceného a poučeného vyprávění vysvětlí dr. Kovářík okolnosti vzniku města Klatov, seznámí pak posluchače se stavebními památkami, jež vévodí klatovskému náměstí. K tomu jen dodávám několik věcných údajů: Klatovy se nacházejí 42 kilometrů jižně od Plzně, na silnici, která směřuje na hraniční přechod v Železné Rudě. Německy se město nazývá Klattau, latinsky pak Clattovia. Městem protéká nevelký potok s názvem Drnový, vlévá se do Úhlavy. Dnes žije v Klatovech přibližně 22 tisíc obyvatel. 

 

Prof.V.Kovářík a redaktor M.Navrátil-historie Klatov-z pořadu Odkazy

Vložit na svůj web

Mumie v klatovských katakombách - Foto: Jiří Hubička

Mumie v klatovských katakombáchFoto: Jiří Hubička

Jak je patrné z fotografií, klatovskému náměstí dominuje Černá věž. Byla postavena v letech 1547 – 1557 a jejím autorem byl architekt Antonius de Salla. Prý vznikla jako symbol bohatství města, ale měla i praktický význam – poskytovala skvělý rozhled a z jejího ochozu bylo možno spatřit vznikající požáry. Krásný výhled poskytuje dodnes – ale jen v letní sezóně. 

V další části výkladu o historii města Klatov zmiňuje prof. Kovářík především památky spojené s dobou působení jezuitů. V jejich éře, tedy po roce 1636, byl postaven velký kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, zasvěcen byl rovněž patronovi jezuitů svatému Ignáci. Ze stejné doby pocházejí také katakomby, které jsou umístěny pod tímto kostelem. Jejich důmyslný odvětrávací systém dovolil, aby zemřelí jezuité a jejich příznivci byli pohřbíváni v podzemním prostoru, kde se jejich těla postupně proměnila v mumie.
 

 

O dalších památkách Klatov

Vložit na svůj web

 

Kapitola z dějin klatovské hudby-dr.Miloslav Malý

Vložit na svůj web

Bílá věž a zadní trakt arciděnského chrámu v Klatovech - Foto: Jiří Hubička

Bílá věž a zadní trakt arciděkanského chrámu v Klatovech. Foto: Jiří Hubička 

Skutečným architektonickým skvostem je arciděkanský chrám Navštívení Panny Marie, který je situován nedaleko centra poblíž Bílé věže. Chrám byl založen už ve 13. století, několikrát byl přestavován, současnou gotickou podobu získal v patnáctém století, poslední velká přestavba pak proběhla na přelomu 19. a 20. století. Průčelí chrámu dominují arkády se sochami světců.
 

 

Kapitola z dějin klatovské hudby-dr.Miloslav Malý

Vložit na svůj web

Výzdoba průčelí arciděnského chrámu Navštívení panny Marie - Foto: Jiří Hubička

Výzdoba průčelí arciděkanského chrámu Navštívení panny Marie. Foto: Jiří Hubička 

Bohuslav Balbín - Foto: Public domain

Bohuslav BalbínFoto: Public domain

Dalším z odborníků, kteří se na přípravě jedinečných místopisných pořadů podíleli, byl dr. Miloslav Malý, hudební vědec. Přinesl informace o tom, jaký význam měly Klatovy pro vývoj české varhanní hudby. 

 

Bohuslav Balbín - další osobnost klatovské historie

Vložit na svůj web

Podobně jako jiná historická místa naší země, i Klatovy obsahují ve svých bohatých dějinách působení osobností, jež se významně zapsaly do českého umění, zejména pak do literatury. A protože prof. Kovářík byl v prvé řadě odborníkem v oblasti dějin literatury, není divu, že část jeho výkladu se týkala osobnosti Bohuslava Balbína, jezuity, vyznavače krás českého jazyka a jeho velkého obhájce, který v Klatovech vytvořil svoje nejdůležitější dílo. 

Další pozoruhodností, jíž se pyšní klatovské náměstí, je slavná lékárna u Jednorožce. Její skvěle zachovalý barokní interiér stojí rozhodně za návštěvu. Jakkoli lékárna už od 60. let minulého století neslouží svému původnímu účelu, její vybavení si zaslouží samostatnou kapitolu, kterou otevřeme někdy v budoucnosti. 

Historická barokní lékárna u Jednorožce na klatovském náměstí - Foto: Jiří Hubička

Barokní lékárna U Jednorožce na klatovském náměstí. Foto: Jiří Hubička 

 

Nové články v rubrice

O archivu

Tento web vám nabízí to nejzajímavější, co má Český rozhlas ve svém archivu.


Jelikož se historie rozhlasu nejednou významně protnula s událostmi osudovými pro celou zemi, snažíme se z bohatého fondu ukázat co nejvíce.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace