Stěhování, které je zaznamenáno v Guinessově knize rekordů

Kostel v Mostě-vlevo, hrad Hněvín-vpravo - Foto: Jiří Hubička

Kostel v Mostě-vlevo, hrad Hněvín-vpravoFoto: Jiří Hubička

Jde o stěhování, které je zapsáno nejen v té „obyčejné“ knize, ale dokonce ve zlaté knize Guinessových rekordů tisíciletí! Ano, naše republika v ní má zápis za zcela ojedinělou a světově nevídanou akci – za přestěhování kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Letos od této události uplyne už 40 let.

Děkanský kostel v Mostě-dobová fotografie - Foto: Public domain

Děkanský kostel v Mostě-dobová fotografieFoto: Public domain

Proč stěhovat kostel?
Celá ta odvážná akce, při které se kostel vážící (po jeho částečném „odstrojení“) 12 tisíc tun posunul o 840 a jeden metr v průběhu 4 říjnových týdnů roku 1975, měla svůj počátek mnohem dříve. Hektická těžba uhlí, která se odvíjela (a stále odvíjí) v oblasti Podkrušnohoří, postupovala nemilosrdně i za cenu likvidace tradičních lidských sídel. V roce 1964 padlo definitivní rozhodnutí o tom, že bude v zájmu vytěžení uhelného ložiska zcela zbouráno královské město Most. A to bez ohledu na to, že jeho historie sahala do 10. století. Zmínku o tomto místě, v němž byly pro kupce putující mezi Prahou a saským Freibergem vybudovány dřevěné mosty přes močály (odtud také název města), nalezneme už v Kosmově kronice české. Na obchodní stezce založil kdysi v 11. století Hněva z rodu Hradišiců tvrz, na jejímž základě byl později vystavěn hrad Hněvín. 

Tři varianty jak uchovat vzácnou stavební památku
Když bylo v roce 1964 rozhodnuto o zbourání Mostu, tehdejší „orgány moci“ byly ochotny připustit, že gotický kostel, jehož historie spadá do první poloviny 16. století, je památkou mimořádnou a že stojí za to pokusit se jej zachránit. Na stole ležely tehdy tři varianty záchrany kostela: buď se nabízelo úplné rozebrání kostela a jeho znovusložení na jiném místě, nebo padl nápad, že by kostel zůstal tam, kde je, a stál osamoceně na uhelném pilíři, obklopen vytěženou prázdnou plochou… tato varianta naštěstí padla. A tehdy došlo k rozhodnutí pokusit se kostel přestěhovat. 

Kostel v Mostě před přesunem - Foto: Public domain

Kostel v Mostě před přesunem. Foto - public domain 

Jak to probíhalo?
Z kostela bylo demontováno všechno, co se dalo odmontovat, a celá stavba byla vyztužena ocelovou konstrukcí. V té době vážil kostel dvanáct tisíc tun. Církevní výzdobu nahradil velín, jehož počítače měly řídit přesun. Škodovy závody vyrobily 53 transportních pásů o nosnosti pěti set tun a upravena byla cesta, kterou měl kostel na kolečkách absolvovat.  

Kostel v Mostě po přesunu - Foto: Public domain

Kostel v Mostě po přesunu. Foto - public domain 

Kostel Nanebevzetí Panny Marie-Most - Foto: Jiří Hubička

Kostel Nanebevzetí Panny Marie-MostFoto: Jiří Hubička

Věž kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě - Foto: Jiří Hubička

Věž kostela Nanebevzetí Panny Marie v MostěFoto: Jiří Hubička

Putování kostela
Kostel se po dlouhých přípravách dal do pohybu 30. září roku 1975. Posun se odehrával průměrnou rychlostí 2,16 cm za hodinu. Kostel byl posunován na čtyřech kolejích, zezadu byl tlačen a zepředu brzděn hydraulickými válci. Vodováhy a elektronická čidla sledovala veškeré pohyby a výškové odchylky kostela při cestě po nerovném terénu. Na nové místo kostel doputoval 27. října. Tam byl pak posazen na nové základy a po dalších 13 let v něm probíhaly restaurátorské práce. 

Rekonstrukce
Kostel byl znovu veřejnosti přístupný od roku 1988. Ale až do roku 1993 v něm probíhaly další stavební a restaurátorské práce – především na 17 metrů vysokém barokním oltáři. Dílo mimořádné hodnoty tvoří renesanční reliéfní polychromované výjevy Starého a Nového zákona na poprsnici empory, dále pak gotická kazatelna s nově objevenými původními malbami výplňových polí, křtitelnice a pastoforium, přemístěné k sakristii z prostoru presbyteria v souvislosti se stavbou barokního oltáře. Do kostela se vrátily renesanční kamenné epitafy významných mosteckých měšťanů, např. Mikuláše Riese, zlatníka a dlouholetého ředitele stavby chrámu, i epitaf Uršuly a Magdaleny z rodu Veitmíle. 

Interiér kostela v Mostě - Foto: Jiří Hubička

Interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Foto: Jiří Hubička 

Mimořádnost realizace přesunu
Přestěhování mosteckého kostela patří dodnes k mimořádným činům a je svědectvím o technickém umu a vynalézavosti českých konstruktérů, stavebních inženýrů, strojírenských odborníků a v neposlední řadě dělníků, kteří se na náročném projektu podíleli. Vzdor tomu – a je to pro dobu uskutečnění tohoto projektu příznačné – v rozhlasovém zvukovém archivu nalézáme jen velmi málo zmínek o této události. Jednu z nich – jde o informaci sběratele informací o rekordech a kuriozitách Ladislava Kochánka, autora knihy „1000 českých nej“, kterou natočil v jednom z Dobrých jiter stanice Praha v listopadu roku 1997 – uvádím závěrem. (Na rozdíl od rozhlasu se mimořádnému projektu stěhování kostela v mnohem důstojnější míře věnovala Česká televize, která o něm natočila dokument. Je promítán v podzemí kostela na závěr prohlídky.) 

 

Ladislav Kochánek a Karel Tejkal-stěhování kostela v Mostě

Vložit na svůj web

Kostel v Mostě - pohled z Hněvína - Foto: Jiří Hubička

Kostel v Mostě v jeho nové lokalitě - pohled z hradu Hněvín. Foto: Jiří Hubička 

Nové články v rubrice

O archivu

Tento web vám nabízí to nejzajímavější, co má Český rozhlas ve svém archivu.


Jelikož se historie rozhlasu nejednou významně protnula s událostmi osudovými pro celou zemi, snažíme se z bohatého fondu ukázat co nejvíce.

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas