František Havel

František Havel-hlasatel - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

František Havel-hlasatelFoto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Dalším z generace prvních hlasatelů Radiojournalu byl František Havel.
Nastoupil na doporučení A. Dobrovolného jako druhý hlasatel Radiojournalu v roce 1926.
Do roku 1941 působil nejen jako hlasatel, ale také jako reportér, v posledních dvou letech v roli programového inspektora. K jeho povinnostem samozřejmě patřila i recitace a umělecká četba.

František Havel před mikrofonem - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

František Havel před mikrofonemFoto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Byl v jistém smyslu protipólem A. Dobrovolného, od jehož bodrosti a otcovského tónu se lišil projevem spíše komorním, se zdůrazněním objektivity. Přitom však dovedl své líčení protkat i humorem a svůj tón vhodně přizpůsobit okolnostem. Tak se stal u nás i prvním průkopníkem reportážního popisu, což prokázal už v roce svého přijetí při rozhlasové reportáži ze Všesokolského sletu, kde - podle dobových svědectví - dokázal mistrovsky vylíčit jak průběh slavnostního průvodu, tak popis masových cvičení. Z dalších reportáží: legionářské slavnosti v Praze (1928), sokolské slavnosti v Bělehradě (1930), automobilové závody Zbraslav - Jíloviště (1930), další všesokolské slety, sportovní hry i tah třídní loterie. Ještě 21. září 1937 byl jedním z reportérů na pohřbu T. G. Masaryka v Praze. Bohužel připadl mu i úkol ohlásit 15. března 1939 konec samostatnosti republiky a počátek okupace. Když kolem roku 1930 vypsal britský rozhlasový časopis anketu pro posluchače evropských rozhlasů, koho pokládají v Evropě za nejlepšího hlasatele, umístil se F. Havel jako čtvrtý, ačkoli nikdy nehlásil v jiném jazyce než česky. Jeho komorní hlasatelský sloh převzali po něm i F. Pour, L. Nechyba, E. Vrba a další. Byl to hlasatel dokonalé dikce, čisté a české, s velkou zásobou slov a obratů s širokým rozhledem po všech oblastech umění. 

 

František Havel-1936

Vložit na svůj web

Podobně jako je tomu s profesí hereckou, rovněž rozhlasoví hlasatelé jsou vystaveni velmi často stresům. Existuje velké množství situací, které hlasatele mohou v okamžiku, kdy se rozsvítí červené světlo, vyvést z míry, zbavit soustředění a oni pak občas prohlásí věci, kterým se sami později diví. Na podobnou situaci – ve vztahu k Františku Havlovi - zavzpomínal v roce 1950 redaktor a hlasatel František Kamil Zeman. 

„Když měl Havel předčítat před vysíláním opery obsah dějství, tak sáhl do stolu pro Brambergerovu knihu Svět opery … tak jsme to dělali všichni, sáhlo se do šuplíku, nalistovalo patřičné dílo, odříkal se děj a už se jelo. No a tak Havel, když se jednou vysílala Rusalka, tak si ji v té knize našel, založil palcem, a když dostal červené světýlko, tak začal. ´První dějství opery naší opery se odehrává ve venkovské hospodě´. Nastala malá pauza. Pak pokračoval: ´To by řekl snad ten, kdo onu operu nezná. Ale my, kteří ji známe, víme, že první dějství opery….´ a následovalo rychlé listování, šustil a hledal honem Rusalku, …´se odehrává v lese.´ A už četl vesele první dějství Rusalky. On si totiž nalistoval omylem Prodanou nevěstu.“ 

„Končilo se v deset hodin. A teď vám strčili do ruky zprávy ČTK. A řekli: vyberte z toho to nejdůležitější! Jé jé jé je! Zprávy byly syrové, slova, věty rozeklané, spousta překlepů. No bylo umění to jenom přečíst – natožpak to hlásit!“
Tuto drobnou reflexi dávné zprávařské praxe natočil František Havel ovšem mnoho let poté, kdy se sám účastnil práce před mikrofonem. Nahrávka s jeho hlasem pochází z roku 1963. Bylo to rok před jeho smrtí, v době, kdy mu bylo už 86 let. 

František Havel začínal jako herec. V letech 1902-04 působil jako činoherní a operetní komik venkovských divadelních společností; v letech 1904-06 hrál v ND v Brně; 1907-19 v Městském divadle na Královských Vinohradech v Praze; jako herec účinkoval i v mnoha českých filmech, naposledy v r. 1964, kdy ve svých 87 letech hrál roli novináře ve filmu Perličky na dně. F. Havlovi za mnohé vděčí i české výtv. umění. Byl čilým propagátorem moderní tvorby a již v r. 1914 zorganizoval v Praze první výstavu italských futuristů, po níž pak následovala celá řada jím pořádaných výstav. 

Nové články v rubrice

  •  AudioVideo

    Lajka − pes, který letěl do kosmu

    Byl to asi takhle: Toulala se po ulicích daleké Moskvy a snažila se najít něco k jídlu. Jednoho dne ji odchytili lidé, kteří hledali vhodné kosmonauty. Zdá se vám to, holky a kluci, divné? Ale fakt − Lajka se stala...

     
  •  AudioVideo

    Lajka: Fena, které poděkoval sám Gagarin

    Když prožil svých 108 minut kosmického letu, stal se rázem nejpopulárnějším člověkem. Jurij Gagarin si ale byl vědom toho, že cestu do vesmíru mu prokutala řada „kosmonautů“ z říše zvířat. V rámci sovětského vesmírného...

     
  •  AudioVideo

    První československý človíček se díky zkumavce narodil před 35 lety

    Je to parádní výprava. Stovky milionů mužských buněk – spermií, se vydávají na cestu plnou nástrah. Většina z nich zahyne vyčerpáním dávno předtím, než spatří vajíčko. Tajným vchodem do něho pronikne jediná, ale jen...

     

O archivu

Tento web vám nabízí to nejzajímavější, co má Český rozhlas ve svém archivu.


Jelikož se historie rozhlasu nejednou významně protnula s událostmi osudovými pro celou zemi, snažíme se z bohatého fondu ukázat co nejvíce.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace