Hlas shůry aneb Vážnost ředitelská (2)

Po profesoru Matouškovi, který v roli tzv. pověřence ČNR pro řízení Československého rozhlasu setrval pouhé tři týdny, nastoupil do funkce generálního ředitele Československého rozhlasu ostřílený politický bard Bohuslav Lašťovička.

Vláda jmenovala B. Lašťovičku do funkce generálního ředitele Československého rozhlasu k 25. květnu 1945. Lašťovička za války působil v Londýně v rozhlasovém oddělení ministerstva zahraničí a byl přítomen jednáním o budoucnosti rozhlasu v Moskvě i v Košicích. Původní profesí byl B. Lašťovička důstojníkem z povolání. Záhy se angažoval v politice, působil jako interbrigadista ve Španělsku, poté byl redaktorem v Rudém právu. Za války působil v rozhlasovém odboru ministerstva zahraničních věcí v Londýně. Jako redaktor byl dle svědectví pamětníků podprůměrný. 

 

Bohuslav Lašťovička

Vložit na svůj web

V přiložené nahrávce B. Lašťovička popisuje, jakou cestou se do funkce ředitele dostal. 

K budoucnosti rozhlasového programu B. Lašťovička řekl: „Český rozhlas bude věrným nástrojem naší vlády, která požívá důvěry celého národa a kterou národ uvítal s nadšením. V tomto smyslu si náš rozhlas klade za přední úkol, aby své posluchače obšírně informoval o všech opatřeních vlády, aby tato opatření popularizoval a vysvětloval. Bude nástrojem státní a národní politiky a nebude v něm připuštěno žádných úzce stranických vlivů a tendencí. Svým obsahem a formou bude rozhlas státní, národní a lidový.“ 

K personální politice Čs. rozhlasu B. Lašťovička uvedl: „Pro příslušnost k Národní frontě je tedy rozhodující legitimací národní věrnost a demokratické smýšlení a jednání. My, jakožto vládní rozhlas, tj. jakožto rozhlas vlády Národní fronty Čechů a Slováků, jsme si tuto základní skutečnost promítli do svých konkrétních vztahů k osobám i skupinám a vyjádřili ji směrnicemi, jimiž jsme se v uplynulém roce řídili. V Československém rozhlase se v uplynulém roce (květen 1945 – květen 1946) přísně dbalo toho, aby nikomu nevzešla z jeho politické orientace škoda, avšak také ne prospěch.“ 

K hudební politice rozhlasu se B. Lašťovička vyslovil na programové konferenci v Gräfenberku (Lázně Jeseník): „Má-li se překonat rozpor mezi posluchači a rozhlasem v oblasti hudebního pořadu, pak je třeba, aby naši hudební rozhlasoví pracovníci, a to jak strůjci hudebního programu, tak i jeho interpreti, si osvojili jiné, nové hledisko, aby změnili své představy o poslání hudebního programu. Ani v hudbě nechceme skladeb či písní, které vyjadřují subjektivní nálady nebo libovolně individuelní obecně netypické problémy. Chceme takovou hudební tvorbu a takový hudební přednes, který vyjadřuje složité cítění, nálady a touhy pracujícího lidu.“
 

Bohuslav Lašťovička (1905–1981) působil v úloze generálního ředitele Československého rozhlasu od května 1945 do června roku 1948. Tehdy byl pověřen ještě naléhavějším úkolem – stal se velvyslancem Československé republiky v tehdejším Sovětském svazu. V letech 1948–50 byl československým velvyslancem v Moskvě, potom – do roku 1952 – Čepičkovým náměstkem na ministerstvu národní obrany. Z funkce byl odvolán a na několik let odešel z politického života. Roku 1957 se stal redaktorem časopisu Nová mysl a v 60. letech zastával vedoucí funkce v KSČ. V letech 1964–68 byl předsedou Národního shromáždění, od roku 1969 poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění. 

Nové články v rubrice

O archivu

Tento web vám nabízí to nejzajímavější, co má Český rozhlas ve svém archivu.


Jelikož se historie rozhlasu nejednou významně protnula s událostmi osudovými pro celou zemi, snažíme se z bohatého fondu ukázat co nejvíce.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas