Jean Effel nakreslil Stvořitele, který dodnes baví svět

Jean Effel kreslil s vtipem sobě vlastním - Foto:  ČTK

Jean Effel kreslil s vtipem sobě vlastnímFoto:  ČTK

Dobrotivý tatínek vymýšlí se svými neposednými andílky stvoření, jenže čerti jim ho zlomyslně kazí. Ať už to bylo tak, nebo úplně jinak, jedno je jisté. Francouzský kreslíř J. Effel namaloval příběh laskavýma očima, jednoduše a s grácií. Kresby mu zajistily neobyčejné renomé, i díky československému filmu Stvoření světa. Vytvářel dobro a idylu, naivní ale nebyl.

Malý Françoise Lejeune, jak se původně jmenoval, měl jako druhý ze sedmi sourozenců hřímající vychovatelku i přísnou mámu. Kdyby měl prý své pocity z dětství jednoduše namalovat, nejspíš by nakreslil „ježka s tvářičkou zlého, naježeného, pichlavého kloučka,“ říká v článku Nové doby. Své dětství si musel uhájit a přišel na to jak. Vytvořil si svět, který byl až nadzemsky krásný. A právě v citlivé duši introvertního dospívajícího kluka se dost možná rodily legendární postavičky.  

Kresba a podpis Jeana Effela v návštěvní knize ČsRo - Foto: Knihovna ČRo

Kresba a podpis Jeana Effela v návštěvní knize ČsRoFoto: Knihovna ČRo

Těžko říct, jak by to dopadlo, kdyby se ve třiadvaceti letech nezamiloval do krásné a laskavé Marguerity. Byla to ona, kdo dovedl pracně budovaný vesmír mladého kreslíře otevřít. „Poprvé jsem byl opravdu šťasten. Ježek ve mně jaksi ustoupil, stáhl bodliny, a já jsem začal kreslit už nejen pro sebe,“ říká tamtéž v článku Sedmikrásky a motýli Jeana Effela. A byl to právě motýl – kterého mu kdysi ukázala přísná vychovatelka – a byla to právě sedmikráska – inspirována jeho celoživotní láskou – motivy, které si kreslíř oblíbil. Ostatně tvar květiny mívá i Effelův pseudonym, který vznikl z iniciál skutečného jména (ef el). 

Jean Effel (1908-1982) je znám především jako kreslíř, sám se ale považoval za kreslícího novináře. Ve třicátých letech rozvíjel řemeslo jako karikaturista řady francouzských novin a časopisů, kde dovedl jednoduchými tahy vyostřit aktuální politické problémy. Jako pacifista se stavěl proti francouzské koloniální válce, jako humanista upozorňoval na riziko fašismu a jako přítel Československa opřel svoji satiru do mocností, které se dopustily mnichovské zrady. Názorově souzněl s levicově orientovaným tiskem. Tvořil například pro komunistický L’Humanité, kde kreslí i oblíbený dětský koutek. Zároveň pracuje pro Le Monde, na jehož stránkách v seriálu Šest dní uvede postavičku pánaboha, pozdější postavu pětisvazkového cyklu Stvoření světa. 

Effel zvládl řemeslo, pracovitost mu byla vlastní a talent nescházel. Pro svoji osobnost i tvorbu ale ještě potřeboval pevné myšlenkové zázemí, které by ho zcelovalo. Světonázorem se mu stal socialismus, řekli bychom s lidskou tváří. Celý život pak rozvíjel zvláštní vztah k ruské, respektive sovětské společnosti. Oslněn postavou francouzského generála a prezidenta Charlese der Gaulla, který mu byl mimo jiné garancí, že bez sovětských vojáků by se stala Francie ve druhé světové válce naprostou obětí nacistů. Effel byl ale zároveň přitahován představou duchovních dějin ruského národa. 

I proto byl vítaným a oceňovaným hostem socialistického režimu v Československu. Na druhou stranu se ale sluší říci, že k tuzemsku měl vztah opravdu srdeční, který opíral o intenzivní spolupráci s československými kulturními činiteli a umělci. Ostatně byla to právě Praha, kde vystavoval své kresby poprvé v uceleném souboru a byla to opět Praha, kam přiletěl 27. března 1958 na slavnostní premiéru animovaného filmu Stvoření světa, který podle jeho kreseb zrežíroval Eduard Hoffman jako první celovečerní kreslený film u nás vůbec. A ten se stal legendárním i proto, že jeho příběh půvabným veršem Adolfa Hoffmeistera vypráví Jan Werich. Jean Effel považoval tvůrčí potenciál, krásu země i zdejší pohostinství za mimořádné. Není divu že se sem, nejen jako předseda Francouzsko-československé společnosti, rád vracel. Byl to jeho druhý domov. 

Čtěte také: Effel Jean mezi hlasy slavných

Jean Effel, drobný muž s velkým srdcem, stihl vytvořit svět, který čítá kolem 25 000 kreseb. Ve skutečnosti se mu ale povedlo ještě víc. Dokázal, že plachý, naježený klouček, může své střádané bohatství rozvinout pro radost značné části planety. Té, kterou jako celek uměl vystihnout několika málo tahy. 

Seriál k 85. narozeninám rozhlasové knihovny - Foto: Vladimír Staněk

Autor:  Michal Ježek

Nové články v rubrice

  • 26. července  2017 v 14:40     Audio  rubrika: Osobnosti za mikrofonem

    Herbert Hoover − z chudého synka nejmocnějším mužem planety

    Ráno 4. března 1938 dorazil na pražské Wilsonovo nádraží vlak, ve kterém přicestoval bývalý prezident USA Herbert Hoover. Na peroně jej přivítali zástupci Černínského paláce a americký vyslanec. Někdejší státník zamířil...

     
  • 12. července  2017 v 12:13       rubrika: Osobnosti za mikrofonem

    Rozhlasák, který se nebál drsných témat: Boris Riegler

    Publikujeme medailonek všestranného rozhlasového tvůrce, k jeho nedožité osmdesátce. Oslavil by ji jako redaktor, publicista, reportér, dramaturg i moderátor. Člověk, kterému byla práce pro rozhlas vášní. (12. 7. 1937...

     
  • 21. července  2015 v 15:46     Audio  rubrika: Osobnosti za mikrofonem

    Neúprosný běh času

    Je to jen těžko uvěřitelné, ale od okamžiku, kdy zemřel jeden z nejznámějších a nepochybně nejlepších polistopadových ministrů kultury Pavel Dostál uplyne v pátek 24. 7. už rovných 10 let. Není vyloučené, že s oním adjektivem „nejlepší“ nebudou mnozí souhlasit.

     

O archivu

Tento web vám nabízí to nejzajímavější, co má Český rozhlas ve svém archivu.


Jelikož se historie rozhlasu nejednou významně protnula s událostmi osudovými pro celou zemi, snažíme se z bohatého fondu ukázat co nejvíce.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace