Před 125 lety se narodil taťulda Spejbla a Hurvínka

Josef Skupa s Hurvínkem u mikrofonu - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Josef Skupa s Hurvínkem u mikrofonuFoto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Známe je všichni. Prostořeký synátor ponouká svého roztržitého otce. Duchovní otec obou, loutkař Josef Skupa, "začal svoji kariéru na pastvě" a časem povýšil loutkařinu na profesionální umění. Archiv ČRo nabízí vzpomínky tvůrce, který miloval děti.

Josef Skupa přišel na svět roku 1982 v jihočeských Strakonicích. Jako kluk si našel nedaleko na louce hravou zálibu, ke které ho nejspíš inspirovali kamarádi koledníci. „Bednička, jíž bylo odebráno dno a jedna stěna, stala se jevištěm podobným jesličkám. Nehybné figurky jesliček a výhled do bedýnky. V představě přibyla natáčecí oponka a už se začalo realizovat,“ popisuje s úsměvem v knize Spejbl a Hurvínek… na nitkách osudu, jak začínala jeho celoživotní pouť s dřevěnými postavičkami. 

 

Prof. Josef Skupa líčí vzpomínky z dětství (Archiv ČRo)

Vložit na svůj web

Josef Skupa ve studiu s dětmi - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Josef Skupa ve studiu s dětmiFoto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Později začal chodit do školy v Plzni. „To bylo na okraji města. Dodnes mi zůstaly vzpomínky obaleny do šedých stěn domů, dvorů a dětí, které chovaly v náručích menší děti,“ líčí v rozhlasové nahrávce z roku 1954. Uvádí přitom momentku, jak jakási paní Štěková chodila pomáhat ke Skupům domů a v náruči chovávala malou udivenou Aninku. „Když musela zakleknout, aby umyla či vyprala,“ posadila dítko do koutka a dala mu cumel. „Byl to kus hadříku, v němž byla zabalena hlava od slanečka. A Anička žižlala hlavu od slanečka a byla šťastná,“ vypráví Skupa se svým typickým sociálním cítěním. Ta paní totiž měla „dětí celý houf, bydlely v jednom kumbále a byly samá vyrážka“. 

Mladý Skupa poznal dle svých slov velké rozdíly v životní úrovni, když se pohyboval v plzeňském pivovaře, v Prazdroji, kde pracoval jeho otec. Žila z něho prý řada tamních měšťanských rodin bezpracně a v přepychu, zatímco mnoho jiných rodin živořilo v bídě. „Už tenkrát jsem jako kluk cítil ten krutý rozdíl sociální. Poznal jsem bídu mezi dětmi, s nimiž jsem si hrál, poznal a zapsal si do srdce,“ dodává v nahrávce Archivu. 

Když pak byl, už jako mladý muž, převelen do Plzně z fronty první světové války, začal hrát s loutkami v amatérském a později i slavném profesionálním divadle. Nezapomněl přitom na zážitky, které mu bystřily vnímavost a starost o zázemí dětí. „V Plzni jsme vybudovali jesle. A Hurvínek se Spejblem byli jejich podporovateli. Přes půl svého života jsem hrál pro péči o děti zadarmo,“ přiznává. 

Čtěte také: Poslouchejte Josefa Skupu ve Studiu Retro (komentuje Miloš Kirschner)

Rozhlasový archiv tak vedle řady unikátních nahrávek Skupova Spejbla a Hurvínka přináší i cenné vhledy do situací, které formovaly legendární osobnost. Pak možná nepřekvapí, že vtipný taťulda Spejbl byl v prvních verzích spíš tragikomickou postavou. Elegánem, který je k smíchu, protože chodí ve fraku i dřevácích a kibicuje do všeho. Ale zároveň ťulpasem k pláči, protože se nedovede postarat o syna kvůli svým flámům a zalétům. 

Autor:  Michal Ježek

Nové články v rubrice

O archivu

Tento web vám nabízí to nejzajímavější, co má Český rozhlas ve svém archivu.


Jelikož se historie rozhlasu nejednou významně protnula s událostmi osudovými pro celou zemi, snažíme se z bohatého fondu ukázat co nejvíce.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas