Souboj o supersonický třesk – Concorde vs. Tupolev

Concorde se stal synonymem prvotřídní kvality i elegance - Foto:  Aerospaceweb.org

Concorde se stal synonymem prvotřídní kvality i eleganceFoto:  Aerospaceweb.org

V době studené války se soupeření mezi kapitalistickým a socialistickým táborem přeneslo i na rýsovací prkna výrobců dopravních letadel. Konstrukční kanceláře v USA, Francii, Velké Británii a Sovětském svazu se horečně předháněly, aby vyrobily první nadzvukový letoun na světě.

Značně ambiciózní americký projekt letadla Boeing 2707, který měl překonat trojnásobnou rychlost zvuku, skončil kvůli obrovským nákladům už v plenkách. Soupeření nadále pokračovalo pouze mezi sovětským Tupolevem a francouzsko-britským konsorciem Aérospatiale-BAC. Díky tomu vznikla dvě ojedinělá nadzvuková letadla, která předběhla vývoj v oblasti civilního letectví o mnoho let dopředu.  

Tupolev TU 144 – nejrychlejší dopravní letadlo všech dob 

Muzeum v Sinsheimu: v sousedství Concordu najdete i jeho jediného konkurenta – sovětský Tupolev T-144. - Foto: Klára Stejskalová

Muzeum v Sinsheimu: v sousedství Concordu najdete i jeho jediného konkurenta – sovětský Tupolev T-144.Foto: Klára Stejskalová

Sovětský svaz představil prototyp Tupolevu TU-144 dne 31. prosince 1968. Letadlo svými atraktivními futuristickými tvary připomínalo vesmírné plavidlo ze stránek vědeckofantastické literatury. Stroj byl vybaven čtveřicí motorů, které dokázaly vyvinout maximální rychlost 2500 km/h. Na jeho palubě mohlo být přepraveno 140 pasažérů na vzdálenost 7500 km. 

Sovětský supersonik drží světový rychlostní rekord, který nepřekonal ani pověstný Concorde. Vývoj letadla, který pohltil miliardy rublů, skončil naprostým fiaskem. Přispěly k tomu nejen gigantické náklady na provoz a údržbu, ale také dvě tragické havárie. Celkem bylo vyrobeno 16 kusů tohoto dopravního prostředku, který byl na hraně možností tehdejší sovětské letecké techniky. Aeroflot nasadil Tupolev 144 pouze na 55 komerčních letů mezi Moskvou a kazašskou Alma-Atou. Stroj byl definitivně stažen z pravidelného provozu v roce 1978. 

Pýcha sovětského letectví v Praze 

Concorde naposledy vzlétl v listopadu 2003 - Foto:  Český rozhlas

Concorde naposledy vzlétl v listopadu 2003Foto:  Český rozhlas

Tupolev TU-144 zavítal i do Československa. Pražské letiště jej hostilo ve dnech 23.-25. května 1971. Zastavil se zde při své cestě na pařížský aerosalon. Podle dobového tisku si ho prohlédlo na 300.000 osob. Mezi nimi i prezident Ludvík Svoboda a Gustáv Husák.  

„Concorde – král nebes“  

Concorde se stal synonymem rychlosti, prvotřídní kvality i elegance. Poprvé překonal zemskou tíži dne 2. března 1969 ze startovací dráhy letiště v Toulouse. V roce 1969 se představil v plné kráse návštěvníkům 28. leteckého a kosmického aerosalonu v Paříži. Následovalo turné po Latinské Americe, Blízkém i Dálném východu, Oceánii a Austrálii.  

 

1. start Concordu v Bristolu (9.4.1969) - Archiv ČRo

Vložit na svůj web

Problémy kvůli vysokému hluku i ropné krizi  

Kvůli supersonickému třesku (rázové vlně) a obavám o životní prostředí nechtěly dlouho některé státy jeho provoz povolit. Proto byl nasazen na pravidelné tratě až v roce 1976. Nejprve létal na nerentabilních linkách z Londýna do Bahrajnu a z Paříže do Dakaru. Díky ropné krizi zájem mnoha leteckých přepravců o nadzvuková letadla v 70. letech rapidně ochabl. Concorde tak sloužil pouze v barvách Air France, British Airways, krátce se objevil také v livreji Singapore Airlines. Nejčastěji byl nasazován na linky spojující New York s Paříží a Londýnem. Při rychlosti 2100 km/h dokázal přepravit 100 pasažérů na vzdálenost delší než 6000 km. 

Concorde pětkrát v Praze
Během svého provozu zavítal celkem pětkrát do Prahy. Poprvé tu přistál dne 22. října 1986 u příležitosti 40. výročí otevření pravidelné linky mezi Prahou a Londýnem.
Poslední let Concordu se uskutečnil dne 24. října 2003. K ukončení supersonické přepravy přispěla nejen tragická nehoda v Paříži v roce 2000, ale i všeobecná krize civilního letectví po událostech z 11. září 2001 a vysoké provozní náklady.

V pozadí prestižního zápasu o vysokorychlostní letadlo nechyběly ani špionážní hry tajných služeb. Vývoj „křídel pro 21. století“ vyžadoval nejen astronomické finanční náklady, ale také nevídané intelektuální a tvůrčí prostředky.  

Webový speciál Archivu ČRo o dějinách letectví a kosmonautiky (foto NASA) - Foto: Vladimír Staněk

Autor:  Tomáš Bělohlávek

Nové články v rubrice

  •  Audio

    Před 100 lety se narodil šarmantní muž: J. F. Kennedy

    „Celé Spojené státy jsou dosud ve stavu šoku. Tělesné pozůstatky prezidenta Kennedyho spočívají ve východním sále Bílého domu na stejném katafalku, na němž téměř před sto lety spočívaly tělesné pozůstatky Abrahama Lincolna…...

     
  •  AudioVideo

    Lajka − pes, který letěl do kosmu

    Byl to asi takhle: Toulala se po ulicích daleké Moskvy a snažila se najít něco k jídlu. Jednoho dne ji odchytili lidé, kteří hledali vhodné kosmonauty. Zdá se vám to, holky a kluci, divné? Ale fakt − Lajka se stala...

     
  •  AudioVideo

    Lajka: Fena, které poděkoval sám Gagarin

    Když prožil svých 108 minut kosmického letu, stal se rázem nejpopulárnějším člověkem. Jurij Gagarin si ale byl vědom toho, že cestu do vesmíru mu prokutala řada „kosmonautů“ z říše zvířat. V rámci sovětského vesmírného...

     

O archivu

Tento web vám nabízí to nejzajímavější, co má Český rozhlas ve svém archivu.


Jelikož se historie rozhlasu nejednou významně protnula s událostmi osudovými pro celou zemi, snažíme se z bohatého fondu ukázat co nejvíce.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace