Za českými cestovateli

Musíme si to přiznat, naše země, geograficky tak odlehlá od všech mořských břehů, neoplývá přemírou slavných cestovatelů a objevitelů bílých míst na mapě světa. Přesto však se v naší historii najde řada osobností, které prosluly odvahou a které zavítaly do míst, jež navštívil jen málokdo z nás. Vzpomeňme jen Vojtu Náprstka, Emila Holuba, V.A.Friče, Františka Běhounka a zejména dvojici Zikmund – Hanzelka. Ve Fonogramech, zasvěcených českým cestovatelům, zazněly však hlasy nepříliš známých českých průkopníků dalekých cest.

Mezi nadšence dobrodružného cestování patřil středoškolský profesor z pražského Smíchova Josef Kořenský, který v letech 1893-4 uskutečnil cestu kolem světa. V nahrávce z roku 1932, kdy mu bylo už téměř 85 let, vzpomínal na svou cestu „do Sibiře“, kterou podnikl na samém konci 19. století: „Směl jsem se zdržeti na prázdninové cestě jen 10 neděl a vydati na svou výpravu pouze 1000 zlatých, neboli 2000 korun. Již předem jsem vypočítal, že je z Prahy k Altajskému předhoří 8600 kilometrů a že pojedu po železnici a po řekách a nakonec 1200 kilometrů čtyřkolovým povozem, neboli kibitkou. Na zpáteční cestě bylo třeba uraziti až do Prahy opět asi 8600 kilometrů, takže celá má cesta do Sibiře a zpět byla přes 17000 kilometrů dlouhá. Z té daleké pouti navrátil se smíchovský turista zdráv a osmahlý.“


 

 

Josef Kořenský

Vložit na svůj web

Pravý rozkvět českého cestovatelství ovšem nastal ve 30. letech minulého století. Meziválečná Československá republika byla si vědoma důležitosti rozvoje věd a tak umožňovala mnoha odborníkům v různých oblastech, aby poznávali svět a objevovali jeho záhady. Do 30. let spadají africké cesty zoologa Jiřího Bauma. Na nahrávce v roce 1938 vypráví Baum o setkání s trpasličími kmeny v Kongu. „Pestrý ráz obyvatel Konga znemožňuje, abychom stručně charakterizovali jednotlivé kmeny, často i zcela nepatrné, čítající jen několik málo set příslušníků a které se liší podobou, řečí i zvyky naprosto od svých sousedů. Velká většina černochů žije v chaloupkách kruhovitého půdorysu, zhotovených z bláta a klestí a krytých palmovými listy nebo travou. Sází batáty, kukuřici a banány. Vládnou jim drobní náčelníci a jen někdy v dějinách Konga vytvořili na čas silní jedinci větší království. Většinou zde panuje mnohoženství. Trpaslíci, kteří obývají nitro rovníkového pralesa, se rozpadají na celou řadu kmenů – Abongo, Mukasekére, Vatenbo, Batua, Aka… Na naší poslední cestě měřili jsme starší pány, kteří byli jen 90 centimetrů vysocí. Jsou obyvateli hustého lesa, neznají ani orby ani chovu dobytka a živí se jen tím, co jim prales poskytuje.“ 

Nové články v rubrice

  •  AudioVideo

    Lajka − pes, který letěl do kosmu

    Byl to asi takhle: Toulala se po ulicích daleké Moskvy a snažila se najít něco k jídlu. Jednoho dne ji odchytili lidé, kteří hledali vhodné kosmonauty. Zdá se vám to, holky a kluci, divné? Ale fakt − Lajka se stala...

     
  •  AudioVideo

    Lajka: Fena, které poděkoval sám Gagarin

    Když prožil svých 108 minut kosmického letu, stal se rázem nejpopulárnějším člověkem. Jurij Gagarin si ale byl vědom toho, že cestu do vesmíru mu prokutala řada „kosmonautů“ z říše zvířat. V rámci sovětského vesmírného...

     
  •  AudioVideo

    První československý človíček se díky zkumavce narodil před 35 lety

    Je to parádní výprava. Stovky milionů mužských buněk – spermií, se vydávají na cestu plnou nástrah. Většina z nich zahyne vyčerpáním dávno předtím, než spatří vajíčko. Tajným vchodem do něho pronikne jediná, ale jen...

     

O archivu

Tento web vám nabízí to nejzajímavější, co má Český rozhlas ve svém archivu.


Jelikož se historie rozhlasu nejednou významně protnula s událostmi osudovými pro celou zemi, snažíme se z bohatého fondu ukázat co nejvíce.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace