---

"A je to dutina černé barvy, dutina plochy a plocha dutiny, která na svém pravém horním okraji zdvihá pozornost a obrací ji proti sobě, aby tím vyvolala v mase hmoty okolo soustředné kruhy nepokoje."

Malíř Mikuláš Medek (1926-1974) byl bezpochyby jednou z nejvlivnějších osobností českého umění 60. let. Souběžně s výtvarným uměním se zabýval i psaním poezie a deníkových textů. V roce 1963 napsal pro katalog své výstavy v Teplicích - uspořádal ji společně s Janem Koblasou a měla pro něj tehdy mimořádný význam, protože po dlouhých letech zákazu to vůbec první oficiálně povolená prezentace jeho díla - experimentálně-teoretický text, který je od té doby znovu a znovu citován, protože se v něm Medek pokusil literárně postihnout složitý proces vzniku svých obrazů. Neosobní popisný tón, který Medek zvolil, ale naznačuje, že celý text může být zároveň záměrnou mystifikací, surrealistickou básní pod maskou traktátu nebo soukromou odpovědí na chladně vědecký tón tehdejší experimentální poezie.

Spisovatel a performer Jaromír Typlt (1973) pochází z Nové Paky. Vystudoval filozofickou fakultu UK v Praze, nyní v liberecké Malé výstavní síni připravuje výstavy současného umění a fotografie. Knižně vydal poezii (Ztracené peklo, 1994) i prózu (Pohyblivé prahy chrámů, 1991, Opakem o překot, 1996), v posledních letech realizoval ve spolupráci se spřízněnými výtvarníky i knihy-objekty (např. že ne zas až, 2003, s Janem Měřičkou). Na podzim 2007 vychází nová kniha nazvaná Stisk. Jeho texty se staly součástí krátkého filmu (Viktor Kopasz: Shadow play, 2002), rozhlasové kompozice (Michal Rataj: Že ne zas až, 2006) a několika výstav. Působí také jako vydavatel výtvarného a literárního art brut (Zdeněk Košek, Hana Fousková, František Novák). Časopisecky publikoval řadu studií o českých spisovatelích a výtvarnících. Dlouhodobě spolupracuje s literárními revuemi Souvislosti, Host a Analogon. Od roku 1999 rozvíjí formu tzv. "zmutovaného autorského čtení", ve kterém využívá přednatočených hlasů, jazykového rytmu, ale i nalezených předmětů a jevištní akce v prostoru. Od roku 2006 provozuje internetovou stránku http://www.typlt.cz. V roce 1994 obdržel Cenu Jiřího Ortena Žije v Liberci a v Nové Pace. S Medkovým literárním dílem se zatím zabýval Typlt jen v několika esejích. Na výzvu Arts Birthday se rozhodl rozkrýt Medkovu literární strategii i ve formě radiofonického útvaru. Takto už zpracovával svoje vlastní texty, nejčastěji pod označením "zmutované autorské čtení" - jednu z jeho nahrávek, nazvanou Podivní přátelé, uvedl Michal Rataj v roce 2006 v pořadu Radiocustica ČRo3 Vltava. Do jakého zvukového tvaru ovšem "zmutuje" více než čtyřicet let starý Medkův text?

---

"Ticho ateliéru mi pomohlo překonat mlčení kresby. Tu jsem vnímal všechny zvuky zvenčí, zpěv ptáků, křik dětí. A jednoho dne, když jsem kreslil, byl jsem zaujat rytmem úderů svého dřevěného nástroje, které rušily ticho ateliéru, uslyšel jsem svůj vlastní rytmus" (mg)

Tvroba předního českého grafika a představitele lineární abstrakce Milana Grygara od poloviny šedesátých začíná inklinovat k zahrnutí akustického fenoménu jako součásti grafického díla. Grygar důkladně rozpracoval různé možnosti vztahu zvuku a obrazu, což zahrnuje lineární partitury a kresby určené pro hudební realizaci, kresby přes notovou osnovu, konceptuální partitury a nakonec samotné realizace performančního zvukového stolu zaznamenávající průběh objektové manipulace na papíře. Martin Ježek v nové radiofonické kompozici znovu využívá jak některé kompoziční principy, tak tradiční motivy Grygarovy tvorby (využití hraček, samohybných objektů). Formou improvizované zvukové performance s přesnou determinací Ježek realizuje skladbu, která dává zvukovým performerům přesný a omezující návod k realizaci a současně ponechává svobodu improvizačním gestům.

Martin Ježek, narozen 1976 v Prostějově, patří k našim nejvýznamnějším autorům formálního a konceptuálního filmu. Jeho tvorba téměř bez vyjímky vychází z extrémně formálních pozic: partitur a konceptů, které vymezují podobu filmového díla před jeho realizací. Ta se v ostře vytyčených mantinelech odehrává zcela nekontrolovaně. Kromě autorských filmů realizoval touto formou několik adaptací (Richard Weiner, Věra Linhartová), v současnosti dokončil dokumentární film-brut Druhá liga, spolupracuje se skupinou Birds Build Nests Underground na vizuální podobě jejich vystoupení.

---

Broken Music Milana Knížáka je sérií destruovaných gramofonových desek, které jsou stejně tak zvukovým jako vizuálním objektem. Děrování, pálení, polepování, rozlamování a lepení nesouvisejích úlomků znovu do sebe ústí v agrasivní zvukovou koláž, která byla útokem na fyzické možnosti gramofonu. Tyto postupy, dnes s velkou oblibou požívané v plunderfonii a experimentálním DJ-ingu (např. Otomo Yoshihide a Christian Marclay), skupina Uran Uran převádí do digitální destrukce nahrávek a samplů snad nejširšího možné spektra hudby. Estetika náhodného střihu, všech možných způsobů zkreslení a chaotických manipulací jsou pro Uran Uran dokonalým bitevním polem, na které nastupují s energiií rock'n'rollu a technologií současnosti.

Uran Uran (Slavo Krekovič a Oliver Rehák) je první objevenou hudební planetou. I přes dlouhodobá pozorování, byl často v minulosti mylně považován za hvězdu. Uran Uran spojuje minulost i přítomnost hudby. Jeho atmosféru tvoří ze 73% živá improvizace, z 25% samplování a ze 2% stopy tradičních žánrů a rock'n'rollu. Byl popsán jako "hudba vedoucí ke vzniku nových extraordinérních tanečních forem". Nitro planety tvoří bohatá síť eletronických zvukových součástek, virtuálních elektrických kytar a plunderfonické techniky.

---

Improviypvaný remix zvukového signálu satelitních kanálu Arts Birthday vysílaných z ostatních partnerských zemí v relálném i komprimovaném čase v sití EBU. V rámci audio-performance EBU Reloaded se Stanislav Abraham a Michal Cáb tematicky zaměří na zrození nového zvuku. Původní satelitní vysílání partnerských rozhlasových stanic bude přetaveno a obráběno řetězcem nejruznějších elektromodulátorů a ke slovu přijde též realtime sampling.

Stanislav Abrahám - hudebník a zvukový umělec, žijící v Praze. Člen zaniklé hudební skupiny Funtasy Milk, která díky své živé fůzi funky, reggae, hiphopu a soudobé elektronické hudby patřila v letech 1998-2003 k tomu nejprogresivnějšímu na pražské klubové scéně. Po rozpadu skupiny se věnuje především studiové produkci, nahrávání a zvukové postprodukci v audiovizuální tvorbě. Svou vlastní práci směřuje především k přesahu zvukové tvorby do oblasti konceptuálního umění, jako zvukový designér spolupracuje s řadou umělců své generace. V současnosti se zabývá především improvizovanou zvukovou koláží, využívající sampling v reálném čase. http://www.myspace.com/lasonick

Michal Cáb - zvukový experimentátor, který z klidných vody tradičních hudebních programů doplul k pobřeží GNU/Linux a volně šiřitelných aplikací, z nichž nejvíce využívá možností programovacího prostředí Pure Data. Díky němu může hudební producent projít podobným procesem, jako malíř, který si sám vyrábí štětec a barvy. Cabowitzova hudební produkce osciluje mezi chaosem, jenž panoval ještě před stvořením světa a krystalickým řádem, v němž zaznívá hudba sfér - mezi čistým hlukem a možností ticha. Od původně konkrétních kompozicí, které měly čitelnou harmonickou i melodickou linii se zvukový výraz posunul do více abstraktních poloh. http://www.cabowitz.com