Zvuk hraje důležitou roli v dorozumívání se a ve vnímání bezpečí i nebezpečí. Hlas matky může ukonejšit nebo varovat dítě, akustické signály jako např. zvony, trubky nebo sirény mohou vyjadřovat poplach a/nebo ochranu, důvěrně známé akustické prostředí nám může přinášet klid a úlevu, zatímco vymizení těchto akustických vjemů působí velmi znepokojivě. V angličtině má slovo "zvuk" - "sound" dvojí význam: akustický fenomén; a synonymum ke slovu "zdraví", což poukazuje na roli sluchového smyslu a hlasu jako na klíčové nástroje lidského vnímání sebe sama.

Již od počátku své historie umění využívalo zvuku tak, aby působil na lidské nitro buď uklidňujícím nebo zneklidňujícím dojmem. (Jedním z nejznámějších příkladů je dílo radioartu 20. století vytvořené Orsonem Wellesem Válka světů [War of Worlds], které vyprovokovalo davovou paniku předstíráním invaze z Marsu.) Na druhou stranu samo umění neustále potřebuje "bezpečná útočiště" proto, aby mohlo plně rozvíjet svůj potenciál a potřebuje pro sebe neustále vymýšlet nové ochranné mechanismy, aby uniklo z nechvalně známé "věže ze slonoviny" - odtrženosti od reality. V rámci oslav Narozenin umění 2009 bude EBU Ars Acustica naslouchat zvukům bezpečí, prozkoumávat sílu umění přetvořit důvěrně známé zvuky ve zlověstné a nepříjemné zvuky v uklidňující.