Argentinská doga

Argentinská doga - Foto: Martin Smrček

Argentinská dogaFoto: Martin Smrček

Argentinskou dogu vytvořil argentinský lékař Antonio Nores Martinez na základě zjištění, že žádné z dosud v Argentině žijících plemen není schopno spolehlivě ochránit obrovská stáda hovězího dobytka před pumami a jaguáry a zároveň je lovit. Křížením místních potomků španělských mastinů s překvapujícím množstvím dalších plemen (uvádí se anglický buldok, boxer, mastif, německá doga, bulteriér a snad i irský vlkodav a pointr) se za několik desetiletí podařilo stvořit psa s molossoidními rysy, přesto však velmi rychlého a vytrvalého. První standard vydal v roce 1928. K oficiálnímu uznání tohoto jediného argentinského plemene ze strany FCI došlo až v roce 1973.

Popis: Masivní poměrně velký pes větší střední, mimořádně atletický a svalnatý. Charakteristický vzhled mu dodává mohutná hlava se širokou mozkovnou a mohutnými žvýkacími svaly. Uši se dříve kupírovaly nakrátko, neseny přirozeně zavěšené visící a pokrývající zadní část lící. Při pozornosti mohou být polovztyčené. Tělo čtvercové, svalnaté. Dlouhý a silný ocas, šavlovitě zahnutý. v klidu svěšený, při pohybu se komíhá ze strany na stranu. Srst krátká, tvrdá a lesklá. Zbarvení čistě bílé, jen kolem očí se připouštějí skvrny černé či tmavé barvy. 

Charakteristika: Mimořádný pes, který v sobě spojuje sílu a mohutnost molossů s rychlostí, mrštností a vytrvalostí teriérů a dalších loveckých psů. Má výborný čich, dobře aportuje, je schopen loveckého i služebního výcviku. 

Zvláštní nároky: Má rád teplo a bez problémů snáší i letní vedra, nehodí se však k celoročnímu držení mimo dům. Potřebuje důsledný výcvik, těsný kontakt s lidmi a vhodné zaměstnání. Její dominantní zaměření často vyvolává konflikty s jinými psy. 

Užití: Pes vyšlechtěný k lovu jaguárů, pum a divokých prasat, případně k obraně stád před nimi. Dnes slouží především jako spolehlivý strážce a respekt budící společník, v zámoří se prý osvědčil v policejních službách i jako vodicí pes pro nevidomé. 

Výskyt: U nás patří k méně běžným, ne však zcela vzácným plemenům. 

Možná záměna: Vzhledem k velikosti spojené s typickou bílou barvou nepravděpodobná. 

pes i fena: 40 - 45 kg, 60 - 65 cm 

Autor:  Martin Smrček, Lea Smrčková
 

Nové články v rubrice

  • Velký švýcarský salašnický pes

    Původ má shodný se všemi švýcarskými salašnickými psy (bernský, appenzellský, entlebušský). K jeho vydělení došlo až po roce 1908, kdy byli na jubilejní výstavě v Langenthalu znalci švýcarských plemen profesoru Albertu...

     
  • Tosa inu / Tosa / Japonská doga

    Pochází z Japonska, jméno dostalo podle kraje, kde se původně chovalo. Vzniklo křížením původních domácích špicovitých psů, používaných ke psím zápasům, s evropskými psy: mastify, buldoky, německé dogy a německé ohaři,...

     
  • Tibetská doga / Do-khyi

    Patří k nejstarším plemenům světa, bývá považována za předchůdce všech molossoidních i horských psů. S vyobrazeními podobných psů se setkáváme už na reliéfech z doby několik set let před n. l. Jako první Evropan ji...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas