Dobrman

Dobrman - Foto: Martin Smrček

DobrmanFoto: Martin Smrček

V 60. a 70. letech 19. století ho vyšlechtil jistý K. F. L. Dobermann, výběrčí daní a exekutor v durynském městě Apolda. Ten pro výkon svého povolání naléhavě potřeboval ostrého psa, který by mu dokázal zjednat respekt. Hladkosrstí pinčové, které použil jako výchozí materiál, se však na německém území vyskytovali už ve středověku, byli jím zušlechtěni a také výrazně zvětšeni. Domníváme se, že za tímto účelem bylo přikříženo ještě několik dalších plemen, přesnější údaje však nejsou k dispozici.

Popis: Vyšší střední, mimořádně elegantní pes hrdého držení těla, silný a svalnatý. Hlava tvaru tupého klínu, s vysoko nasazenýma ušima, přiléhajícíma k lícím (dříve se kupírovaly). Krk dlouhý, líbivě klenutý, hřbet krátký a pevný. Ocas vysoko nasazený, dříve se povinně kupíroval, dnes už často ponecháván přirozený. Srst krátká, hustá a hladká. Zbarvení černé, vzácněji tmavě hnědé, s pálením. 

Charakteristika: Velmi energický, živý a pozorný pes. Správně vychovaný dobrman je sice temperamentní, ale zároveň dobře ovladatelný, poslušný a neagresivní. Svěřené úkoly vykonává s velkou chutí. 

Zvláštní nároky: Dobrman potřebuje hodně volného pohybu. Ten mu však lze v našich podmínkách hustého osídlení a zazvěření poskytnout jen v případě, že bude dokonale poslušný, čehož docílí jen zkušený kynolog. Vyžaduje také důkladný výcvik a vhodné zaměstnání. Měl by být ubytován ve vytápěných prostorách. 

Užití: Od počátku využíván jako policejní pes, což zčásti platí dodnes. Jinak služební a pracovní pes s všestrannou možností uplatnění, výborný průvodce, ochránce i hlídač. Dokáže být i dobrým společníkem a psem rodinným, pokud majitel zvládne jeho mimořádný temperament. 

Výskyt: Na celém světě i u nás běžně chovaný. Se zavedením zákazu kupírování uší, s níž se mnozí jeho příznivci nedokázali smířit, však zájem o něj poněkud poklesl. 

Možná záměna: S německým pinčem, který však je v průměru o 20 cm menší. Velikostně i barevně srovnatelný beauceron je zase podstatně méně elegantní a jemný, má méně ušlechtilou hlavu a hrubší srst. 

pes: 40 - 45 kg, 68 - 72 cm
fena: 32 - 35 kg, 63 - 68 cm 

Autor:  Martin Smrček, Lea Smrčková
 

Nové články v rubrice

  • Velký švýcarský salašnický pes

    Původ má shodný se všemi švýcarskými salašnickými psy (bernský, appenzellský, entlebušský). K jeho vydělení došlo až po roce 1908, kdy byli na jubilejní výstavě v Langenthalu znalci švýcarských plemen profesoru Albertu...

     
  • Tosa inu / Tosa / Japonská doga

    Pochází z Japonska, jméno dostalo podle kraje, kde se původně chovalo. Vzniklo křížením původních domácích špicovitých psů, používaných ke psím zápasům, s evropskými psy: mastify, buldoky, německé dogy a německé ohaři,...

     
  • Tibetská doga / Do-khyi

    Patří k nejstarším plemenům světa, bývá považována za předchůdce všech molossoidních i horských psů. S vyobrazeními podobných psů se setkáváme už na reliéfech z doby několik set let před n. l. Jako první Evropan ji...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas