Mallorská doga / Perro de Presa Malorquin/ Ca de Bou

Mallorská doga / Perro de Presa Malorquin/ Ca de Bou - Foto: Martin Smrček

Mallorská doga / Perro de Presa Malorquin/ Ca de BouFoto: Martin Smrček

Molossoidní pes z Iberského poloostrova byl ve Španělsku využíván pro lovecké, válečné nebo bojové účely (převážně proti býkům). Bojoví a hlídací psi, které na Baleáry od 17. století dováželi Britové, se křížili s těmito místními "mastify". Na začátku 18. století byly velmi populární boje mezi psy a býky a Britové obývající tyto ostrovy hledali plemeno, které by bylo k těmto zápasům vhodné. To vysvětluje jeden z názvů název plemene "Ca de Bou", býčí pes.

Popis: Středně velké dogovité plemeno, silné a mohutné, obdélníkové stavby těla. Hlava silná a masivní. Stop jasně vyznačený, oblouky obočí tvoří výraznou čelní vrásku. Čenich široký a kuželovitý, nos rovný, mírně zvednutý, tvořící třetinu délky lebky. Oči velké, oválné, mírně šikmé. Uši malé, vysoko a po stranách nasazené, tzv. růžicové. Krk silný, mohutný, povolen je malý lalok. Bedra a slabiny krátké, poměrně úzké, se zřetelným obloukem k zádi. Hrudník válcovitý, hluboký, dosahující k loktům. Ocas nízko nasazený, u kořene silný, zužující se ke špičce. V klidu svěšený, v pohybu tvořící lehký oblouk a zvednutý do výše hřbetu. Srst krátká, hrubá. Zbarvení žíhané, plavé, černé, povoleny jsou bílé skvrny (do 30 % rozsahu) a černá maska. 

Charakteristika: Klidný, přiměřeně aktivní, sebevědomý pes. Za běžných okolností důvěřivý, v případě ohrožení však razantní a ostrý. Ostražitý, avšak málo štěká. Rodině mimořádně oddaný, cizí je ochoten akceptovat v přítomnosti pána, pokud zrovna nehlídá. Výrazné strážní vlohy. 

Zvláštní nároky: Jako všichni psi podobného typu si žádá zkušeného, rozhodného majitele, který by ho dokázal usměrnit a udržet pod kontrolou. Problémy mohou nastat ve vztahu k jiným psům. Nezbytná je dobrá socializace od útlého mládí. Potřebuje více pohybu než velcí molossové. 

Užití: Býval používán ke štvaní dobytka a také ke psím zápasům. Dnes chován převážně jako pes společenský, hlídací a k obraně osob. 

Výskyt: Ještě nedávno zcela neznámý, v posledních letech se však zvolna šíří, a to i u nás. 

Možná záměna: Oproti většině ostatních molossů je menší, podsaditější, s typickým nosem směřujícím mírně vzhůru. 

pes: 55-58 cm
fena: 52-55 cm 

Autor:  Martin Smrček, Lea Smrčková
 

Nové články v rubrice

  • Velký švýcarský salašnický pes

    Původ má shodný se všemi švýcarskými salašnickými psy (bernský, appenzellský, entlebušský). K jeho vydělení došlo až po roce 1908, kdy byli na jubilejní výstavě v Langenthalu znalci švýcarských plemen profesoru Albertu...

     
  • Tosa inu / Tosa / Japonská doga

    Pochází z Japonska, jméno dostalo podle kraje, kde se původně chovalo. Vzniklo křížením původních domácích špicovitých psů, používaných ke psím zápasům, s evropskými psy: mastify, buldoky, německé dogy a německé ohaři,...

     
  • Tibetská doga / Do-khyi

    Patří k nejstarším plemenům světa, bývá považována za předchůdce všech molossoidních i horských psů. S vyobrazeními podobných psů se setkáváme už na reliéfech z doby několik set let před n. l. Jako první Evropan ji...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas