Kanárský podengo / Podenco canario

Kanárský podengo / Podenco canario - Foto: Martin Smrček

Kanárský podengo / Podenco canarioFoto: Martin Smrček

Původní plemeno pocházející z Kanárských ostrovů. Setkat se s ním lze na všech ostrovech, zvláště ale na těch největších, Gran Canarii a Tenerife. Je blízkým příbuzným faraonského psa i sicilského a ibizského podenga. Jedná o jeden z nejstarších existujících typů psů, což dokazují nálezy vyobrazení v hrobkách faraonů a nálezy vystavené v Louvru či Britském muzeu. Na Kanárské ostrovy se zřejmě dostal kdysi dávno s Féničany, Řeky, Kartaginci a Egypťany.

Popis: Elegantní hladkosrstý pes střední velikosti, štíhlý, lehký a velmi odolný, delších linií. Typické je výrazně, zvnějšku patrné osvalení. Mírně obdélníkový tělesný rámec. Dlouhá, výrazná hlava tvaru protaženého komolého kužele. Čenich delší než mozkovna. Oči šikmo posazené, malé, mandlového tvaru, tmavě jantarové barvy. Uši poměrně velké, v afektu vztyčené. V klidu směřují dozadu, u základny široké, na konci špičaté. Krk dobře osvalený, rovný, s hladkou kůží, bez laloku, ohebný a zaoblený. Hřbet silný, osvalení dobře vyvinuté, přizpůsobený běhu a lovu. Hrudník dobře vyvinutý, ale nedosahuje až kloktům. Břicho vtažené, ale ne tak moc jako u chrtů. Ocas srpovitý, nízko nasazený, v prodloužení zádě, dosahuje pod hlezno. Končetiny kolmé, rovné a paralelní. Pohyb svižný, prostorný a velmi lehký klus. Zbarvení nejlépe červené a bílé, červená může být více či méně intenzivní, od oranžové k tmavě červené (mahagonové). Také kombinace těchto barev. 

Charakteristika: Poněkud odtažitě působící, impozantní pes. Odvážný, chladnokrevný, aktivní, dynamický, neunavitelný. Velmi oddaný pánovi. K cizím rezervovaný a nepřístupný. 

Zvláštní nároky: Pes, který loví nejen čichem, ale také "očima a ušima". Protože má velmi silně vyvinuté lovecké pudy, bez rizika ho v krajině s frekventovanou dopravou prakticky nelze pustit z vodítka. Výchově přístupný jen omezeně. Má rád teplo. 

Užití: Byl a na Kanárech dodnes je užíván k lovu králíků v členitém terénu. Nevadí mu vysoké teploty a je schopen neúnavně lovit od rána do večera. Díky svému čichu a sluchu dokáže nalézt králíky i na dně úzkých strží, v puklinách ve zdech, ve škvírách mezi lávovými proudy a v trnitých keřích. V průběhu lovu neštěká. K využití v roli společenského psa dochází jen zcela výjimečně. 

Výskyt: Vzácný. Na Kanárských ostrovech je venkovany zčásti chován stále ještě nečistokrevně. V Evropě se s ním setkáváme jen zcela ojediněle. 

Možná záměna: Podobá se ibizskému podengovi, je však výrazně menší. 

pes: 55 - 64 cm
fena: 53 - 60 cm 

Autor:  Martin Smrček, Lea Smrčková
 

Nové články v rubrice

  • Západosibiřská lajka

    Pochází z rozsáhlého pásma lesů Západní Sibiře a Uralu a z povodí řeky Ob, kde byla chována kočovnými kmeny Chantů a Mansů. Pro všechny lajky byl charakteristický způsob lovu: samostatně a značně vzdáleny od člověka...

     
  • Vlčí špic

    Špicové patří k nejstarším formám domácího psa, podobní psi existovali již několik set let před naším letopočtem, jak o tom svědčí četná vyobrazení z antických dob. Jsou na nich psi s typickými znaky špice: špičatým...

     
  • Västgötlandský špic / Švédský vallhund / Västgötaspets

    Pochází z rovinaté oblasti středního a jižního Švédska, na tamních rozsáhlých pastvinách působil jako ovčácký pes. Je považován za jedno z původních švédských plemen, ačkoliv není zcela jasné, zda nemá britské kořeny...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas