Modrý pikardský ohař dlouhosrstý / Epagneul bleu de Picarde

Modrý pikardský ohař dlouhosrstý / Epagneul bleu de Picarde - Foto: Martin Smrček

Modrý pikardský ohař dlouhosrstý / Epagneul bleu de PicardeFoto: Martin Smrček

Pochází ze severní Francie z oblasti Pikardie, dlouho byl považován jen za dlouhosrstou variantu francouzského dlouhosrstého ohaře. Na jeho vzniku se patrně podílel anglický setr barevného rázu "blue belton", jak o tom svědčí velmi podobné zbarvení.

Popis: Středně velký, vznešeně působící ohař, shodující se základním typem s ostatními dlouhosrstými ohaři (typu "epagneul"). Hlava oválná, relativně široká, dlouhý nosní hřbet, dobře vyvinuté pysky dávající čenichu hranatý tvar. Stop středně výrazný. Uši zavěšené mírně nad linií očí, poměrně velké, hedvábné, kryté zvlněnou srstí. Krk dobře vsazený do lopatek, malý lalok je přípustný. Končetiny silné a dobře osvalené. Hrudník středně hluboký. Mírně spáditá záď. Ocas nepřesahuje délkou hlezenní kloub, nikdy netvoří na konci háček. Srst rovná nebo mírně zvlněná, s praporci na končetinách a ocase. Typické melírované černobílé zbarvení (černý bělouš s namodralým odstínem) s černými plotnami. 

Charakteristika: Jemný, přátelský, vstřícný, v zásadě spíše dobromyslný pes, trpělivý k dětem i ostatním domácím zvířatům. Velmi oddaný svému pánovi. Doma se chová klidně a vyrovnaně. Venku odolný, vytrvalý a výkonný lovecký pes. Při vlídném přístupu se učí ochotně a rychle. 

Zvláštní nároky: Je velmi pracovitý, s výrazně vyvinutými loveckými vlohami, rád pobývá venku, ale musí být zachována těsná vazba na člověka. Nejlépe mu vyhovuje, pokud je využíván k původním loveckým účelům. Pokud je chován jako pes společenský, potřebuje denně několik hodin volného pohybu a vhodné zaměstnání - např. plavání, aportování, pachové práce atd. Srst je nutno přibližně jednou týdně vykartáčovat. 

Užití: Jeho specializací byl a je lov vodních ptáků, v minulosti především sluk, dnes kachen. Lze ho však využít i jako všestranného ohaře. Ve Francii dodnes patří k vysoce ceněným loveckým psům. 

Výskyt: Vzácné plemeno, s nímž se více setkáváme jen v zemi jeho původu. Ani ve Francii však zdaleka není běžné. V ČR se pravděpodobně nechová. 

Možná záměna: Od ostatních, konstitučně jinak podobných dlouhosrstých ohařů (německý, francouzský) se odlišuje typickou černobílou stříkanou barvou s namodralým odstínem. 

pes: 57-60 cm
feny: o něco menší 

Autor:  Martin Smrček, Lea Smrčková
 

Nové články v rubrice

  • Výmarský ohař krátkosrstý

    Nejasný původ. Jedna z verzí má za to, že předky výmarského ohaře dovezl z Francie velkovévoda Karel August z Výmaru. V každém případě byli podobní psi chováni na výmarském dvoře minimálně od konce 18. století. Zhruba...

     
  • Výmarský ohař dlouhosrstý

    Nejasný původ. Jedna z verzí má za to, že předky výmarského ohaře dovezl z Francie velkovévoda Karel August z Výmaru. V každém případě byli podobní psi chováni na výmarském dvoře minimálně od konce 18. století. Zhruba...

     
  • Fríský ohař/ Stabyhoun / Stabijhoun

    Pochází z lesnatých oblastí nizozemské provincie Severovýchodní Frísko. Jeho předchůdci byli všestranní psi: zároveň lovečtí i selští. První doklady o podobných psech se dochovaly už z počátku 17. století, zvláště na...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas