Lagotto romagnolo / Italský vodní pes

Lagotto romagnolo / Italský vodní pes - Foto: Martin Smrček

Lagotto romagnolo / Italský vodní pesFoto: Martin Smrček

Lagotto pochází z Itálie, kde byl používán jako vodní pes zřejmě už od 16. století, a to zvláště v okolí Commachia a v bažinách okolo Ravenny. Po vysušení bažin a jejich přeměně na zemědělskou půdu se z něho stal specialista na vyhledávání lanýžů v pahorkatinách kraje Romagna.

Popis: Menší střední pes kompaktní tělesné stavby, téměř čtvercového formátu. Hlava středně velká, s poměrně širokou lebkou a kratším čenichem. Oči velké, kulaté, daleko od sebe. Uši zavěšené, trojúhelníkové, středně velké. Hřbet rovný, s mírně se svažující zádí. Břicho lehce vtažené. Ocas dlouhý, nasazený v rovině hřbetu, dosahující k hleznům. Srst kudrnatá, hustá, drsná, odpuzující vodu. Zbarvení slonovinově bílé, bílohnědé, bílooranžové, játrově hnědé s bílou, oranžové s bílou i bez. 

Charakteristika: Mírný, neagresivní pes bez sklonu k dominanci, velmi vhodný i k životu ve smečce. Hbitý, obratný, rychlý. Rád se učí a snadno vychovává. K cizím lidem si většinou zachovává odstup. I venku se drží majitele, nemá výrazněji vyvinuté lovecké pudy. 

Zvláštní nároky: Rozčesává se co nejméně (cca jednou za měsíc), srst se ponechává v přirozených prstencích. Stříhá se do různé délky, často jen na 1 - 2 cm s čupřinou na hlavě. Psi tohoto plemene velmi rádi něco hledá, majitel by mu měl tuto zábavu pravidelně poskytovat. Také rádo plave. Při výcviku vyžaduje velmi citlivý přístup. 

Užití: Původně určen pro vodní práce, především na přinášení vodního ptactva, v 19. století se z něj stal specialista na vyhledávání lanýžů. Má výborný nos a vyniká schopností prohledávat terén. Dnes příjemný společenský pes se sportovními sklony. 

Výskyt: V Itálii se v posledních letech šíří. V nevelkých počtech se chová se také ve Skandinávii, ve Švýcarsku, v Holandsku a v Německu. Dovezen už byl také k nám, uskutečnil se i odchov, plemeno se však prozatím výrazněji nerozšířilo. 

Možná záměna: S dalšími vodními psy, zvláště se španělským, který však je zavalitější a méně elegantní. 

pes: ideálně 46 cm
fena: 43 cm 

Autor:  Martin Smrček, Lea Smrčková
 

Nové články v rubrice

  • Zlatý retrívr / Golden retrívr

    Vznikl zřejmě křížením předchůdců flat coated retrívrů s dnes už neexistujícími vodními španěly, které se poprvé uskutečnilo roku 1868 díky lordu z Tweedmounthu. Pro zušlechtění typu byli možná přikříženi i setři.

     
  • Wetterhoun

    Pochází z Fríska, to znamená ze severního Holandska, a zmínky v literatuře o něm najdeme již od 16. století. I když patří do skupiny vodních psů, stejnou měrou jako rybáři byl využíván také lovci i coby pes hlídací....

     
  • Velššpringršpaněl

    Velššpringršpaněl je příbuzný špringršpaněla. Vznikl ve Walesu z místního typu slídičů. Vzhledem k uzavřenosti této oblasti vysokými horami zde byl po staletí chován v relativně čisté podobě. První zmínky o něm jsou...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas