V 2. polovině 50. let minulého století u nás došlo k určitému uvolnění politických poměrů a to se projevilo i v populární hudbě. Swingové muzice a jazzu se pootevřely dveře do nahrávacích studií i na velká pódia. O populární hudbu byl obrovský zájem, a množství nahrávek, které pořizovaly Gramofonové závody bylo nedostatečné. To přimělo vedení Čs. rozhlasu k myšlence zřídit vlastní Taneční orchestr. O osobě šéfa orchestru nebylo třeba dlouho uvažovat. Nejzajímavější osobností taneční a zejména jazzové hudby té doby u nás byl výtečný aranžér a hráč na klarinet, soprán a alt saxofon Karel Krautgartner.

Rodák z Mikulova (20. 7. 1922) hrál za války v orchestru Gustava Broma. Od 45. roku působil v Praze jako sólista a vedoucí saxofonové sekce orchestru Karla Vlacha. V roce 1956 tým Karla Vlacha opustil, aby se víc mohl věnovat své lásce - jazzové muzice. Hrál se soubory různého obsazení a sám orchestry pro různé příležitosti sestavoval. Tak tomu bylo i s jeho All Star Bandem, který byl sestaven pro 1. Mezinárodní festival zábavné a taneční hudby OIRT v Praze na podzim roku 1958. Když dostal v 59. roce nabídku k sestavení Tanečního orchestru Čs. rozhlasu, právě tato sestava se stala základem orchestru, který vznikl 1. ledna 1960.

Orchestr se pustil do zkoušek a veřejnosti se představil v rozhlasovém i televizním přenosu 28. března 1960 na koncertu ve Smetanově síni Obecního domu ve složení: Karel Krautgartner - dirigent, klarinet, alt saxofon,
Milan Ulrich, Miroslav Rücker, Karel Velebný - tenor saxofony,
Jan Konipásek - baryton saxofon,
Richard Kubernát, Jiří Jelínek a Václav Hybš - trubky,
Ladislav Pikart, Artur Holitzer - trombony,
Rytmická skupina: Kamil Hála - klavír, Vladimír Tomek - kytara, Luděk Hulan - kontrabas a Ivan Dominák - bicí.
Co jméno, to pojem v tehdejší naší jazzové muzice.

První dva roky orchestr natáčel převážně orchestrální skladby se značnou dávkou jazzové improvizace. Protože právě v jazzu cítil K. Krautgratner zkvalitnění populární hudby. V letech 1961 a 1962 orchestr doprovázel soutěž "Hledáme písničky pro všední den" a pro každé kolo natočil cca 15 písní, z nichž některé se staly trvalkami české populární hudby.

Ovšem orientace orchestru na jazz v prvních dvou letech existence nevyhovovala potřebám rozhlasu a tak došlo od 1. 1. 1963 k rozdělení orchestru na Taneční orchestr Čs.rozhlasu (TOČR) a Jazzový orchestr Čs. rozhlasu (JOČR). Personálně shodné těleso, měnilo název podle toho jakou hudbu hrálo. Zároveň byli jmenováni dva noví dirigenti. Kamil Hála (*1.8.1931), který do té doby působil v orchestru jako klavírista a aranžér, a Josef Vobruba (*6.9.1932) absolvent skladby a dirigování na konzervatoři v Praze.

Kamil Hála dirigoval Taneční i Jazzový orchestr, pro který často aranžoval. Josef Vobruba, který působil od roku 1958 v Českém rozhlase jako hudební režisér, převzal do své péče jako dirigent převážně písničkovou produkci. A právě rokem 1963 začíná slavná dekáda nahrávek TOČRu s celou plejádou nově nastupujících zpěváků, ale i autorů. S TOČRem natáčeli K. Gott, M. Kubišová, H. Vondráčková, V. Neckář, samozřejmě i J. Suchý, E. Pilarová, W. Matuška, K. Hála a další. Mezi novými skladateli se objevili Jindřich Brabec, který se stal dramaturgem orchestru, a dále Bohuslav Ondráček, Karel Svoboda a textař Eduard Krečmar.

V letech 1964-1966 se orchestr stal protagonistou televizního pořadu "Vysílá studio A", který byl nazván podle hudebního studia Čs. rozhlasu v Karlíně, které bylo sídlem orchestru. Na tento televizní pořad s rozhlasovou kapelou navázal i seriál Píseň pro Rudolfa III.

JOČR se pod vedením K. Krautgartnera nadále věnoval nahrávání jazzových skladeb. V květnu 1964 se s obrovským úspěchem zúčastnil festivalu jazzové hudby "Münchner Jazztage" v Mnichově. V březnu 1967 vedení Čs. rozhlasu, v uznání zásluh K. Krautgratnera na vznik a formování orchestru zvolilo pro obě tělesa jednotný název "Orchestr Karla Krautgartnera". Po invazi vojsk 21. srpna 1968 Karel Krautgartner emigroval do zahraničí, působil v SRN a zemřel 20. 9. 1982 v Kolíně nad Rýnem.

Orchestr se vrátil k původním názvům. Kamil Hála převzal vedení JOČRu, Josef Vobruba vedl TOČR a v roce 1971 byl jmenován šéfdirigentem. V té době už se proměňoval vkus posluchačů. Ztrácel se zájem o klasický Big Band. Většina prominentních zpěváků si sestavila vlastní doprovodné skupiny, převážně s elektronickými nástroji, a gramofonové desky natáčeli nejraději s vlastní skupinou. Nicméně TOČR dál natáčel písničkovou produkci a hledal nové zpěváky. Do nové generace patřili např. H. Zagorová, P. Janů, J. Korn, J. Zelenková a M. Králová.

Rozhlasová kapela se do značné míry zaměřila i na nahrávání orchestrální hudby. A i v této sféře byla ohromně úspěšná. JOČR účinkoval několikrát v zahraničí a nahrál s rockovým souborem Modrý Efekt jazzrocková alba "Nová syntéza I + II". S JOČRem natáčeli výteční dirigenti a instrumentální sólisté z východu i západu. Vadim Ludvikovskij, Tony Scott, Sonny Costanzo a další.

V lednu 72. roku pozval J. Vobruba k externí spolupráci s TOČRem jako dirigenta a aranžéra Vladimíra Popelku. Od 82. roku zde působil ve stálém úvazku. V.Popelka aranžoval úpravy skladeb klasiků pro kvadrofonní album "Variace". Pro TOČR a trumpetistu Václava Týfu aranžoval suitu "Loutna česká" podle Adama Václava Michny z Otradovic. Aranžoval i skladby pro "Romantický klavír Jiřího Maláska".Za melodie ze slavných filmových westernů "V pravé poledne" získal TOČR a J. Vobruba zlatou desku Artie za 250 tisíc prodaných nosičů v zahraničí.

13. srpna 1982 Josef Vobruba předčasně zemřel. Jeho nástupcem a šéfdirigentem JOČRu a TOČRu byl v roce 1983 jmenován absolvent klarinetové hry na JAMU Felix Slováček (*23.5.1943 Zlín). Jako hráč na klarinet, soprán a alt saxofon působil v orchestru Karla Vlacha a poté byl 17 let členem orchestru Ladislava Štaidla. S rozhlasovým bandem se zúčastnil v 85. roce festivalu Jazz Ost-West v Norimberku a o dva roky později účinkoval s JOČRem na Československém jazzovém festivalu v Karlových Varech. S TOČRem nahrál řadu vlastních instrumentálních sól a s klavíristou Rudolfem Roklem album "Swing+Country". Felix Slováček jako šéfdirigent TOČRu působil až do roku 2001.

Na začátku 90. let orchestr změnil název. Nejprve na Big Band Radio Praha a později na Big Band Českého rozhlasu (BB ČRo). Změnil se ovšem i statut orchestru. Přestal být zaměstnaneckým tělesem a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem pouze na smluvním základu.

Big Band Českého rozhlasu Autor: Hynek Bulíř

Od roku 2002 je šéfdirigentem BB ČRo výtečný aranžér Václav Kozel. Orchestr každý druhý čtvrtek v měsíci natáčí veřejné koncerty v legendárním "studiu A" v Českém rozhlase v Karlíně a nabízí Big Bandový zvuk vysoké úrovně.