Bitva o rozhlas začne v poledne

Časový sled událostí, jak se odehrály v sobotu 5. května 1945, je i po více jak 70 letech fascinující. Některé kroky byly pečlivě koordinovány, jiné přišly spontánně. Každý z nich však měl zásadní význam.

6:00 hod. – Hlasatel Zdeněk Mančal zahájil své ranní vysílání slovy: „Je právě sechs hodin.“ Další vysílání probíhalo od tohoto okamžiku již pouze česky. Německý intendant rozhlasu Thürmer bezvýsledně žádal, aby bylo vysíláno podle připraveného programu a především německy. Patrně vycítil blížící se konec své nadvlády nad rozhlasem. Proto žádal pražskou posádku SS o posily. 

10:00 hod. – V budově pražského policejního ředitelství Na Perštýně byl policisty zajištěn a odzbrojen policejní prezident Wiederman, velitel uniformované policie plk. Missbach a jeho zástupce Stanzel. 

Současně došlo k obsazení generálního velitelství uniformované policie na Malé Straně. Iniciátorem akce byl plk. Voženílek, který se tak prakticky postavil do čela veškerého četnictva, policie, obecní policie a protipožární policie. Zároveň byla obsazena a zajištěna hlasatelna městského rozhlasu, která se nacházela v budově pražského magistrátu na rohu ulic Platnéřské a Kaprovy. 

 

Český rozhlas volá o pomoc 5. 5. 1945

Vložit na svůj web

11:00 hod. – Plk. Voženílek vydal rozkaz k převratu, telefonicky se spojil se škpt. Valtrem, který okamžitě vyrozuměl pplk. Rožka, ten dopoledne převzal velení nad pražskou policií. Sám Valtr neprodleně vyrazil do Bartolomějské 6, aby osobně vedl útok na rozhlas. 

SS na bicyklech 

Waffen-SS u Národního muzea - Foto: archiv VHÚ Praha

Waffen-SS u Národního muzeaFoto: archiv VHÚ Praha

V 11:45 dorazila na základě žádosti intendanta Thürmera do budovy rozhlasu posila. Šlo o 65 příslušníků SS na bicyklech. Jednotka byla vyzbrojena samopaly, karabinami a pancéřovými pěstmi. Do budovy vstoupili příslušníci SS bočním vchodem z Balbínovy ulice a zvýšili tak stav Němců v rozhlase na 90. Posílení se pak okamžitě pokusili o rušení českého vysílání. Bezvýsledně. Rozhlasákům se podařilo utajit místo, odkud bylo vysíláno, a navíc vyrozumět hlasatelnu městského rozhlasu. Dát vědět policistům připraveným v Bartolomějské už ale nedokázali. 

V 11:55 se pouliční ampliony, obsluhované právě z hlasatelny městského rozhlasu, naplno rozezněly voláním, které již nebylo oním německým nenáviděným vykřikováním povelů a zákazů: „Voláme českou policii, četnictvo a ozbrojené jednotky! Pomozte československému rozhlasu ve Schwerinově třídě, kde čeští lidé bojují o jeho záchranu! Vchod z Balbínovy ulice je úplně volný! Voláme českou policii, četnictvo a ozbrojené jednotky na pomoc československému rozhlasu!“ 

 

Český rozhlas volá o pomoc! Vchod z Balbínovy ulice je volný!

Vložit na svůj web

Z Bartolomějské vyjíždí 1. autokar 

Podstrážmistr Václav Šafr - Foto:  Muzeum Policie ČR

Podstrážmistr Václav ŠafrFoto:  Muzeum Policie ČR

Ve 12 hodin z Bartolomějské 6 vyrazil první policejní konvoj s jediným úkolem: obsadit budovu rozhlasu a udržet ji ve vysílání. Tvořily ho dva vozy – otevřený policejní autokar Praga velitele Suchánka obsazený 21 policisty a služební vůz škpt. Valtra řízený šstržm. Humhejem

Jako první vyjel k rozhlasu Suchánkův autokar řízený šstržm. Ctiborem Andrásem. Ten měl své úkoly. Odbojová organizace Blaník jej pověřila doručením hesla, které mělo být vyhlášeno rozhlasem a které mělo aktivizovat celou organizaci. Heslo znělo „Blaník vítězí“. Jako druhé vyjelo vozidlo škpt. Valtra. 

Policisté byli vyzdobeni československými trikolorami. Již na Národní třídě však bylo vozidlo škpt. Valtra zadrženo jásajícím davem. Autokar se Suchánkovou posádkou pokračoval dále až před rozhlas, kam dojel cca v 12:10 hod. 

Úderný oddíl byl složen z těchto policistů: 

velitel: kpt. Rudolf SUCHÁNEK
příslušník policejních garáží: šstržm. Ctibor ANDRÁS – řidič autokaru
příslušníci vězeňského oddělení: prap. Karel HLADÍK – velitel úderného oddílu, rev. šstržm. František BENAJTR, rev. šstržm. Antonín VLČEK, šstržm. Karel TRACHTA, šstržm. Antonín MĚCHURA, šstržm. Josef KŘÍŽEK, šstržm. Josef BOROVIČKA, šstržm. Josef SMOLÍK, šstržm. Vladislav SOLAR, šstržm. Antonín SVOBODA, stržm. Jan FUČÍKOVSKÝ, stržm. Karel MARTÍNEK, příslušník 21. policejního revíru – Holešovice, stržm. Karel HANZLÍK
příslušník 28. policejního revíru – Hradčany, stržm. Josef JANČIČKA
příslušníci spojovacího oddílu: prap. Antonín BATLIČKA, podstržm. Václav ŠAFR
příslušník protiletecké policie: Jaroslav FUMFÁLEK
Dále zde byl prap. Josef URBAN, u něhož se dosud nepodařilo zjistit místo zařazení.
Přítomen byl také kpt. Palička, který však s autokarem nevyrazil.

První KO Pražského povstání 

Hladík Karel (1942) - Foto:  Muzeum Policie ČR

Hladík Karel (1942)Foto:  Muzeum Policie ČR

U vchodu do budovy byly postaveny zátarasy a hlídka dvou příslušníků SS. Policisté vystoupili a doslova se hrnuli ke vchodu. Na dotaz, proč jsou zde, zasadil prap. Hladík německému strážnému ránu zkušeného boxera a zaznamenal tak první KO Pražského povstání. Boj se rozhořel naplno. 

Němečtí zaměstnanci vybíhali ven a křičeli:„Hochverrat, Hochverrat! – velezrada, velezrada!“ Zabránili tak podstržm. Šafrovi vniknout do budovy. Ten však pohotově odzbrojil ležícího Němce a přesunul se s jeho samopalem do Balbínovy ulice. 

V 12:15 se zaměstnanci rozhlasu pokusili vyvěsit z horních pater tajně ušité spojenecké prapory. Podařilo se jim vyvěsit československou a americkou vlajku, britskou a sovětskou již vyvěsit nestihli. Z balkonu v I. patře na ně zahájil palbu německý voják. 

Zároveň začali němečtí obránci rozhlasu házet granáty před budovu, aby zabránili dalším povstalcům ve vstupu. Palbu Němci zahájili i z oken. Na to reagoval právě podstržm. Šafr a opětoval střelbu. Ač neměl s německými zbraněmi žádnou zkušenost a k policii nastoupil teprve před nedávnem, byly jeho střely přesné. Jeden německý voják byl zasažen a padl. 

Boj o 1. patro 

V tom okamžiku zastavilo před vchodem vozidlo škpt. Valtra. Ten se však se svými kolegy již do budovy nedostal. Palba byla tak silná, že je donutila k jinému postupu. Zneškodnili německou hlídku u protější ohrady a vnikli do domu naproti rozhlasu. Valtr rozhodl o zajištění obrany rozhlasu zvenčí a znemožnění přísunu německých posil. V domě pak spolu s civilními bojovníky otevřeli několik německých bytů a z oken začali ostřelovat budovu rozhlasu. Jak sám Valtr uvádí: „Po nějaké chvíli přijel před budovu rozhlasu malý autokar SS … bylo v něm osm mužů … Hned jsme zahájili palbu střechou autokaru na posádku a po krátkém boji byli vytaženi mrtví nebo těžce ranění esenci z vozu a odzbrojeni.“  

Svoboda Antonín - Foto: archiv VHÚ Praha

Svoboda AntonínFoto: archiv VHÚ Praha

Uvnitř budovy zatím probíhal boj o každé patro a umírali první bojovníci. Mezi nimi podle některých svědectví padl i první policista šstržm. Antonín Svoboda. Ten byl podle svědků v 1. patře zasažen střelami příslušníka SS, který byl ale vzápětí zastřelen jedním z povstalců. 

Prap. Karel Trachta mezitím našel technického úředníka rozhlasu Ing. Krásu a požádal jej, „aby vyhlásil zahájení boje a žádal o pomoc českou policii, vládní vojsko a četnictvo …“. Část bojovníků, mezi nimi i řada policistů a četníků, zahájila palbu na budovu i z Balbínovy ulice, kde se snažili dobýt postranní vchod. 

Proslulé volání rozhlasu o pomoc 

V 12:33 se éterem rozletělo volání o pomoc, které odstartovalo Pražské povstání: „Voláme českou policii, české četnictvo a vládní vojsko, dostavte se ihned k budově rozhlasu – esesáci nás chtějí vyvraždit, přijďte ihned.“ V prvním okamžiku jej vyslyšely desítky a snad i stovky Pražanů. K rozhlasu začali spěchat ozbrojení i neozbrojení povstalci. Celá řada z nich ale na místo nedorazila. 

K rozhlasu ze všech koutů Prahy 

Na pomoc rozhlasu vyrazily doslova desítky policistů, četníků a lidí, kteří se často ve vteřině rozhodli bojovat za svou svobodnou zemi. Posily přicházely z různých revírů, například ze Starého Města vyrazilo 20 policistů. Z Nového Města a Karlína po 30 bojovnících. 62. revír z Vinohrad vyčlenil 24 policistů a revíry z Letné, Dejvic a Jinonic po 10 mužích. 

 

Německý odpor v rozhlase je postupně likvidován!

Vložit na svůj web

Bojovníci na střeše 

Povstalci na střeše - Foto: Vojenský historický ústav

Povstalci na střešeFoto: Vojenský historický ústav

K rozhlasu se vydali i četníci. Z Jiříkových kasáren na dnešním náměstí Republiky vyrazily dvě čety, v nich i čtnzk. Jaroslav Baudisch. Dojely na autokarech až k Národnímu muzeu, zde však byly napadeny palbou z budovy gestapa, tzv. Petschkárny. Spolu s dalšími četníky na zkoušku se Baudisch dostal až do Balbínovy ulice. V tu dobu se o postranní vchod ještě bojovalo. Část z nich proto zůstala na ulici a zahájila palbu na postranní vchod. 

Další část, spolu s Baudischem a několika civilisty, vnikla na střechu sousedního domu a přes ni se pak dostali na střechu rozhlasu. Tím zahájili boj shora. Němci se snažili pozice Čechů odhalit. Jako léčku používali Čechy, které zatímco na ně mířili zbraní, nutili vylézt na okno a české policisty přivolat. (Situaci líčí telefonistka Antonie Brabcová.) 

Ani tři kulky nezastaví 

Prostřelená čepice Ctibora Andráse - Foto:  Muzeum Policie ČR

Prostřelená čepice Ctibora AndráseFoto:  Muzeum Policie ČR

Bezprostředně po odvysílání volání o pomoc pověřil kpt. Suchánek šstržm. Andráse, aby odjel do Bartolomějské ulice pro další policejní posily, které zde již čekaly. András proto vyběhl z budovy. Ke svému zaparkovanému vozu již nedoběhl. Z protějšího domu byl dvakrát zasažen do hlavy německým civilním střelcem. I přesto se však dostal za volant autokaru a zalit krví vyrazil splnit rozkaz. 

Otočil autokar a vyjel směrem k Václavskému náměstí. Zde ještě dokázal zneškodnit německé kulometné hnízdo, na které vozem najel, a pak pokračoval směrem k dolní části náměstí a na Národní třídu. Když vjel do ulice Na Perštýně, kde chtěl odbočit do ulice Bartolomějská, byl zasažen potřetí. Třetí zásah do hlavy jej již vyřadil z dalších bojů. Je těžko uvěřitelné, že Ctibor András tato těžká zranění přežil. 

I přesto, že nemohl splnit rozkaz, policejní posila vyrazila pod velením por. pol. Františka Říčánka

Policejní posádku tvořili: vrch. stržm. Bohumír HAVLÍČEK, prap. Ladislav KASL, prap. Bedřich KUBÁSEK, šstržm. Alois KVAPIL, šstržm. Karel LAHOLÍK, šstržm. Bedřich NEDĚLKA, šstržm. Josef LUTHAN, šstržm. Jan MAJER, šstržm. Karel RAMPA, šstržm. Bohuslav ŠŤASTNÝ, šstržm. Alois ŠVANDA, šstržm. Přemysl KASALICKÝ

K rozhlasu se ale již neprobojovala. Policisté byli nuceni blok domů objet a pokusit se dostat do budovy zadem – z ulice Římská. V tu dobu se již naplno bojovalo nejen v budově rozhlasu, ale i v bezprostředním okolí. Němečtí civilisté pálili i z protějšího domu. Střílelo se i z prostoru dnešního Wilsonova nádraží, sídla gestapa a dalších míst v okolí rozhlasu. Zatím byli uvnitř bojující policisté „uvězněni“ na galerii. 

Boj o postranní vchod 

Povstalci v Balbínově ulici krátce poté, co prorazili Pragou vrata do rozhlasu - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Povstalci v Balbínově ulici krátce poté, co prorazili Pragou vrata do rozhlasuFoto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Boj zuřil i v Balbínově ulici, kde byl hlavním cílem postranní vchod, který se zatím nedařilo dobýt. Povstalci získali nákladní vozidlo Praga RND firmy Václav Štrop. Řidič vozu nacouval k vratům a vyrazil je. Němci na něj však ze dvora i z budovy samotné zahájili palbu a donutili řidiče utéct. Proto šstržm. Karel Mikoláš odpálil do vchodu pancéřovou pěst. (Situaci popisuje také svědek František Stareček.) 

Povstalcům se podařilo vchod dobýt, byť za pomoci netradiční zbraně – hasičské hadice a vody. V momentě, kdy se povstalci dostali dostatečně blízko, začali na posádku ve dvoře stříkat proudem vody. Odpor se jim podařilo zdolat před 17. hodinou. Klid v budově nastal až kolem 17:30, kdy se vzdali poslední Němci. 

 

Večerní program 5. 5. 1945

Vložit na svůj web

Pilát Jaroslav - Foto: archiv VHÚ Praha

Pilát JaroslavFoto: archiv VHÚ Praha

Při dobývání z Balbínovy ulice padli dva policisté. Stržm. Jaroslav Pilát byl zasažen kulometnou střelbou. A svědci také popsali poslední chvíle stržm. Františka Kejdy, který byl zasažen do hlavy při pokusu dobýt budovu rozhlasu přes dvory domů z Římské. 

Dalšími policisty, kteří padli při boji o rozhlas, byli krim. okr. inspektor Josef Čaloun, který padl 5. května v ulici Mánesova, ve stejný den padl při obraně budovy i krim. obv. inspektor Václav Zikmund. Následujícího dne položil svůj život praporčík František Pejša a 21. května podlehl následkům zranění štábní strážmistr Přemysl Kasalický. 

PRAMENY:
Archiv Muzea Policie ČR – fond odboj, pozůstalosti
Vojenský historický archiv – fond RG, ČNR
Národní archiv – archivní fond odboj - Blaník
Publikace a články Jindřicha Marka
Almanachy z konferencí policejních historiků
Bulletin Národní protidrogové centrály, roč. XI.
časopis Týden rozhlasu, č. 21, 22 – květen 1945
Vzpomínky Vladislava Baudische, Václava Šafra a Ctirada Andráse
KOKOŠKA, S. Praha v květnu 1945 

Sobota 5. května 1945
Autor:  Radek Galaš

Nové články v rubrice

  •  Video

    Zamlčená kapitola: Němečtí civilisté v kulometné palbě

    U rozhlasu v první den Pražského povstání zahynulo v jednom okamžiku i 12 německých civilistů včetně tří žen. Jednalo se o zaměstnance nedaleké Tabákové režie ve Slezské ulici. Povstalci z podniku odvlekli tři desítky...

     
  •  Audio

    Pancéřový vlak střílí na rozhlas

    Mimo několika desítek vojáků Waffen-SS a německého letectva se do boje o budovu rozhlasu zapojily také jednotky, které se sice k samotnému místu boje nemohly dostat, ale měly rozhlas v dostřelu. Podle svědectví pamětníků...

     
  • 19. dubna  2015 v 19:26     Fotogalerie  rubrika: Boj o rozhlas

    Německé "turbíny s torpédy" útočí na rozhlas

    Ztráta rozhlasu byla pro Němce největší taktickou, ale i morální prohrou. Když rozhlas opakovaně nedokázali dobýt zpět, rozhodli se ho aspoň zničit. Proti povstalcům přitom nasadili nejmodernější proudové stíhací bombardéry...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace