Čtyři dny bitvy o Český rozhlas

Rozhlas nepříteli nenecháme! Občané vyšli do ulic bojovat o Český rozhlas - Foto:  Archiv ČRo

Rozhlas nepříteli nenecháme! Občané vyšli do ulic bojovat o Český rozhlasFoto:  Archiv ČRo

V protinacistických náladách působí jako roznětka, když čeští hlasatelé začínají ráno 5. května 1945 vysílat jen česky a hrají zakázané české písně. Svobodné vysílání je pro národ ohromným povzbuzením a vysílané informace mají strategický význam pro začínající povstání.

Němci nasazují proti rozhlasu jednotky SS, ale hned nato přijíždějí na pomoc statečným rozhlasákům čeští policisté a další povstalci. V prudkých bojích na Vinohradech a v okolí tak naplno propuká povstání proti nacistům. Plány na osvobození rozhlasu vypracovali pod vedením štábního kapitána Valtra už v dubnu 1945 pražští policisté. Za pomoci českých zaměstnanců rozhlasu si zjistili síly Němců, jejich rozmístění v hlavní budově a počet a výzbroj hlídek SS. Velitel revíru v Jindřišské ulici a vedoucí boxerské sekce policistů praporčík Hladík dostal za úkol sestavit z nejlepších boxerů údernou četu. Kapitán Palička zas sestavil četu z vězeňského oddílu policistů, kteří měli zkušenost s bojem v budovách. 

 

V roce 1945 pět minut před pátou hodinou, kdy je odpor v budově konečně zlikvidován se ve vysílání objevuje zpráva o ustavení Československého vojenského velitelství.

Vložit na svůj web

Pod záminkou přípravy pořadu Pozor na kapesní zloděje policisté několikrát přišli do rozhlasu na Vinohradech, aby si přesně zmapovali budovu. Vedoucí technik ukázal policistům takzvaná "cukrová místa", která nesmí být za žádnou cenu poškozena, aby rozhlas zůstal funkční. Rozhlasáci se ale nepřipravovali jen na boj. Rozhodli se vyvěsit na budovu velké vlajky Československa a spojenců. Tajně je ušili a české zaměstnankyně je po kusech pronesly obtočené na těle do rozhlasu. 

 

Boj o rozhlas v roce 1945 vrcholí. Povstalcům se daří německé vojáky postupně zatlačovat a tato informace se objevuje i ve vysílání.

Vložit na svůj web

Povstání začíná v sechs hodin 

Zdeněk Mančal s technikem vysílají z provizorního studia Českého rozhlasu - Foto:  Archiv ČRo

Zdeněk Mančal s technikem vysílají z provizorního studia Českého rozhlasuFoto:  Archiv ČRo

Přes veškeré nebezpečí začíná povstání v rozhlase spontánně, a jak je v Čechách zvykem, s vtipem. Hlasatel Zdeněk Mančal ráno vítá posluchače vtipně slovy: "Je právě sechs hodin." A pak už hlasatelé Mančal, Kozák a Malík vysílají jen česká hlášení a hudbu, potom následuje záplava telefonátů plných gratulací. Nacistický intendant rozhlasu Thürmer protestuje, a když nepochodí ani u českého inspektora vysílání Kukrála, žádá o vojenskou posilu. Před hlavním vchodem na tehdy Schwerinově (Vinohradské) třídě Němci zesilují zátarasy z ostnatého drátu a z pytlů s pískem. Posila 65 vojáků SS přijíždí na kolech v 11:45 a do rozhlasu pronikají vchodem z Balbínovy ulice. Esesáci hledají vysílací studio, ale čeští zaměstnanci předtím odstranili německé nápisy a orientační tabulky, takže se chodby a schodiště pro Němce stávají velkým bludištěm. 

V té době z povstaleckého velitelství v Bartolomějské ulici vyráží přes Václavské náměstí autokar se 16 policisty. Ve 12:10 zastavují policisté před rozhlasem na Schwerinově (Vinohradské) třídě a hrnou se dovnitř. Venku stojí pouze dvoučlenná hlídka esesáků. Nikdo z policistů netuší, že v budově je už 90 vojáků Waffen SS vyzbrojených granáty, samopaly, kulomety a pancéřovými pěstmi. 

 

5. května 1945 ve 12:37 zazněla v éteru žádost o pomoc Českému rozhlasu. Poslechněte si autentický záznam.

Vložit na svůj web

Na pomoc Českému rozhlasu 

Kapitán Suchánek jako první seskakuje z vozu a vbíhá do vchodu, za ním další policisté. Stráž vchodu je tak překvapena, že chvíli neklade odpor. Pak ale z budovy zapráskají první výstřely. Asi čtrnáct policistů za pomoci českých zaměstnanců obsazuje rozhodující pozice, vysílací pracoviště a hlavní přepojovač, takzvanou galerii. Dovnitř se však nedostali všichni - dva policisté jsou obklopeni davem německých civilních zaměstnanců, kteří se hrnou z budovy s rukama nad hlavou s výkřiky "Hochverrat, Hochverrat! (velezrada)". Teprve výstřely do vzduchu je rozhánějí. 

Ve 12:15 vyvěšují čeští zaměstnanci z balkonu nad průčelím rozhlasu nejprve československou a poté americkou vlajku. Sovětskou a britskou vlajku už vyvěsit nestihnou, protože na ně ze spodního balkonu střílejí Němci. Několik českých policistů a povstalců vyběhne na ulici a střílejí na esesmany v prvním patře budovy. Ve 12:33 se z přijímačů v celé zemi ozývá: "Voláme českou policii, české četnictvo a vládní vojsko na pomoc Českému rozhlasu!" Z budovy duní výbuchy granátů a výstřely ručních zbraní. Ve 12:45 rádio zoufale vysílá: "Voláme vše české na pomoc Českému rozhlasu, esesáci zde vraždí české lidi...!" a z amplionů a reproduktorů přijímačů se za jejich hlasy ozývá prudká střelba. 

 

Boj o rozhlas v roce 1945 byl skutečně dramatický. Do zvuků pochodů pronikají z chodeb ozvěny střelby, jak se můžete sami přesvědčit.

Vložit na svůj web

Rozhodující bitva 

U rozhlasu umírají němečtí civilisté, na které vojáci SS omylem hodili granáty - Foto:  Archiv ČRo

U rozhlasu umírají němečtí civilisté, na které vojáci SS omylem hodili granátyFoto:  Archiv ČRo

Waffen SS přesouvají k rozhlasu další posily. Jejich autokar je však na Schwerinově (Vinohradské) třídě rozstřílen, několik esesáků je zabito nebo zraněno a čeští bojovníci jim berou tolik potřebné zbraně... Situace v Českém rozhlasu je nepřehledná. Bojuje se o každou místnost, o každý metr budovy. Ve většině prostor budovy, zejména v traktu směrem na Schwerinovu (Vinohradskou) třídu, se pevně zabarikádovali esesáci. Z oken se ozývá krycí palba a Němci také házejí na ulici granáty. V celé Balbínově ulici až po spodní roh rozhlasové budovy umírají němečtí civilisté, kteří sem nešťastně vběhli. 

Povstalci se dobývají do budovy rozhlasu také z Balbínovy ulice. Nákladní Pragou A prorážejí vrata. Kulomet esesáků umístěný v palpostu na dvoře rozhlasu však kosí hned prvního útočícího českého policistu. Jeho kolega bere ukořistěný panzerfaust a vzápětí s ním německé kulometné hnízdo umlčuje. 

Vítězství je na dosah 

Na Vinohrady zalétají i střely od Petschkova paláce, kde sídlí pražské gestapo. Němci jsou zas ostřelováni z oken sousedních domů loveckými puškami. To už ale ze smíchovských kasáren přijíždí k rozhlasu četa českých protektorátních vojáků pod velením hejtmana Záruby. Další čeští bojovníci pronikají z Římské ulice přes střechy do horních pater rozhlasu a prorážejí také otvory v bočních zdech budovy. K vládním vojákům se mezitím přidávají se zbraněmi i bez nich civilisté. Jednotku četníků přiváží na Schwerinovu (Vinohradskou) třídu také tramvaják, který kvůli tomu změnil trasu jízdy tramvaje. 

Bojovníci skrytí za nákladním vozem Praga N čekají na kapitulaci esesáků, kteří byli zatlačeni do suterénu rozhlasu - Foto:  Archiv ČRo

Bojovníci skrytí za nákladním vozem Praga N čekají na kapitulaci esesáků, kteří byli zatlačeni do suterénu rozhlasuFoto:  Archiv ČRo

Němci jsou dezorientovaní, a proto vyhánějí na zastřešení prvního patra telefonistku Antonii Brabcovou a nařizují jí hlásit, kudy se povstalci dostávají po střechách do budovy. Ta ale neustále volá, že je všude klid. Když Němci zjišťují, že lže, srážejí ji z okna dolů na zem. Povstalci pozvolna získávají převahu a esesmani se stahují do sklepů budovy a střílejí sklepními okénky. To je však jejich osudná chyba, protože povstalci se rozhodnou vyplavit je "jako krysy". Před 17. hodinou rozvinují hasiči hadice a do německých postavení se valí proudy vody. Za necelou hodinu jejich velitel nabízí jednání o kapitulaci. Následuje obvyklé německé divadlo s hrou na vojenskou čest, ale když se objeví v uniformě hejtman vládního vojska Záruba, Němci konečně odhazují zbraně a vylézají ze sklepa. K dalšímu vyjednávání dochází i ve vchodu na Schwerinově (Vinohradské) třídě. V 18 hodin začínají Němci pod dohledem povstalců vynášet své zraněné a nakládají je na vůz Červeného kříže. Čeští policisté, rozhlasáci a další povstalci nad nacisty zvítězili. Budova je v českých rukou a Český rozhlas bez přerušení svobodně vysílá. 

Lest na esesáky 

Do bojů o Český rozhlas zasáhlo i 123 vojáků Waffen SS ve škole v ulici Na Smetance, odkud těžkými kulomety ovládali přístup k Českému rozhlasu od Riegerových sadů. Škola byla ostřelována povstaleckými bojovníky, ale německé pozice byly silné. Čeští obléhatelé proto přikročili ke lsti. Využili toho, že u rozhlasu bojovali v uniformách i britský seržant Thomas Vokes a vojín William Greig, kteří utekli z německého zajetí. Poslali za esesmany vyjednávače, kteří vydávali britské parašutisty za předvoj spojeneckých jednotek. Z obav, aby nebyli obviněni z maření podmínek kapitulace, přistoupili esesáci na zastavení palby a nakonec druhý den kapitulovali. 

Boje v hlavním městě jsou stále vyhrocenější. Český rozhlas v angličtině a ruštině volá spojenecké armády na pomoc Praze. Bitvu na Vinohradech Němci prohráli, ale nevzdali se naděje na obsazení nebo zničení strategicky významného rádia. Povstalci proto v noci na 6. května staví kolem Českého rozhlasu na Vinohradech barikády. 

Bombardování rozhlasu 

Na výzvy rozhlasu povstalci staví v celé Praze na 1 600 barikád a budují překážky na komunikacích k hlavnímu městu, aby zabránili přísunu německých divizí rozmístěných v české kotlině. V noci na neděli 6. května se k rozhlasu přesouvá revoluční tanková jednotka s ukořistěnými obrněnými vozidly bez děl, jen provizorně vyzbrojenými kulomety. Celý den odráží v okolních ulicích a čtvrtích útoky německé pěchoty a tanků a paralyzuje kulometnou palbou německé ostřelovače na střechách domů. 

6. května způsobil německý letecký útok těžké škody Českému rozhlasu. Takto po výbuchu vypadala přední část budovy - Foto:  Archiv ČRo

6. května způsobil německý letecký útok těžké škody Českému rozhlasu. Takto po výbuchu vypadala přední část budovyFoto:  Archiv ČRo

Přestože Němci nasadili proti Českému rozhlasu i pancéřový vlak a děla v prostoru Hlavního nádraží, budova stále není příliš poškozena. V 17:40 však útočí nízko letící proudový Messerschmitt Me 262. Půltunová puma proniká zadní stěnou vinohradské budovy až dolů do haly, kde vybuchuje. Exploze bortí několik stropů a způsobuje několikametrový kráter jen pár metrů od studia v suterénu. Umírá několik obránců a vysílací i spojová technika jsou natolik poškozeny, že přes veškeré úsilí není možné z Vinohrad vysílat. Němci se pokouší využít zmatku po bombardování k útoku na rozhlas, ale jsou znovu za pomoci tankové jednotky odraženi. 

Český rozhlas neumlká 

Už v 19 hodin se však rozhlasákům podařilo zprovoznit provizorní studio přímo pod stožáry strašnického vysílače, který je obsazen povstalci pod velením podpraporčíka Melichara, velitele revíru v Hrdlořezích. Český rozhlas tak zanedlouho opět vysílá na vlnách 415 metrů: "Prahu udržíme stůj co stůj. Nenechejte se oklamat prolhanými německými zprávami a zůstaňte nadále pevně na svých místech až do vítězného konce." Další den je zřízena nová provizorní hlasatelna rozhlasu v Husově sboru na Vinohradech. 

7. května pokračuje boj o Český rozhlas už třetí den, povstalcům dochází střelivo, nedostávají se zbraně. V tomto kritickém momentu německé tanky a pěchota útočí od Malešic směrem k vysílačce ve Strašnicích. K obraně vysílačky je vyslána revoluční tanková jednotka, s jejíž pomocí čeští bojovníci útok odráží. Neúspěšný je i nálet německých hloubkových letadel. Němci navíc tříští síly pokračujícími útoky na hlavní budovu na Vinohradech, neboť se mylně domnívají, že se odtamtud stále vysílá. 

Karta se definitivně obrací 

Padlým hrdinům. Čestná stráž před budovou Českého rozhlasu v Praze - Foto:  Archiv ČRo

Padlým hrdinům. Čestná stráž před budovou Českého rozhlasu v PrazeFoto:  Archiv ČRo

Také 8. května se Němci snaží umlčet vysílání Českého rozhlasu a odpoledne neúspěšně útočí od Petschkova paláce. Německá armáda uplatňuje svou materiální převahu, nasazuje tanky, dělostřelectvo i letectvo, ale Češi rozhlas ubrání. Na studio v Husově sboru jsou postupně napojeny další vysílače, a to v Mělníku, Liblicích a Poděbradech, které mezitím povstalci osvobodili. Německé jednotky bojují i večer, přestože v 16 hodin německé velení v Praze kapitulovalo. 

Obránci Českého rozhlasu vytrvali i přes ostřelování a bombardování až do 9. května, kdy do Prahy vjíždí Rudá armáda. Téhož dne večer bylo slavnostně obnoveno vysílání nyní už Československého rozhlasu. Při povstání v Praze zahynulo na 1700 Čechů, asi 300 vlasovců a 1000 Němců a 30 sovětských vojáků. Jen v hlavní budově Českého rozhlasu padlo 89 rozhlasáků, českých policistů a dalších povstalců. Díky jejich hrdinství se Praha za 2. světové války stala jediným osvobozovaným městem, jehož svobodný rozhlas nepřestal vysílat ani v nejprudších bojích. 

Nové články v rubrice

  •  Video

    Zamlčená kapitola: Němečtí civilisté v kulometné palbě

    U rozhlasu v první den Pražského povstání zahynulo v jednom okamžiku i 12 německých civilistů včetně tří žen. Jednalo se o zaměstnance nedaleké Tabákové režie ve Slezské ulici. Povstalci z podniku odvlekli tři desítky...

     
  •  Audio

    Pancéřový vlak střílí na rozhlas

    Mimo několika desítek vojáků Waffen-SS a německého letectva se do boje o budovu rozhlasu zapojily také jednotky, které se sice k samotnému místu boje nemohly dostat, ale měly rozhlas v dostřelu. Podle svědectví pamětníků...

     
  • 19. dubna  2015 v 19:26     Fotogalerie  rubrika: Boj o rozhlas

    Německé "turbíny s torpédy" útočí na rozhlas

    Ztráta rozhlasu byla pro Němce největší taktickou, ale i morální prohrou. Když rozhlas opakovaně nedokázali dobýt zpět, rozhodli se ho aspoň zničit. Proti povstalcům přitom nasadili nejmodernější proudové stíhací bombardéry...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas