Zamlčená kapitola: Němečtí civilisté v kulometné palbě

Mrtví Němci na rohu Vinohradské a Balbínovy ulice - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Mrtví Němci na rohu Vinohradské a Balbínovy uliceFoto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

U rozhlasu v první den Pražského povstání zahynulo v jednom okamžiku i 12 německých civilistů včetně tří žen. Jednalo se o zaměstnance nedaleké Tabákové režie ve Slezské ulici. Povstalci z podniku odvlekli tři desítky lidí, které vědomě nahnali před střílející německý kulomet. Dosud jen málo známou epizodu z bojů o rozhlas zrekonstruovali podle dobových fotografií a filmů pracovníci Českého rozhlasu a badatelé a historici Vojenského historického ústavu.

Zatímco Český rozhlas stále volal o pomoc a v jeho budově povstalci statečně bojovali s vojáky SS a wehrmachtu, přilehlou Balbínovou ulicí se dolů k Vinohradské valil houf lidí. Uprostřed, v neuspořádaném útvaru, klopýtalo s rukama nad hlavou přes třicet německých civilistů a tři němečtí vojáci v uniformě. Rozvášněný dav do nich strkal a kopal, jeden z mužů výhružně mával pistolí. 

Povstalečtí bojovníci - Foto:  Vojenský historický ústav

Povstalečtí bojovníciFoto:  Vojenský historický ústav

„Tenhle příběh se odehrál hned první den povstání, to znamená 5. května. Povstání se rozběhlo naplno v souvislosti s voláním rozhlasu o pomoc. Situace, která nebyla samozřejmě vůbec jednoduchá, protože tam už byla spousta mrtvých, vyprovokovala atmosféru stoupající nenávisti vůči německému obyvatelstvu a vůbec všemu německému. A tak došlo k tomu, že povstalci kolem čtvrté hodiny z firmy Tabáková režie, která sídlila v Římské ulici, asi tři bloky nad rozhlasem, vyvlekli skupinu asi pětatřiceti německých civilistů a ty hnali Římskou ulicí až na ústí Balbínovy, směrem dolů k Vinohradské, tehdy Schwerinově, třídě,“ vysvětluje scénu, kterou zaznamenal dokumentární film, badatel a publicista Zdeněk Roučka. 

„Vinohradská byla tehdy pod palbou německých ostřelovačů. Davová psychóza potom vyvolala to, že z davu padl návrh, aby tedy byla skupina poslána do té německé palby,“ dodává historik Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu. 

„Jeden z těch civilistů podle svědectví vytáhl pistoli a střelil jednoho povstalce do nohy. Prásknul další výstřel a ten Němec byl okamžitě mrtvý. Pak se samozřejmě začalo střílet dál a další dva civilisté padli k zemi. Když pak Němci utíkali podél rohu rozhlasu dolů po Vinohradské třídě, kulomet zastřelil pět civilistů, z toho jednu ženu. Hned za rohem padli další tři, i tam byla jedna dívka. Jeden z nich doběhl vlastně až pod vchod do rozhlasu na Vinohradské a tam zůstal ležet, další doběhl kousek nad tu ohradu, která byla pod rozhlasem.“ 

Všechny autentické, chronologicky seřazené záběry německých civilistů a několika vojáků v Balbínově ulici a na Schwerinově (Vinohradské) třídě 5. května 1945 zhruba mezi 13. a 14. hodinou. Copyright: Český rozhlas, Národní filmový archiv

Hitler jako důkaz 

Během pár desítek vteřin tak u rozhlasu přišlo o život 12 lidí, z toho tři ženy. Podle Tomáše Jakla šlo bezpochyby o Němce, i když jejich totožnost známa není. 

„Snímky mrtvých na rohu Balbínovy ulice byly známy, nicméně nevědomostí byly vydávány za snímky mrtvých Čechů, kteří přispěchali na pomoc rozhlasu beze zbraně. Nicméně díky svědectví lidí, kteří žili v okolí rozhlasu, povědomí o tom, že šlo o Němce, existovalo. Ostatně na fotografiích se daly nalézt obrazy Hitlera a jiných německých pohlavárů, což bylo další vodítko, protože tímto způsobem byli za povstání označováni právě mrtví Němci.“ 

Záměrná záměna? 

Zdeněk Roučka je přesvědčen o tom, že ke zkreslení celé události došlo záměrně. 

„Já si myslím, že na jednu stranu se tohle extempore nemohlo zamlčet, ale na druhou se v žádném případě nemohlo ani nechtělo připomínat tak, jak se stalo. Přesně v momentě, kdy jsou vyváděni Němci z Římské do Balbínky, je to uváděno, že se jedná o vyvádění zajatých Němců po boji z budovy rozhlasu. Já si myslím, že v roce 1946 ti aktéři velmi dobře věděli, co se stalo. Je to prostě něco, o čem se mělo záměrně mlčet. Myslím, že dneska už nejde o to, kdo co zavinil, jde jenom o to, že to je nějaké svědectví, které se podařilo rozplést, a tuhle věc ukázat v čisté pravdě tak, jak se stala.“ 

Poukazuje v této souvislosti na film Cesta k barikádám režiséra Otakara Vávry z roku 1946 a zpravodajský film z roku 1945. „Přímo u rozhlasu točili dva kameramani. Čeněk Zahradníček v Balbínově ulici a Miroslav Lang, který filmoval z bloku domů, který už neexistuje – dnes je tu částečně magistrála, částečně bývalé Federální shromáždění. Právě oni dva vlastně zachytili celý průběh boje o rozhlas. Bohužel materiál nemáme v úplnosti, dochovaly se jenom ty části, které pravděpodobně Otakar Vávra vybral do svého snímku Cesta k barikádám a do filmového týdeníku, který běžel ještě v květnu 1945. Vycházeli jsme ale i z archivu rozhlasu, kde jsou dochována cenná svědectví lidí, kteří o rozhlas bojovali, a která psali ještě v roce 1945.“ 

Masakry na obou stranách 

Autorům dokumentu Bitva o rozhlas se podařilo událost u rozhlasu zrekonstruovat zejména na základě porovnání dobových fotografií a filmů, vysvětluje Tomáš Jakl. 

Masakr v Úsobské ulici (6. května 1945) - Foto: Archiv Zdeňka Roučky

Masakr v Úsobské ulici (6. května 1945)Foto: Archiv Zdeňka Roučky

„Musíme si uvědomit, že bylo povstání a na ulicích bojovaly spousty povstalců – civilistů. Navíc se Němci, které povstání překvapilo, začali bránit. Střelba z oken, spousty mrtvých, to samozřejmě dodávalo najednou úplně jinou realitu do myšlení lidí. Samozřejmě je třeba nezapomenout, že to byli vlastně obyčejní civilisté, že šlo víceméně o masakr, ještě navíc paradoxně zdokumentován na kamerách i na fotografiích, což je v podstatě naprosto ojedinělé, co se týče povstání. Zároveň je třeba říct, že podobných masakrů provedla německá strana řadu, viz třeba Jelení příkop, Úsobská ulice na Zelené lišce, kde bylo vystříleno více jak 50 lidí ve sklepech, i když v tomto případě zabíjely oddíly SS. To je prostě realita, kterou tenhle střet přinesl. Jde jenom o to, abychom odhalili historii a věděli, co se přesně stalo.“ 

Šestiletá nenávist vybitá v šesti dnech 

Tomáš Jakl a Zdeněk Roučka se shodují v tom, že zabíjení civilistů, navíc v posledních dnech války, bylo excesem, který ale nemůžeme hodnotit dnešním pohledem. „Musíme si uvědomit, že vlastně šest let nacistické okupace, které byly nesmírně brutální, kdy na ulicích visely vyhlášky popravených, v podstatě zavražděných, kdy byly vyhlazeny Lidice, Ležáky a později další, tak vlastně celá ta šest let se vyvíjející nenávist vůči všemu německému se vybila v šesti dnech.“ 

Český rozhlas uvede dokument Bitva o rozhlas v premiéře 5. května v Galerii na Vinohradské. Poprvé od roku 1945 se v něm objeví na veřejnosti řada unikátních záběrů, které byly dlouho uloženy v Národním filmovém archivu. 

Sobota 5. května 1945
Autor:  Jaroslav Skalický  (jas)

Nové články v rubrice

  •  Audio

    Pancéřový vlak střílí na rozhlas

    Mimo několika desítek vojáků Waffen-SS a německého letectva se do boje o budovu rozhlasu zapojily také jednotky, které se sice k samotnému místu boje nemohly dostat, ale měly rozhlas v dostřelu. Podle svědectví pamětníků...

     
  • 19. dubna  2015 v 19:26     Fotogalerie  rubrika: Boj o rozhlas

    Německé "turbíny s torpédy" útočí na rozhlas

    Ztráta rozhlasu byla pro Němce největší taktickou, ale i morální prohrou. Když rozhlas opakovaně nedokázali dobýt zpět, rozhodli se ho aspoň zničit. Proti povstalcům přitom nasadili nejmodernější proudové stíhací bombardéry...

     
  • 16. dubna  2015 v 11:34       rubrika: Boj o rozhlas

    Uklízečky s československou a americkou vlajkou na těle

    Bitva o rozhlas se naplno rozhořela, když rozhlasáci vyvěsili nad nacisty ovládanou budovou naši a americkou vlajku. Přes kontroly esesáků je do budovy tajně pronesly statečné uklízečky. Němci běsnili, ale za celou...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace