Josef Beran - „Kříž musel svoji obuv sejmouti a choditi bos“
Josef Beran do rozhlasu dorazil 5. května ve 12.40 a s protivníky zde zápolil do devátého. Krátce po poledni, když vykonával policejní službu v pražských Vokovicích, se spolu s kolegy přihlásili k odjezdu na pomoc ohroženým Čechům v budově rozhlasu. Nejprve pomáhal před budovou rozhlasu, uvnitř „čistil“ prostory od Němců a prováděl strážní službu ve středním bloku domu a v telefonní ústředně. Devátého byl spolu s ostatními zproštěn služby a vrátil se na svou služebnu.
Cestou k rozhlasu s kolegy zabavili dva vozy. K budově jeli přes Václavské náměstí a Mezibranskou třídu. Z auta vystoupili v Římské ulici, odkud jednotlivě postupovali směrem k ulici Balbínově. Chtěli se tak dostat co nejblíže ohrožené budově. „V tomto prostoru byla již rozpoutána silná přestřelka mezi českými civilisty a německými obyvateli, kteří v tomto prostoru hojně bydleli a z oken nás ostřelovali. Vojenského velení se v této ulici ujal p. škpt. Záruba.“
Pan Beran nebyl jediný, kdo viděl zatýkat zrádce – redaktora Kříže. Podle jeho výpovědi byl zatčen ve sklepě. „Kolem 17.00 h se nám podařilo vniknouti do vrat tohoto pobočního vchodu, kterým jsme potom dále postupovali do vnitřku budovy, kde ve sklepeních byla stlačena vojenská posádka. Tato posádka, jejímž velitelem byl mladý poručík, po seznání marného pokusu udržeti budovu rozhlasu ve svém držení, se vzdala a po vyvedení, odzbrojení a prohlídce byla ze dvora budovy odvedena do zajetí. Současně při tomto zajištění vojáků byl ve sklepě zajištěn i novinář Kříž, který musel svoji obuv sejmouti a choditi bos.“
Věk v květnu 1945: 31 let
Povolání: desátník v záloze, policejní strážmistr
Bydliště: Kadaň