Joseph Goebbels: Není vůdce, není život

27. duben 2015

1. května spáchal sebevraždu Joseph Goebbels. Měl o několik centimetrů jednu nohu kratší, měřil metr šedesát pět. Žádné blonďaté vlasy a urostlá postava. Opak árijského prototypu krásy. Trauma z dětství a pozdějších neúspěchů u žen si Goebbels nesl až do smrti. Během své cesty ale s sebou stáhl mnoho dalších.

Ďábelský mistr slova. Milovník filmu a krásných hereček. Fanatik. „Život je tvrdý a krutý,“ zapsal si jednou Goebbels do svého deníku.

Ministr propagandy: pomstychtivý demagog

„Síla dobrého rozhlasového programu spočívá ve správném dávkování mezi zábavou, výchovou, poučením a politikou. Pokusy by se měly vytvářet v laboratořích, ne s miliony posluchačů v rozhlase.“

Zatímco Adolf Hitler se v roce 1941 zaobíral jedinou myšlenkou, Goebbels vnímal válku z jiného hlediska. 7. ledna si do svého deníku píše: „Zhlédl jsem film o schůzce Roosevelta a Churchilla v Atlantiku. Je mizerně a amatérsky natočen. Takovému braku říkají Angličané propaganda! Jak jsme v této oblasti lepší než naši nepřátelé.“

Goebbels považoval film, stejně jako rozhlas, za ideální prostředek propagandy. Rád mluvil na mikrofon, stejně často zval rád německé herečky na dlouhé projížďky autem. Magda Goebbelsová avantýry svého muže tolerovala. Až jednou vycítila nebezpečí – aféru s Lídou Baarovou musel nakonec po stížnosti Magdy ukončit sám Hitler. Goebbels jako vždy poslechl.

Právě ve filmových ateliérech našel Goebbels mnoho oddaných spolupracovníků. Výhrou nacistického Německa na poli filmovém bylo získání předního německého herce Emila Janningse. Naopak Marlene Dietrich se Goebbelsovi získat nepodařilo. Ačkoliv se o to na začátku války velmi snažil, božská Marlene o pár let později zpívala americkým vojákům na frontě.

V roce 1944 natáčel režisér Vít Harlan velkofilm Kolberg. Goebbels si od válečného dramatu sliboval, že posílí německou morálku. Ta byla v té době oslabená nálety spojenců a vývojem na frontě. Ministr propagandy jednal po svém, povolal pět tisíc vojáků wehrmachtu do komparzu. Snímek se ale dostal do kin až na začátku roku 1945. Špatný termín premiéry pro Německo.

Totální válka: iluze bláznů

Z deníku, 24. října 1944: „Verbování dobrovolníků pro Volkssturm v Berlíně bylo ukončeno s velkým úspěchem. Přihlásilo se 70 000 obrany schopných mužů. Jestliže teď v Berlíně povoláme do Volkssturmu ročníky, které přichází v úvahu, pak je možné, že bychom mohli postavit kontingent 200 000 lidí. Budeme-li mít ještě dostatek času je vyzbrojit, pak by se v říšském městě nemohlo přihodit nic nebezpečného.“

Poslední rozhlasový projev, 21. dubna 1945: „Obránci Berlína, upírají se k vám oči vašich žen, matek a dětí. Svěřily vám své životy, své štěstí, zdraví a svou budoucnost. Znáte úkol, který vás teď čeká, a vím, že ho zvládnete. Přišel okamžik pravdy. Zůstávám se svými spolupracovníky v Berlíně. Má žena a děti jsou zde také a já zde zůstanu. Udělám vše, co je v mých silách, abych mobilizoval obranu hlavního města Říše. Mé myšlenky a skutky budou vždy s vámi. Vyženeme našeho společného nepřítele. Hordy Mongolů musí být zastaveny u zdí našeho města. Náš boj dá signál, aby povstal celý národ a bojoval s železným odhodláním. Vedeni fanatickou touhou nikdy nedopustíme, aby hlavní město Říše padlo do bolševických rukou. Budeme bojovat a pracovat v plné soudružnosti.“ V pozadí jsou slyšet výstřely ruských děl.

Děti: H jako Hitler

Rodina nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse a jeho manželky Magdy. Vzadu uprostřed syn Magdy z 1. Manželství Günther Quandt v letecké uniformě

Ještě 4. prosince 1944 si Goebbels do svého deníku píše: „Vůdce má velkou radost z ještě poměrně malého poškození našeho domu a je nadšen dětmi, které už téměř čtyři roky neviděl. Podivuje se nad všemi, zejména nad Helgou a Hilde, z nichž už se staly malé dámy, a jeho mimořádnému zájmu a sympatiím se těší Hedda. Zná ji jenom jako malé batole a teď už i v ní vidí mladou zářivou krásu. Holde se těší jeho velkým sympatiím už od dřívějška. A ve svém srdci chová zvláště Helmuta, z něhož se už také stal famózní mladík.“

Helga, Hilde, Helmut, Holde, Hedda a Heide. Šest dětí Magdy a Josepha Goebbelsových. Nejstarší dceři Helze bylo 1. května 1945 13 let, nejmladší Heide necelých pět let. Jejich matka jim určila osud. Za pomoci Hitlerova lékaře je otrávila. Raději smrt než život bez třetí říše.

Stejnou cestu zvolil i Joseph Goebbels se svou ženou. Ve stejný den, kdy zavraždili své děti, spáchali sebevraždu. Goebbels se zastřelil, Magda otrávila. Jako Adolf Hitler s Evou Braunovou. Jako mnoho dalších nacistů v celé Evropě. Tehdy jedinkrát neposlechl Goebbels svého vůdce, který mu svěřil vládu nad troskami Říše. Není vůdce, není život.

Úterý 1. května 1945
autor: Dita Křížová
Spustit audio