SS: symbol lidské zvůle a bestiality

Vojáci jednotky SS - Foto: Bundesarchiv, Bild 183-H15390,  CC BY-SA 3.0 DE

Vojáci jednotky SSFoto: Bundesarchiv, Bild 183-H15390, CC BY-SA 3.0 DE

Oddíly SS (Schutzstaffel, Ochranný oddíl) vznikly původně jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení NSDAP. Z malé bojůvky složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické branné moci. Jednotka s vlastní strukturou a rituály, ale především dodnes nechvalně proslulý symbol lidské zvůle a bestiality.

Za předchůdce SS bývá považován oddíl polovojenské organizace SA známý pod názvem Stabswache (štábní stráž) o síle osmi mužů sloužící jako pořadatelská a ochranná služba NSDP při předvolebních mítincích. Po neúspěšném tzv. Pivním puči a zatčení nacistických pohlavárů byl oddíl rozpuštěn.  

Za den vzniku samotných SS je nejčastěji označován 9. listopad 1925, kdy byla (stále v rámci SA) vytvořena elitní bojová složka Schutzstaffel, jejímž úkolem bylo mimo jiné narušovat mítinky politických odpůrců a demonstrovat sílu a odhodlanost stále rostoucí NSDAP. Od roku 1929, kdy v jejím čele stanul Heinrich Himmler, se SS začala více organizovat jako vojenská jednotka s pevným řádem a hierarchií. Spolu se stále větším vlivem ovšem začaly narůstat spory s konkurenční a vlastně mateřskou organizací SA. Vzájemná nevraživost byla silně ovlivněna osobními antipatiemi mezi vůdci obou bojůvek. Boj o moc a přízeň vyvrcholil tzv. Nocí dlouhých nožů, kdy byla většina čelních představitelů SA včetně jejího velitele Ernsta Röhma odstraněn. Od tohoto okamžiku začala SS fungovat samostatně a její vliv výrazně stoupl.  

Lidice 10. 6. 1942. Zleva velící důstojník SS Martin Wolf, dva armádní důstojníci, kameraman Franz Treml, filmový poradce NSDAP - Foto: uživatel Flickru Tigre.Argentina,  CC BY 2.0

Lidice 10. 6. 1942. Zleva velící důstojník SS Martin Wolf, dva armádní důstojníci, kameraman Franz Treml, filmový poradce NSDAPFoto: uživatel Flickru Tigre.Argentina, CC BY 2.0

Proslulí odhodláním i brutalitou 

Pole působnosti SS díky tomu zasahovalo hned do několika oblastí. To si žádalo dílčí členění této organizace. Jako elitní bojové útvary působily tzv. Waffen SS (zbraně SS), které byly přednostně vyzbrojovány tou nejlepší a nejmodernější technikou. Jednotlivé divize SS (např. Das Reich, Leibstandarte Adolf Hitler, nebo Wallenstein) prosluly během bojů na západní i východní frontě obrovským odhodláním (vojáci SS většinou bojovaly doslova do posledního náboje), ale její příslušníci se rovněž dopustili celé řady těch nejodpudivějších zločinů. Jmenujme například Malmédský masakr amerických válečných zajatců, české obce Lidice a Ležáky, francouzský Oradour, nebo stovky vesnic v Bělorusku a na Ukrajině. 

Josef Mengele, německý důstojník SS - Foto:  autor neznámý, Wikimedia, public domain

Josef Mengele, německý důstojník SSFoto:  autor neznámý, Wikimedia, public domain

Ve jménu smrtihlava 

Patrně nejsmutnější kapitolou je působení příslušníků SS, v oddílech Totenkopfverbände,(smrtihlavů) jako dozorců v nacistických koncentračních táborech. Už od roku 1935, kdy organizace správu táborů převzala, se její členové začali podílet na systematické likvidaci nepřátel nového režimu především ze strany Židů, Romů, homosexuálů, handicapovaných, ale i ideových odpůrců. Podle nejnovějších výzkumů zavraždili příslušníci SS v letech 1933 až 1945 na čtrnáct miliónů lidí.  

Na dobytých východních teritoriích se příslušnici SS v rámci tzv. speciálních oddílů Einsatzgruppen podíleli na systematickém vyvražďování židovské populace a negermánského obyvatelstva. Právě za tyto zločiny byla po druhé světové řada příslušníků SS souzena norimberským tribunálem a samotná organizace zde byla spolu s NSDAP a Gestapem prohlášena rozsudkem soudu za zločineckou. Pro úplnost ovšem doplňme, že na druhou stranu většina příslušníků SS spravedlnosti, tedy alespoň té pozemské, úspěšně unikala celá desetiletí. Patrně nejznámějším případem je lékař SS Josef Mengele, známý jako osvětimský „anděl smrti“.  

Formálně pod SS také spadaly další bezpečnostní složky včetně německé policie. Oficiální titul dlouholetého velitele SS Heinricha Himmlera (po skončení války spáchal sebevraždu v britském zajetí), tak zněl „Říšský vůdce SS a generál policie“. Kvůli své brutalitě byly metody příslušníků SS odmítány i ze strany vojáků pravidelné německé armády a zejména starých frontových důstojníků. Ti jejich styl boje, který zahrnoval například i využívání živých štítů, či hromadné exekuce zajatců a civilního obyvatelstva odsuzovali jako barbarský a odporující vojenské cti. 

Přestože původně měly být oddíly Waffen SS složené výhradně z árijských mužů měřících minimálně 175 cm, postupně začaly vznikat i divize dalších národů. V rámci oddílů SS tak bojovali Rusové, Vlámové, Dánové, Norové, ale například i Ázerbájdžánci či Indové. 

Autor:  Martin Ocknecht

Nové články v rubrice

  • Německá posádka rozhlasu

    Svedli krvavou bitvu s českými povstalci o budovu Českého rozhlasu. Stali se symbolem nacistického odporu do posledních dnů války a často do posledního náboje. Kdo vlastně byli němečtí obránci rozhlasu a jaké byly jejich...

     
  • Pražské jednotky Wehrmachtu za povstání

    Branná moc Německa, od roku 1935 přejmenovaná z rozkazu Hitlera na Wehrmacht, byla základem německé armády. Pod Wehrmacht spadalo letectvo, pěchota, mechanizované jednotky i námořnictvo. Po dobu války bylo množství...

     
  • Německé letectvo v boji o Prahu

    Povstalce v květnových dnech ohrožovalo i německé Luftwaffe. Především pro povstalce na barikádách a obránce rozhlasu představovalo problém, protože se před německými stíhačkami nemohli schovat.

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace