SS v protektorátu Čechy a Morava

Skupina německých vojáků - Foto: Bundesarchiv, Bild 101I-133-0703-02 / Zermin,  CC BY-SA 3.0 DE

Skupina německých vojákůFoto: Bundesarchiv, Bild 101I-133-0703-02 / Zermin, CC BY-SA 3.0 DE

Příslušníci SS se v Československu podíleli v utajení na řadě operací už během krize v září 1938. Jejich činnost většinou spočívala ve velitelské a výcvikové pomoci jednotkám Freikorpsu bojujícím s československými ozbrojenými složkami. Po vzniku protektorátu Čechy a Morava se na okupaci našeho území kromě pravidelné německé armády tzv. wehrmachtu podíleli i příslušníci SS.

Nejvyšším velitelem SS na území protektorátu byl formálně ve funkci tzv. vyššího velitele Karl Hermann Frank. Nižším organizačním stupněm byla posádková velitelství v Praze a Brně (později se přidala i další města, např. Jihlava nebo Pelhřimov). Oddíly SS byly organizovány do strážních a pohotovostních útvarů, jejich role se ale často prolínaly. Příslušníci SS byli tak mimo jiné nasazeni do bojů proti ukrytým československým parašutistům v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Samostatnou kapitolu představoval ohromný výcvikový prostor SS na Benešovsku zřízený v březnu 1942. 

V průběhu války a zejména na jejím konci se s blížící se frontou a zmatkem s tím souvisejícím na území protektorátu vystřídala celá řada německých jednotek, včetně mnoha oddílů SS. V květnu roku 1945 pak vypadala situace v Praze a jejím okolí následovně. 

Vojska SS během Pražského povstání 

Pamětní deska obětem okupace a hrdinům revoluce v pražských Nuslích - Foto:  ŠJů, Wikimedia Commons,  CC BY-SA 3.0

Pamětní deska obětem okupace a hrdinům revoluce v pražských NuslíchFoto:  ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Velitelství SS v čele s hrabětem Pücklerem sídlilo v budově pražské Právnické fakulty. Právě odtud byla organizována součinnost jednotlivých menších posádek, ale i příchod posil z mimopražských oblastí. Velké nebezpečí představovaly zejména silně vyzbrojené pluky SS v dejvických a ruzyňských kasárnách. Největší respekt však vzbuzovalo na 35 000 příslušníků SS dislokovaných ve výcvikovém prostoru Benešov – Neveklov. Ti se od vypuknutí povstání pokusili v několika skupinách proniknout do Prahy na pomoc svým soukmenovcům. Díky důmyslnému systému barikád se však většinou dařilo povstalcům tyto oddíly za cenu vysokých ztrát zadržet na jihovýchodním okraji města. Jako následek těchto prudkých bojů můžeme v ulicích Krče, Pankráce či Braníku vídat četné pomníčky připomínající oběti krvavých květnových střetů. Jako velitelské centrum jednotek SS na Praze 4 pak sloužila škola na Zelené lišce, kde se nacházela silně vyzbrojená posádka 150 mužů disponující kromě těžkých kulometů i několika minomety. Jejich cílená palba způsobila povstaleckým bojovníkům značné problémy. 

Poprava na hlavním nádraží 

Nejsilnější koncentrace příslušníku SS se ovšem nacházela v centru Prahy. Jen v blízkosti velitelství u Právnické fakulty vyčkávalo na rozkazy svých velitelů asi 1000 příslušníků SS. Za další baštu je považován Petschkův palác, nechvalně proslulé sídlo pražského gestapa. V průběhu povstání okolí budovy bránilo na 600 jeho fanatických příslušníků a vojáků SS. Početně silná byla také posádka na dnešním Senovážném náměstí. Členové SS rovněž obsadili většinu z jednadvaceti pražských. Právě na hlavním nádraží příslušníci SS (bylo jich zde rozmístěno až 700) popravili několik desítek zajatých povstaleckých bojovníků, včetně sotva patnáctiletých chlapců. Postavení povstalců v blízkých ulicích okolo rozhlasu odtud ostřeloval i německý obrněný vlak. Nesmíme ovšem zapomínat ani na lazarety SS (například v Podolí), kde bylo rovněž koncentrováno velké množství vojáků a munice. 

Pro bojovníky rozhlasu představovaly ovšem největší nebezpečí posádky dislokované přímo v budově rozhlasu a jeho bezprostředním okolí. Pár hodin před vypuknutím povstání byla pravidelná stráž o síle 22 esesáků posílená o dalších 65 po zuby ozbrojených mužů. Na zasahující útočný oddíl pražské policie pod velením kapitána Suchánka tak čekalo nemilé překvapení. 150 příslušníků SS se podařilo povstalcům přemluvit ke kapitulaci za pomoci dnes už legendární lsti. 

Na Západ za každou cenu 

Velitel SS Otto Weidinger - Foto: Bundesarchiv, Bild 146-1984-101-05A,  CC BY-SA 3.0 DE

Velitel SS Otto WeidingerFoto: Bundesarchiv, Bild 146-1984-101-05A, CC BY-SA 3.0 DE

Samozřejmě je nutné mít na paměti, že v průběhu prudkých pouličních bojů neexistovala žádná pevná frontová linie. Pražské povstání je možné vnímat i jako provázanou sestavu nejrůznějších přestřelek, léček, výpadů apod. Střetnutí mělo svoji dynamiku a různou intenzitu. Bojovalo se doslova o každý dům, dvorek, o každý sklep. Pro povstalce představovali příslušníci SS velice houževnatého protivníka zoceleného už téměř šest let trvající válkou. Esesákům navíc bylo jasné, že na rozdíl od vojáků wehrmachtu nemohou očekávat ze strany povstalců nebo přicházející Rudé armády žádné ohledy. I proto se příslušníci SS zoufale snažili probít na Západ. K potlačení Pražského povstání a uvolnění cesty do vytouženého amerického zajetí tak vrhali veškeré dostupné prostředky. Praha tak zažila několik útoků jednotek SS. Jejich cílem bylo dostat se z levého břehu Vltavy, kde byla síla povstalců přece jen slabší, přes pražské mosty do centra a zde eliminovat povstalecké jednotky a především umlčet vysílání hlavního symbolu povstání – tedy rozhlasu. 

Protože si německé velení uvědomovalo strategický význam Pražského povstání, zformovalo v blízkosti německých Drážďan bojové uskupení SS pod velením Sturmbannführera (majora) Otty Weidingera. Cílem čtyř tisíc mužů vyzbrojených tanky a obrněnými vozy bylo proniknout do Prahy ze severu, překročit některý z pražských mostů a povstání udusit. Německá skupina postupovala skutečně rychlým tempem a už ráno 7. května její čelní jednotky útočily na postavení povstalců v Dolních Chabrech. I přes zoufalý odpor zdejších asi 130 obránců se esesáci probili až do oblasti Troje, kde zahájili útok na strategický Trojský most přes Vltavu. Díky heroickému úsilí povstalců využívajících řady barikád (boje na Trojském mostě byly tématem známé povídky Jana Drdy Němá barikáda) se podařilo útočící Němce nepustit dál než do několika holešovický ulic. Ovšem za cenu značných ztrát na životech. Weidingerova skupina se po několika neúspěšných pokusech o průnik dále do města spokojila s ostřelováním Prahy z dělostřeleckých baterií. K tvrdým bojům v Troji pro zajímavost dodejme, že se jich vedle českých vlastenců zúčastnil i uprchlý holandský námořník Christian Noorlandt. O jeho dalších poválečných osudech bohužel nemáme podrobnější zprávy. 

Až do hořkého konce 

Po podepsání příměří začali příslušníci SS od rána 8. května postupně opouštět svoje postavení a mířit do amerického zajetí. Přesto se našli i takoví, kteří se odmítli smířit s kapitulací své vlasti. Jako záškodníci a ostřelovači ukrytí na půdách a ve sklepích pražských domů tak ohrožovali životy i po skončení bojů. S jejich eliminací musela pomoci až nově příchozí Rudá armáda. 

Stejně jako při řadě dalších střetnutí patřili i během Pražského povstání členové jednotek SS mezi nejvíce odhodlané a vycvičené německé vojáky. Stejně jako jinde v Evropě se ovšem dopustili během povstání řady masakrů na civilním obyvatelstvu. Připomeňme například vyvraždění obyvatel dvou domů v Úsobské ulici v Praze 4. 

Zdroje: 

Jindřich Marek: Barikáda z kaštanů. Svět křídel, Praha, 2005 

Pondělí 30. dubna 1945
Autor:  Martin Ocknecht

Nové články v rubrice

  • Německá posádka rozhlasu

    Svedli krvavou bitvu s českými povstalci o budovu Českého rozhlasu. Stali se symbolem nacistického odporu do posledních dnů války a často do posledního náboje. Kdo vlastně byli němečtí obránci rozhlasu a jaké byly jejich...

     
  • Pražské jednotky Wehrmachtu za povstání

    Branná moc Německa, od roku 1935 přejmenovaná z rozkazu Hitlera na Wehrmacht, byla základem německé armády. Pod Wehrmacht spadalo letectvo, pěchota, mechanizované jednotky i námořnictvo. Po dobu války bylo množství...

     
  • Německé letectvo v boji o Prahu

    Povstalce v květnových dnech ohrožovalo i německé Luftwaffe. Především pro povstalce na barikádách a obránce rozhlasu představovalo problém, protože se před německými stíhačkami nemohli schovat.

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace